Výskyt salmonelózy u lidí způsobené baktérií Salmonella enteritidis v posledních dvou desetiletích dramaticky narostl a stal se významným mezinárodním zdravotním a ekonomickým problémem. Epidemiologické analýzy ukazují, že hlavním zdrojem infekce jsou kontaminovaná vejce a vaječné výrobky. Přes veškeré úsilí se dosud nepodařilo najít účinnou metodu zamezující výskyt baktérií Salmonella enteritidis. K omezení rizik spojených s požitím infikovaných vajec je nezbytné porozumět mechanizmu jejich osídlování baktériemi Salmonella enteritidis. Dosavadní pokusy naznačují, že ke kolonizaci a rozšiřování baktérií Salmonella enteritidis dochází v kloace, z které se postupně rozšiřují do pochvy. Výsledkem je zvýšená produkce vajec kontaminovaných těmito patogenními baktériemi.
Z toho vyplývá, že k minimalizaci kontaminace vajec S. enteritidis je nezbytné zkoumat vztahy mezi produkcí salmonelou kontaminovaných vajec a průnikem infekce z kloaky do pochvy. Jak naznačují výsledky pracovníků univerzity v Ósace, mohou mít v kloace a pochvě přítomné laktobacily ochranný účinek vůči kolonizaci S. enteritidis.
Poultry Science, 79, 2000, č. 1
Krvácení do svalu kuřecích brojlerů
Krvácení do svalu je považováno za hlavní kvalitativní vadu masa a vyskytuje se u všech druhů porážených zvířat. Dochází k němu ve svalech, nitrosvalovém tuku a pojivové tkáni. Patří mezi ně všechny červené barevné změny způsobené přítomností hemoglobinu mimo cévy. Zahrnují výtok hemoglobinu z cévního systému jak před, tak po smrti zvířete. Před a během usmrcení je krvácení způsobeno hlavně prasknutím cévní stěny. Po usmrcení k nim dochází v souvislosti s opracováváním těla poraženého zvířete, zvláště pak s jeho rozřezáváním. Má na ně vliv množství a rozložení zbytkové krve přítomné po vykrvení zvířat, rozsah hemolýzy a stupeň srážení krve v cévách. Jak ukazují výsledky dosažené pracovníky univerzity v Nijmegenu, také u kuřecích brojlerů se vyskytují rozmanité typy krvácení s různou lokalizací na jejich těle.
Poultry Science, 79, 2000, č. 1
Syndrom náhlého úhynu kuřecích brojlerů
Syndrom náhlého úhynu je onemocnění, pro něž je charakteristický náhlý úhyn dobře živených a zdánlivě zdravých kuřecích brojlerů. Toto onemocnění představuje hlavní ekonomické ztráty pro producenty kuřecích brojlerů. Mezi faktory související se syndromem náhlého úhynu patří rychlost růstu, obsah B vitamínů a tuku v krmivu, granulování krmiva a osvětlení. Dosud však jeho etiologie není objasněna. Patologické studie odhalily, že často je doprovázen selháním kardiovaskulárního systému, arteriosklerotickými změnami věnčitých tepen a nekrózou srdeční svaloviny. V souvislosti s výskytem syndromu náhlého úhynu byla v krevním séru brojlerů také pozorována zvýšená hladina enzymů, které jsou u člověka používány jako indikátory pro klinickou diagnózu poruch krevního oběhu. Při zkoumání vlivu hustoty zvířat 12, 15 a 18 brojlerů na m2 při odchovu v létě, na podzim a v zimě nebyly při koncentraci 12 a 15 brojlerů na m2 zjištěny průkazné rozdíly mezi jednotlivými ročními obdobími. Avšak při hustotě 18 brojlerů na m2 došlo k průkaznému nárůstu výskytu syndromu náhlého úhynu v letním a zimním období. Tyto výsledky naznačují, že rovněž hustota zvířat může v letním a zimním období působit jako faktor ovlivňující výskyt syndromu náhlého úhynu brojlerů.
