Letošní, šestá konference, kterou ve Stříteži u Jihlavy uspořádal Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, měla na programu otázky efektivního výkrmu prasat. Vzhledem ke stále nízké ceně jatečných prasat aktuální téma, vezmeme-li v úvahu, že náklady na krmení ve výkrmu dosahují úrovně 60 až 70 %.
Inspirací pro asi 250 účastníků konference bylo vystoupení Raymonda van de Weteringa, který na své farmě chová 400 prasnic a vykrmuje deset tisíc prasat. Podle něho lze najít rezervy v systému mokrého krmení, který se v našich chovech mnoho nevyužívá, a ve využití levnějších zdrojů alternativních krmiv.
Chov prasat v Nizozemsku reprezentuje 900 tisíc prasnic a šest miliónů prasat ve výkrmu. Raymond van de Wetering je jedním ze čtyř tisícovek farmářů, kteří produkují zástavová selata a vepřové maso.
„Možnost chovat prasata v Nizozemsku je podmíněna nainstalovanými čističkami vzduchu na každé farmě. Bez toho nedostanete licenci. Stejně jako chovatelé v jiných členských státech Evropské unie musíme i my hledat cesty z cenové krize. Momentálně se u nás platí za jatečná prasata 1,45 eura/kg JUT za tepla. Zástavová selata se prodávají za 33 až 35 eur. Protože cenu selat ovlivnit nemohu, jedinou možností, jak snížit náklady ve výkrmu je zakomponovat do krmné dávky levnější zdroje krmiv. Předpokladem jejich maximálního využití je zavedení systému mokrého krmení, které v automatickém režimu umožňuje krmit podle krmné křivky, což zlepšuje konverzi krmiva i přírůstek. V této souvislosti je však nutné říci, že se zavedením mokrého krmení je třeba řešit likvidaci většího objemu kejdy, spotřebuje se více elektrické energie a vynaloží se více práce i investičních prostředků.
V porovnání se suchým krmením je však stále levnější variantou,“ uvedl nizozemský farmář a výživářský poradce v jedné osobě.*
Více se dočtete v lednovém číslu časopisu Náš chov
