V zemědělském podniku SPV, spol. s r. o., Pelhřimov, se zaměřují na živočišnou prvovýrobu, jejímž základním pilířem je chov prasat. V provozu v Plevnici nyní evidují 2650 prasnic s vykazovanou užitkovostí za loňský rok 26,5 odstaveného selete. Produkce zmiňované společnosti hospodařící v podmínkách Vysočiny pak dosahuje 6200 tun vepřového masa za rok.
Jmenovaný zemědělský podnik má ve stavech celkem 33 000 prasat, z nich 16 000 je ustájeno v porodně prasnic v Plevnici. Výkrm zástavových selat (asi 17 000) probíhá ve dvou výkrmových provozech – v Litohošti a Výskytné. V rámci živočišné je doplňkovou výrobou společnosti SPV, která je od roku 1992 nástupnickou organizací tehdejšího Společného zemědělského podniku pro živočišnou výrobu v Pelhřimově ještě produkce násadových vajec slepic masného typu Ross 308. Rozmnožovací chov čítá 13 000 slepic a 1300 kohoutů rozdělených v poměru jednoho kohouta ku deseti slepicím do třech hal s technologií ustájení na podestýlce (2/3 podlahové plochy) kombinované s rošty (1/3 podlahy).
Rostlinnou výrobu podnik realizuje na 1450 ha zemědělské půdy, kterou využívá k pěstování krmných plodin zastoupených obilovinami, řepkou a kukuřicí na zrno.
Nic nebylo zadarmo
„Ještě před rokem 1989 jsme dosahovali produkci vepřového masa na poloviční úrovni 3300 tun. Cesta k současným výsledkům nebyla snadná. Celý provoz jsme komplexně zrekonstruovali. K repopulaci stáda prasnic, které jsou v provozu od jeho otevření v roce 1980, jsme nepřikročili z důvodu vysokých finančních nákladů a nejistých výsledků. Cesta uzavřeného obratu stáda, přísný turnusový systém s eliminací respiračních nemocí vakcinačním programem přinesla uspokojivé výsledky. Uzavřený obrat stáda přispívá k udržitelnému zdravotnímu stavu. Výdaje na léky, medikace a dezinfekce se pohybují okolo 0,75 Kč na kilogram vyrobeného vepřového masa, což je podstatně méně, než je průměr v republice,“ řekl v úvodu naší návštěvy dlouholetý ředitel podniku Ing. Jaroslav Primus.
Ve zrekonstruované porodně v Plevnici je v současné době ustájeno 2650 prasnic, které si podnik odchovává v systému rotačně střídavého křížení. Inseminační dávky si zajišťují odběrem plemeníků na vlastní inseminační stanici, kde je momentálně ustájeno 15 kanců z dílny nizozemského šlechtění.
„Chovnou skupinu 350 nejlepších plemenic ve dvouletých cyklech střídavě zapouštíme kanečky dědičně odlišných linií plemen yorkshire a landrasse. Po dlouhodobém využívání domácích linií posledních osmnáct let se soustředíme na mateřské linie kanců zahraničních společností. V roce 1992 jsme začínali norskou genetikou, pak francouzskou následované dánskou až k současnému produktu nizozemského šlechtění,“ vypočítal ředitel specializovaného podniku.
Stále je co zlepšovat
Za rok 2009 bylo v provozu Plevnice dosaženo průměrné užitkovosti 26,5 odstaveného selete na prasnici. Z 13,5 selat ve vrhu pak bylo 12,2 živě narozených a 11 odstavených selat. Pokud jde o reprodukční ukazatele, tak mezidobí prasnic se pohybovalo na úrovni 148 dní, březost po první inseminaci pak kolem 93 %.
Zvyšující se užitkovost prasnic, a tím i nárůst výroby selat podnik vyřešil výstavbou dalších výkrmových hal na farmě v Litohošti. Selata, která nerozmístí do svých výkrmových kapacit, prodávají.
V rámci své specializace pelhřimovští chovatelé spolupracují s externími poradci, ať již v oblasti plemenářské práce, inseminačních postupů nebo i výživy prasat.
„Po sjednocení Evropy je domácí chov prasat pod velkým konkurenčním tlakem. Chovatelé vědí, že jedinou možností, jak v tomto konkurenčním boji obstát, je dosahování vyšší užitkovosti hospodářských zvířat a produktivity práce. Velkou výhodou českých farem je jejich dobrá struktura. Pokud se podpoří dobrou koncepcí výroby, je možné prosperovat i v dnešním složitém období, které je pro výrobu selat ve znamení velkém útlumu. Do České republiky se přesouvají výkrmová selata ze západní Evropy, tím se větší část přidané hodnoty na výrobě vepřového realizuje mimo republiku. Pokud nebude pro běžné podniky zajišťován servis v podobě nezávislého poradenství v oblasti plemenářské, veterinární a zootechnické práce, nebude možné v konkurenčním boji obstát. Domnívám se, že v této oblasti má velkou rezervu nadstavbová profesní organizace, respektive Svaz chovatelů prasat,“ konstatoval Ing. Jaroslav Primus.
Klíčová slova:
– SPV, spol. s r. o., Pelhřimov, byla založena v roce 1992 jako nástupnická organizace tehdejšího Společného zemědělského podniku pro živočišnou výrobu v Pelhřimově.
– Hlavním předmětem podnikání společnosti hospodařící v podmínkách Vysočiny je chov prasat. Z celkem evidovaných 33 000 prasat je 16 000 kusů ustájeno v porodně prasnic na farmě v Plevnici, zbývající část je rozdělena mezi dva výkrmové provozy v Litohošti a Výskytné.
– Doplňkovou výrobou podniku je rozmnožovací chov slepic masného typu Ross 308 za účelem produkce násadových vajec.
