Bezmála dvacet let manželé Janečkovi zvelebují na východě Čech svůj chov prasat. Loni vykazovanou užitkovostí prasnic v nukleovém šlechtitelském chovu plemene landrase ve Velehrádku odpovídající třiceti odchovaným selatům se řadí mezi domácí chovatelskou elitu. Bohužel, ani takové výsledky srovnatelné s úrovní evropské chovatelské špičky nedávají chovatelům z Trutnovska žádnou jistotu.
Manželé Janečkovi začali ve Velehrádku soukromě hospodařit v roce 1992. Základ jejich šlechtitelského chovu položilo 60 prasnic švédské landrase nakoupených v Norsku. Díky vynikajícím výsledkům byl šlechtitelský chov zmiňovaného mateřského plemene ve východních Čechách uznaný v roce 2004 za nukleový.
S klesajícími stavy prasat a tomu odpovídajícímu adekvátnímu poklesu zájmu o plemenná zvířata se však uznávaní chovatelé dostávají do existenčních problémů.
„Bohužel, taková je realita. Říkalo se, že přežijí jen ti nejlepší a přitom na vlastní kůži pociťujeme svazující nejistotu. Ještě v devadesátých letech jsme dělali čistou populaci kanců i křížence s durokem, pietrainem nebo plemenem hampshire do C pozice a prodávali jsme okolo 150 otestovaných kanečků ročně. V posledních letech zájem o plemenná zvířata klesá a v případě kanečků momentálně prodáme asi jen desetinu toho, co před lety. Prasničky využíváme hlavně pro vlastní potřebu na obnovu stáda, zbývající část jich prodáme do menších chovů v regionu,“ uvedl Ing. Miloslav Janeček.
Reprodukce na evropské úrovni
Jak již bylo řečeno, nukleový šlechtitelský chov plemene česká landrase ve Velehrádku patří k nejlepším v republice a dosahované výsledky reprodukce jsou na evropské úrovni.
Z celkem 120 ustájených prasnic jich v nukleovém chovu v loňském roce bylo 87. Jejich užitkovost daleko převyšuje průměr u nás chované populace v rámci zmiňovaného plemene. Například v počtu všech selat ve vrhu je to o 6,1 selete (36,1 : 30), u živě narozených je rozdíl již 7,3 selete (35 : 27,7) a u odchovaných 6,9 selete. Více než 80 % selat prochází testací. Zahajuje se v 85 dnech při průměrné hmotnosti 37 kg, kterou za dva měsíce v testu ztrojnásobí. U zvířat se sleduje výška hřbetního sádla, hloubka zádového svalu a matematickým propočtem se zjistí procento zmasilosti. Také ve výsledcích testu vlastní užitkovosti mají plemenná zvířata „made in Velehrádek“ navrch oproti průměru populace, ale rozdíly už nejsou tak propastné.
Na kvalitu šlechtitelské práce ukazuje nejen bohaté zastoupení kanečků v TOP nejlepších plemeníků v populaci, ale i jejich podíl na tvorbě superplodných zvířat.
„Výběr plemenných zvířat je cílený a spolupracujeme na něm s plemenářskou firmou Chovservis Hradec Králové. V současné době se zaměřujeme na mléčnost a vyrovnanost vrhů u superplodných linií. Počet živě narozených selat je dostatečný, stojíme před úkolem snižovat rozdíly mezi narozenými a odchovanými selaty,“ doplnil chovatel.
Vynikající výsledky ve vlastních rukách
Základem dobré reprodukce je správné zapouštění, které se ve Velehrádku odehrává výhradně pod taktovkou Ing. Janečka.
„Předně se nesmí přestat krmit. Prasničky sice krmíme v menších dávkách, ale tak, aby stále nabíraly na hmotnosti. Máme je ustájené ve stáji společně s prasnicemi a plemennými kanci, které k nim vodíme od 6,5 měsíce věku. Prasničky však zapouštíme až ve věku od 7,5 do 8,5 měsíce, kdy dosahují hmotnosti v rozmezí od 140 do 180 kg,“ prozradil Janeček.
Obdobně dopřává také prasnicím, které dostávají alibitní dávku krmné směsi i po odstavu selat v 21 dnech, který je v rámci třítýdenního produkčního cyklu naplánovaný na čtvrtek. Hned druhý den po odstavu jsou prasnice v kontaktu s plemeníkem, od pondělí i dvakrát denně. Poprvé se inseminuje dvanáct hodin po zjištění reflexu nehybnosti, za dalších dvanáct hodin se pak reinseminuje. Šestý den po odstavu je tímto systémem zapuštěno asi 95 % prasnic. Zajímavostí zmiňovaného východočeského nukleového chovu je pak skutečnost, že Ing. Janeček asi u poloviny stáda využívá přirozenou plemenitbu. A v porovnání s plošně využívanou inseminací i s lepšími výsledky. Hlavním důvodem tohoto kroku je však nedostatek kanců požadovaných linií a odpovídajících parametrů na inseminačních stanicích.
Hormonálně řízené porody
Po zapuštění se plemenice převádějí do individuálních kotců, odkud po ultrazvukovém zjištění březosti pokračují do společných kotců, kde je systém krmení přes automatickou počítačem řízenou průchozí krmnou stanici – Compident. Odtud, asi týden před porodem prasnice pokračují na porodnu.
Hormonálním řízením porodů chovatelé z Velehrádku u obce Doubravice na Trutnovsku docilují toho, že 90 % prasnic se oprasí během dopoledne. Asistence u porodů se tady bere jako rutinní samozřejmost. Nezbytná péče o selata v uvedeném chovu zahrnuje i přídavek imunopasty s obsahem gamaglobulinů a vitaminů na posílení imunity stejně, jako jejich zavírání v prvních třech dnech po porodu do doupat, aby je prasnice nezalehla. Selata zůstanou ještě asi týden po odstavu na porodně, teprve potom se převádějí do oddělení předvýkrmu s roštovou podlahou a vyhřívanými podlážkami, odkud se ve třech měsících věku přehánějí do textačních kotců.
Kromě nukleového chovu na Velehrádku mají Janečkovi ještě užitkový chov se 150 prasnicemi v Červené Třemešné. Ten však vzhledem k plánovanému ozdravení obou chovů od reprodukčního a respiratorního syndromu – PRRS budou letos rušit. A současná ekonomika chovu prasat vůbec nenahrává tomu, zda chovatelé farmu ještě vůbec naskladní.
„Zatím nevíme co bude dál, ale prioritně bychom ve šlechtitelském chovu ve Velehrádku rádi navýšili počet prasnic až na 140 kusů. Nesmíme podlehnout pesimismu a věřit, že prasata se v republice chovat budou a my budeme moci pokračovat v práci, která nás naplňuje,“ řekl na závěr s obavami Ing. Miloslav Janeček.
Klíčové informace:
- Manželé Janečkovi soukromě hospodaří ve Velehrádku u obce Doubravice na Trutnovsku od roku 1992
- Hlavní a jedinou jejich chovatelskou činností je produkce plemenných zvířat, jatečných prasat a selat
- Od roku 2004 šlechtitelský chov prasat ve Velehrádku patří k pěti uznaným nukleovým chovům plemene landrase v republice
