Pastviny zaujímají značnou plochu zemědělské půdy a pastevní systémy jsou důležitou součástí krajiny téměř všech evropských zemí. V mírných oblastech Evropy, kde je po většinu roku pastevní píce k dispozici, představuje pastva nejlevnější zdroj krmiva pro mléčnou produkci. Pastviny mohou přispět k systémům krmení dojnic i v jiných částech Evropy, ale jsou zde méně důležité.
Využití a kvalita píce mohou být náročné z několika důvodů, včetně vzájemné interakce dojnice a pastviny a faktorů ovlivňujících příjem sušiny. Adaptace pastevního managementu může poskytnout možnosti pro začlenění pastvy a možná i zintenzivnění pastvy v produkčních systémech dojnic.
Vzájemná interakce pastviny a dojnice klade důraz na příjem sušiny (DMI) z pastvy a potenciál produkce mléka, vliv jiných krmiv na míru substituce, přísun píce atd. Výsledkem této složité interakce je to, že produkce a využití pastvin nejsou obecně optimalizovány. Dojnice se na pastvě obecně potýkají s méně stabilní dodávkou krmiva, pokud jde o kvalitu a množství, ve srovnání s vnitřními systémy krmení. Dojené krávy se obecně musí pást v prostředí, které je jim poskytnuto a které je ovlivněno topografií, ale např. velikostí a infrastrukturou farmy. Ve srovnání s dojnicemi ve vnitřních systémech jsou často více vystaveny změnám klimatických podmínek (např. srážkám a teplotám).
Složení kravského mléka je zajímavé pro producenty, zpracovatele i spotřebitele. Pro celkovou ekonomiku celého mlékárenského průmyslu je vhodné přizpůsobení produkce mléčných složek jejich poptávce. Existují tři hlavní možnosti, jak modifikovat složení mléka: výživa dojnic a management, genetika dojnic a zpracování mléka. Z nich pouze výživa umožňuje poměrně rychlé změny ve složení mléka na úrovni stáda a je to nejvhodnější metoda pro splnění měnících se požadavků trhu. Obecně je produkce mléka na pastvě považována za udržitelnou, bezpečnou a poskytující vysoce kvalitní mléko a také rozmanité ekosystémové benefity. Řada chovatelsky vyspělých zemí světa se stále více přiklání k celoročnímu pobytu dojnic ve stáji. Stájové systémy umožňují vyšší intenzifikaci chovu, která umožňuje lépe uspokojovat rostoucí spotřebu mléka a mléčných výrobků. Na druhé straně je zařazení pastvy obvykle považováno za systém pozitivně ovlivňující zdraví a welfare zvířat. Ve svém přirozeném prostředí získává skot, tzn. i dojené krávy, potřebné živiny prostřednictvím pastvy. V pastevních systémech mají zvířata možnost projevit své přirozené chování, obvykle nejsou prostorově omezena.
Zintenzivnění mléčné produkce vedlo k odchýlení od využití pastvin a pastevních systémů. Tento trend byl podpořen rostoucí poptávkou po mléce, kolísavou cenou mléka nebo např. i chovem dojnic výhradně pro produkci. To se nakonec projevilo i nízkou dlouhověkostí zvířat a snížilo se zaměření na systémy založené na pastvinách. Přes všechny problémy týkající se pastevních systémů, existuje řada možností, jak usnadnit začlenění pastvy do systémů krmení. V některých zemích je k dispozici mnoho nástrojů a technologií, které lze upravit tak, aby pomohly zlepšit pastevní management. Nové zemědělské technologie umožní větší adaptaci pastevního managementu pro efektivní produkci mléka na pastvinách. Výběr robustního typu plemene a přizpůsobení managementu chovu dojnic a období otelení může také zvýšit roli, kterou ve stravě dojnic hraje pastva. Maximalizace využití pastvin v systémech produkce mléka, ať už jde o systémy založené zcela na pastvinách nebo systémy, v nichž pastva přispívá pouze částí krmné dávky, zvýší udržitelnost systémů produkce kravského mléka.
Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., MVDr. Jana Tšponová, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární univerzita Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 11/2022.
