Na půdě české zemědělské university se přednášelo na téma inseminace skotu. Firma MTS s. r. o., ve spolupráci s katedrou speciální zootechniky a katedrou veterinárních disciplin pozvala technického ředitele společnosti Select Sires Inc. Mel DeJarnette seznámil posluchače s produkcí inseminačních dávek býků a kontrole jejich kvality v inseminačním centru v USA.
Slyšeli jsme o výběru plemenných býků a provozu inseminačních stanic a laboratoří, sexování spermatu a využití genomiky ve šlechtění a reprodukci skotu.
Před zahájením přednášky vysvětlil ing. Vladimír Novotný (MTS, s. r. o.), proč pozvali právě Mel DeJarnetta.
V pozici technického ředitele firmy je Mel DeJarnette zodpovědný za kvalitu a oplozovací schopnost vyráběných inseminačních dávek i výběr býků podle plodnosti, za výzkum v oblasti zpracování spermatu, jeho kryokonzervaci a přežitelnosti.
Firma Select Sires Inc. má sídlo v Plain City v Ohiu. Je největší družstevní firmou v severní Americe a jednou z největších firem na světě. Společnost vlastní farmáři. Svoji produkci prodává přes svou firmu WWS (World Wide Sires, Ltd.) do Afriky, Asie, Evropy, Oceánie, a sama do střední, jižní a latinské Ameriky.
Ing. Novotný řekl, že inseminace je stále klíčová metoda v oblasti reprodukce skotu a že jí zůstane ještě mnoho a mnoho let, a proto stojí za to se jí věnovat.
Provoz ve stájích a laboratoři
Ve stájí firmy Select Sires je ustájeno 1860 býků všech věkových kategorií. Denně se odebírá ejakulát od 125–150 býků, ročně firma vyrobí 14 mil. inseminačních dávek a 12 milionů jich prodá. Zákazníci, resp. vlastníci firmy od ní očekávají vynikající genetiku býků a to, že inseminační dávky budou mít výbornou oplozovací schopnost a rozumnou cenu.
Po vybrání mladých býků na farmách jsou tito ustájení ve speciální izolační stáji po dobu 60 dní, kdy se provedou se veterinární testy.
Potom jsou býci přesunuti do odběrových stájí, ve kterých jsou dodržovány přísné zásady biosekurity a welfare. Mladí býci jsou ustájeni ve skupinách po 7–15 kusech a postupně se počty zvířat ve skupině snižují a nakonec jsou dospělí býci ustájeni individuálně.
Každých šest měsíců veterinární lékaři testují býky na 13 onemocnění, mezi nimž jsou např. tuberkulóza, brucelóza, leptospiróza, BVD, kampylobaterióza, trichomoniáza.
Sperma býků se odebírá sedm dní v týdnu, a to tak, že špičkoví (nedostatkoví) býci se odebírají i v sobotu a neděli a ostatní býci jen 5 dní v týdnu. Sběrač umělé vagíny je označen čárovým kódem podle čísla býka, dne odběru atd. a stejný kód je potom také na vyrobených inseminačních dávkách.
Po odběru je sběrač předán do laboratoře, kde se zjistí objem vážením, pod mikroskopem aktivita spermií a spektrofotometrem koncentrace spermatu. Pokud jsou tyto primární údaje nevyhovující, s ejakulátem se dále nepracuje. Na počítači se vypočítá stupeň ředění a počet vyrobených inseminačních dávek. Ředí se dvousložkovým ředidlem (jedna část s glycerolem a jedna bez něj) při teplotě 5 oC. Popisují a plní se pejety, většinou o objemu 0,5 cm3, které se podle určené mrazicí křivky zmrazují v parách tekutého dusíku. Kapacita 150 tanků s tekutým dusíkem, je 9,5 milionu inseminačních dávek.
Kontrola dávek po rozmražení
Vzorek vyrobených inseminačních dávek se rozmrazí a zjišťuje se aktivita spermií při 37 oC a také znovu po třech hodinách inkubace při této teplotě a ve stejné době také procento spermií s intaktním a normálním akrozomem.