Poultry Science, 79, 2000, č. 2
Zchlazování vajec
Během posledních 20 let došlo k nárůstu onemocnění lidí spojených s požíváním vajec. Průkazný počet případů infekce Salmonellou enteritidis byl způsoben požitím potravin obsahujících syrová nebo nedostatečně povařená vejce. I přes všechna opatření k posílení produkce nezávadných potravin dochází i nadále ke kontaminaci vajec Salmonellou enteritidis. V současnosti se odhaduje, že z každého miliónu vajec je jich asi 49 infikováno S. enteritidis. Ministerstvo zemědělství USA uvádí, že při této četnosti infikovaných vajec dochází každoročně přibližně k 661 000 případům onemocnění Salmonellou a k 391 úmrtím. Jednou z potenciálních metod snižování mikrobiální kontaminace vajec je jejich rychlé zchlazování. Výzkum ukázal, že růst S. enteritidis může být výrazně omezen při zchlazení a skladování vajec při teplotě 7 oC. Tyto poznatky podnítily vývoj zchlazování vajec kryogenními plyny. Tato metoda přinesla velmi dobré výsledky při zvyšování kvality vajec.
Poultry Science, 79, 2000, č. 2
Genetický vliv stárnutí na produkci vajec
Většina užitkových vlastností se s věkem zhoršuje. Jednou z nich je i pokles produkce vajec během snáškového cyklu. Při studiu genetických vlivů stárnutí na produkci vajec byla u starších nosnic zjištěna zvýšená variabilita způsobená aditivními a neaditivními účinky genů. Jedním z možných genetických mechanizmů, který působí proti s věkem probíhajícímu poklesu užitkových vlastností nosnic je heterózní efekt. V této souvislosti byl zjištěn pokles vlivu heterózního efektu ke konci snáškového cyklu za podmínek, kdy byly nosnice chovány individuálně v klecích, zatímco umístění nosnic do klecí po dvou až třech kusech vliv heterózního efektu ke konci snáškového cyklu zvýšilo. Pracovníci univerzity v Guelphu zjistili, že genetická variabilita produkce vajec s věkem narůstá, což naznačuje, že zlepšení užitkovosti nosnic by mohlo být dosaženo selekcí zvířat ve starším věku.
Poultry Science, 79, 2000, č. 3
Vliv imunizace krůt na produkci vajec
Chování spojené s inkubací vajec je hlavní příčinou snížené reprodukční výkonnosti krůt. Sedění na vejcích má za následek ukončení ovulace a snášky vajec. Při hledání vysvětlení tohoto jevu bylo zjištěno, že v období sedění na vejcích je zvýšenou měrou tvořen prolaktin, u něhož bylo prokázáno, že jeho zvýšená hladina vyvolává hnízdní chování krůt. Pracovníci univerzity v Minnesotě objevili, že zvýšenou tvorbu prolaktinu iniciuje vazoaktivní střevní peptid. Jejich další práce na problému, jak zvýšit produkci vajec, vedla k odhalení pozitivního vlivu imunizace vůči vazoaktivnímu střevnímu peptidu na snášku vajec. Při hledání vysvětlení, jak může imunizace vůči tomuto peptidu zvýšit produkci vajec, zjistili, že po jejím provedení dochází k poklesu hladiny prolaktinu v krvi a zablokování chování spojeného s inkubací vajec.
Poultry Science, 79, 2000, č. 3
Snížení účinku stresu na brojlery
Před porážkou jsou kuřecí brojleři vystaveni celému spektru faktorů, které mohou vyvolat stres a strach. Mezi tyto faktory patří zamezení přístupu k vodě a krmení, kontakt s lidmi, hluk, stísněnost, pohyb, vibrace a teplotní extrémy. Výsledkem nesprávného zacházení mohou být zranění, bolest a úhyn. Pracovníci univerzity v Malajsii a univerzity ve Vancouveru prokázali, že vliv stresu na brojlery lze snížit přídavkem kyseliny askorbové do pitné vody. Dosud však nebylo objasněno, jakými mechanizmy jsou účinky stresorů na zvířata kyselinou askorbovou tlumeny.
Poultry Science, 79, 2000, č. 3
Podle zahraničních materiálů zpracoval Ing. Petr Řezáč, MZLU, Brno
