Anémie z nedostatku železa (IDA) je stav, který se stává rostoucím problémem pro mladá selata, protože zvýšení velikosti vrhu přichází s nízkou porodní hmotností. Co to přesně způsobuje a jaké strategie existují, jak ji překonat?
Je dobře prokázáno, že nedostatečný příjem železa u kojících selat vede k nedostatku železa nebo rozvoji anémie (IDA). Sele se narodí s omezenými zásobami železa a prasnice je jeho špatným zdrojem, který poskytuje selatům pouze 1 mg železa denně. Toto množství železa nestačí k podpoře rychlého růstu a zvyšování objemu krve během prvních dnů života. Proto selata vyžadují exogenní suplementace železa během prvního týdne po narození. Situace je v dnešní době ještě složitější kvůli velmi vysoké produktivitě současné genetiky prasat, se zvýšenou velikostí vrhu, nízkou porodní hmotností a velmi rychlým postnatálním růstem. Například v Dánsku se celkový počet selat narozených na vrh zvýšil z přibližně 12 v roce 1992 na dnešních 20 selat a více.
Železo pro selata
Špatná schopnost novorozených selat na perorální léčbu železem je nyní dobře zdokumentována a hlavním důvodem může být neschopnost nezralého dvanáctníku absorbovat železo. V důsledku toho je nejčastěji používanou praxí intramuskulární injekce 200 mg železa během prvních tří dnů života.
Na trhu jsou k dispozici různé injekční přípravky na bázi dextranu nebo gleptoferronu. Růstový potenciál současných genetických linií se v posledních desetiletích zlepšil, zatímco dávkování železa zůstává stejné. Proto je důležité ověřit, zda rutinní protokoly o suplementaci železa a výrobky používané dnes jsou stále dostatečné pro prevenci nedostatku železa a anémie u moderních prasat.
Přípravek musí být rychle a značně absorbován intramuskulárně. Nyní se akceptuje, že 90 % injekčně podaného železa by mělo být absorbováno do 72 hodin po dávce, aby bylo účinné.
Prevalence IDA ve vybraných zemích EU
Průzkum byl proveden v deseti zemích EU (Dánsko, Polsko, Belgie, Nizozemsko, Německo, Rakousko, Česká republika, Francie, Itálie a Portugalsko). Celkem bylo do hodnocení hladin hemoglobinu (Hb) zahrnuto 3048 selat při odstavu v náhodně vybraných zemědělských podnicích, které byly ochotny se průzkumu zúčastnit. Hladiny Hb byly měřeny pomocí přenosného analyzátoru. Na každé farmě bylo vybráno deset náhodně vybraných vrhů z prasnic různé parity. Od prasnice a tří selat (malá, střední, velká) z vrhu byly odebrány vzorky. Další parametry byly shromážděny ve formě dotazníku (např. typ výrobku se železem, parita prasnice). Kritéria pro hodnocení anémie na základě hladin Hb jsou
anémie < 90 g/l, subklinický stav 90–110 g/l; optimální hladina Hb > 110 g/l.
Výsledky
Nejvyšší procento anemických selat bylo pozorováno v Belgii a Francii (34 % a 18 %.). V těchto zemích používaly farmy častěji perorální formy železa a zvířata tak byla více ohrožena IDA.
Zdá se, že selata z prasniček a prasnic na druhém vrhu jsou při odstavu více ohrožena IDA ve srovnání s prasnicemi s vyšší paritou, přičemž IDA byla potvrzena u 17,4 % selat z této konkrétní podskupiny. Byl rovněž potvrzen trend vyšší prevalence IDA u selat od starých prasnic (parita šest a vyšší).
Nejrychleji rostoucí selata byla častěji ohrožena IDA při odstavu ve srovnání se selaty ze stejného vrhu střední a malé velikosti, tedy 17 % velkých selat bylo anemických, ve srovnání s 12, 2 % a 14 % u středních a malých selat.
Dopad
IDA je běžným problémem v evropských zemědělských podnicích, kde je 14,4 % selat hlášeno jako anemická při odstavu a 49,64 % selat je považováno za subanemické. Současná praxe v oblasti nakládání se železem v chovech prasat se jeví jako nedostatečná pro zajištění optimálních úrovní Hb při odstavu. Zdá se, že aplikace pouze orální cestou představuje nejvyšší riziko pro rozvoj IDA při odstavu. Dalšími méně důležitými rizikovými faktory byly velikost selat a parita prasnice.
Souhrn
Nejvýkonnější a nejrychleji rostoucí selata ve vrhu jsou při odstavu nejvíce ohrožena IDA. Vrhy od mladých prasnice (první a druhá parita) měla nejvyšší procento anemických odstavovaných selat při odstavení, takže by měla být věnována zvláštní pozornost těmto zvířatům. Posouzení hematinového stavu a hladin Hb selat při odstavu by mělo být součástí standardního diagnostického postupu v zemědělských podnicích a měla by být stanovena úroveň intervence. IDA je dobře známým omezujícím faktorem pro růst současné genetiky prasat. Prasata anemická při odstavu byla o 0,82 kg lehčí tři týdny po něm než selata, která měla normální hodnoty Hb, a zvýšení o 10 g/litr Hb odpovídalo zlepšení přírůstku hmotnosti o 17, 2 g denně během tří týdnů po odstavu. IDA by měla být považována za problém v odvětví prasat, který vyžaduje pozornost.
Zdroj: PigProgress