Minimálně jedenkrát za měsíc se zpětně posuzuje i morfologie spermií. Pomocí průtokového cytometru se hodnotí počet živých a mrtvých spermií v inseminační dávce, integrita DNA, koncentrace spermií a výskyt bakterií. V krátké budoucnu se bude posuzovat také fáze kapacitace, pružnost buněčné membrány, souvislost plodnosti s bílkovinami membrány a další ukazatele.
Hodnocení plodnosti býků
V USA se oficiálně hodnotí plodnost pomocí indexu SCR (Sire Conception Rate – zabřezávaní plemenic po býkovi) podle pořadí laktace a užitkovost inseminovaných krav a ATA (AgriTech Analytics), pro který jsou využívána data o březosti krav z velkých stád. Oba tyto indexy ovlivňuje řada faktorů. Problémem hodnocení je binomická proměnlivost plodnosti (kráva buď je, nebo není březí) a dále omezená přesnost a věrohodnost podkladů a následně výsledků.
Více než 90 % výsledků inseminace ovlivňuje několik ze sta možných faktorů, které nejsou v uvedených indexech zahrnuty.
Patří sem onemocnění jako jsou BVD, BLV, BRSV, paratuberkulóza, BSE, Q horečka, trichinelóza, dále metabolické poruchy jako jsou acidóza, ketóza, i endometritida, pyometra, zadržená placenta, vibrióza, vaginitida, ale i pastevní tetanie, dystocie, struma, nemoci vaječníků. Vliv má kvalita a vyrovnanost krmné dávky, spotřeba sušiny, přítomnost mykotoxinů, obsah mědi, vápníku, draslíku, hořčíku zinku, selenu, železa, vitamínů, dusičnanů.
Zabřezávání záleží na technice umělé inseminace, počtu inseminací, ročním období, počasí, teplotě, vlhkosti, zdraví , mléčné užitkovosti, počtu dní laktace, kondici, věku dojnic, kvalitě ustájení, použití synchronizace říje a samozřejmě genetice.
Firma své býky hodnotí ve spolupráci s chovateli ve 250 smluvních stádech s 2,3 milionem krav. Úkolem firmy je, aby sperma býků mělo co nejnižší variabilitu v hodnocených parametrech.
Co jsou Superior Settlers?
Firma Select Sires označuje ve svém katalogu býky, kteří mají vynikající hodnocení semene v laboratoři a současně dobré výsledky v terénu, tzn. vysoké zabřezávání dojnic (tj. procentický podíl plemenic s diagnostikovanou březostí běžnými metodami – rektální palpací, ultrazvukem, 25–60 dní po inseminaci), jako Superior Settlers. Takové označení získá asi 25 % nejlepších býků s nejvyšší plodností. Býk se do seznamu elitních býků dostane poté, co po dobu šesti měsíců dosahuje vysoké kvality spermatu (včetně aktivity po rozmražení i po tříhodinové inkubaci, jeho spermie mají po inkubaci neporušený akrozom a morfologii) a současně má dobré výsledky plodnosti ve stádě dojnic. Jestliže má býk horší než průměrné výsledky non-return testu (tj. přebíhá se vyšší procento plemenic) je ze skupiny Superior Settlers vyřazen.
V programu je průměrně zařazeno asi 16 až 18 elitních býků a asi 6–8 býků, kteří ještě nemají všechna data z terénu, ale mají vynikající výsledky z laboratoře při hodnocení spermatu.
Sexace spermií
Firma Select sires vyrábí také sexované inseminační dávky. Pro třídění spermií se používá průtokový cytometr. Při metodě se využívá rozdílu v hmotnosti DNA X a Y chromozomů, která činí asi 3,8 % a přístroj třídí spermie asi s 90% přesností.
První krokem je naředění spermatu a označení spermií světélkujícím barvivem. Spermie pak prochází jednotlivě flow-cytometerem a paprsek laseru rozezná intenzitu světélkujícího barviva. Protože je X chromozóm větší, vydávají samičí spermie více světlat, které detektory změří a přidělí spermii pozitivní nebo negativní náboj a podle něho jsou pak rozděleny na dvě různá plata. Spermie, které nejsou nabité, odcházejí do „odpadu“.
Touto metodou se podle přednášejícího selektuje asi 7–8000 spermií za sekundu, takže se vyrobí asi 12–14 sexovaných inseminačních dávek za hodinu.
Protože spermie jsou při sexování pravděpodobně poškozeny, je zabřezávání po inseminaci nižší. Platí proto určité zásady, při jejichž dodržení přináší používání sexovaných inseminačních dávek chovateli efekt. Inseminovat by měl zkušený technik, a to jen jalovice. Sexované inseminační dávky se používají jen pro první, příp. druhou inseminaci a liší se také optimální teplota rozmrazení před inseminací. Na rozdíl od konvenčního semene (38 stupňů) by u boxovaných dávek neměla přesáhnout 35 stupňů.
Zabřezávání krav je po sexovaných inseminačních dávkách asi o15 % nižší proti konvenčním.
Využívání genomiky
Genomika zpřesnila možnost selekce býků. Rozvoj genomiky ale také vystavuje silnému tlaku jak plemenářské firmy, tak farmáře. Otázka zní, jak co nejrychleji odchovat a selektovat mladé býky. Mel DeJarnette řekl, že pokud jde o objem odebraného ejakulátu, připadají na jednonoho dospělého býka 3 nebo 4 mladí genomicky testovaní býci. A kde všechny tato mladé býky v budoucnu ustájíme? Firma se na budoucí situaci připravuje, a proto také staví nové stáje pro telata, resp.mladé býčky.
Na závěr diskuse
Mel DeJarnette v diskusi zopakoval, že se v USA extrémně zvětšují stáda skotu. Inseminační technik průměrně provede 50–60 000 inseminací ročně a podle přednášejícího se inseminační technik jen těžko uživí, pokud nemá ve svém „obvodu“ 30 000 krav.
Mění se také management reprodukce, z individuálního přístupu ke zvířatům ve skupinový. Důvodem jsou samozřejmě velké koncentrace krav, ale pravdou je i to, že v zemědělství pracuje stále méně lidí. Říje se ve velkých stájích nevyhledávají vizuálně, využívá se pedometrů a barevných kříd a synchronizace říje.
Jeden z dotazů diskuse se týkal organizace provozu stájí a laboratoří v souvislosti s požadavky a legislativou Evropské unie.
Select Sires má díky existujícím obchodním bariérám prostorově oddělené stáje i laboratoře, aby splnila nároky Evropské komise.
Býci jsou testováni na nemoci jako je IBR, bluetongue a BSE, brucelóza, kampylobakter, trichomoniáza a pokud jsou zjištěny protilátky, vakcinuje se. Evropská komise určuje termíny testů a odběrů vzorků a má specifické požadavky na provoz inseminační stanice, odběr býku a laboratorní hodnocení spermatu.
Klíčové informace:
· O výrobě inseminačních dávek a hodnocení jejich kvalita přednášel Mel DeJarnette z největší družstevní plemenářské firmy USA, Select Sires, Inc.
· Společnost vyrobí ročně 14 milionů inseminačních dávek a 12 milionů jich prodává prodá, ve stájích je celkem 1860 býků různých plemen a kategorií.
· Stáda dojeného skotu se v USA extrémně zvětšují (10–50 000 krav na jedné farmě), inseminační technik tak ročně provede 50–60 000 inseminací.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Technik provede 50-60 000 inseminací? Není to trochu hloupost? To by znamenalo cca 5000 inseminací měsíčně tj. 160 inseminací denně tj. cca 14 inseminací za hodinu při (12 hodinové pracovní době) a to vlastně aby se vůbec uživil...