Pětatřicet let své existence oslavilo Proma - družstvo Mladá Boleslav dnem otevřených dveří na farmě výkrmu prasat Valovice. Poslední tamní investicí bylo vybudování laguny – fóliové jímky na kejdu – zapuštěné v zemi. Na farmě se také dobře podařilo vyřešit páteřní systém, který svádí kejdu do jímky z deseti produkčních stájí.
Původně společný družstevní podnik byl ustaven v březnu 1970 na schůzi zástupců 66 tehdejších JZD a třech státních statků. V prvních deseti letech existence probíhala základní investiční výstavba z prostředků členských zemědělských podniků, státu a z vlastních zdrojů. Podnik se rozrůstal postupně. Valovice, farma vybudovaná v roce 1971 pro výkrm jatečných prasat, má kapacitu 4470 kusů a roční produkci 1450 tun. Krátce na to následovala výstavba farmy Luštěnice s 6016 ustajovacími místy, rovněž určená pro výkrm, dále porodna na farmě Březina pro 1100 prasnic. Jako poslední byla vybudována farma Libichov v původní kapacitě 9120 kusů, která byla přestavěna v devadesátých letech na porodnu selat se stavem 550 kusů prasnic základního stáda a s kapacitou 2960 kusů jatečných prasat.
V roce 1992 vznikl nynější podnikatelský subjekt Proma - družstvo Mladá Boleslav, které je v současné době plně soběstačné v zástavovém materiálu s produkcí 41 400 kusů běhounů a 4300 tun jatečných prasat. Základní stádo čítá nyní 1650 prasnic. „V užitkovosti si také nestojíme špatně. Přírůstek ve výkrmu dosahuje 0,78 kg denně při spotřebě 2,75 kg krmiva na kilogram přírůstku, podíl libové svaloviny je kolem 56 procent. Ztráty ve výkrmu nepřesahují jedno procento. Výsledkem je téměř 24 odchovaných selat na prasnici za rok, přičemž se snažíme držet náklady na uzdě,“ vysvětluje ředitel podniku Ing. Josef Luka.
Přístup se zlepšuje
V osmdesátých letech se rozšiřování ustájovacích a produkčních kapacit podniku zastavilo činnost a prostředky se dále vynakládaly na rekonstrukce technologií a na investice do skladovacích kapacit na kejdu. Všechny farmy mají skladovací jímka na kejdu s kapacitou více než pět měsíců. Produkce kejdy ze všech čtyř provozů dosahuje ročně 70 až 80 tisíc m3.
„Zužitkování kejdy je pro nás důležitým aspektem, protože Proma nevlastní pozemky. Máme kontakty s okolními zemědělskými podniky, kterým půjčujeme aplikátor, o kejdu mají větší zájem i soukromně hospodařící rolníci. Přístup lidí ke kejdovému hospodářství se postupem času zlepšuje,“ říká ředitel Ing. Josef Luka.
Ojedinělé řešení
V současné době jsou všechny provozy vybaveny moderní technologií pro krmení prasat a ventilace. Farma Valovice byla naposledy rekonstruována v roce 1992, kdy se osadila ventilačním systémem PRIX a technologií mokrého krmení WEDA. Má dvanáct produkčních hal pro 4470 kusů prasat, kde pracují tři zaměstnanci. Vedení podniku se rozhodlo vybudovat na této farmě fóliovou jímku na kejdu s kapacitou 3600 m3. Jímku dostavili letos na jaře.
Pro deset produkčních stájí byl vybudován páteřní systém, který svádí kejdu do jímky. Funguje na základě podtlaku po otevření výpustních prvků technologie v kejdových kanálech. „Jde o zcela ojedinělý systém osazení výpustních prvků ve stávajících kejdových kanálech,“ vysvětluje vedoucí projektu Miroslav Žáček z firmy BD Tech, která zajišťovala výstavbu páteřního systému i laguny na kejdu. „Zemina se při stavbě jímek musí dobře hutnit, a to každých dvacet centimetrů návozu materiálu. Důležité je zhutnění patek jímky. Protože na stanovišti byl značný výskyt spodní vody, vybudovali jsme pod dnem jímky drenážní systém,“ dodává Miroslav Žáček.
Nezbytné míchání
Investici 5,1 milionů Kč (jímka + páteřní systém) družstvo Proma financovalo z vlastních zdrojů. Na pokrytí třetiny nákladů byly podniku přislíbeny prostředky z operačního programu. Protože představenstvo družstva rozhodlo, že se kejda nebude separovat, bude nutné kejdu dostatečně míchat. Na bocích jímky jsou proto tři ponorná míchadla, která se do kejdy mohou zanořovat pomocí speciálního spouštěcího zařízení, vyvinutého pro tyto účely. K zamezení únikům dusíku a dalších látek je doporučeno opatřit skladovací jímky další vrstvou fólie– plovoucím zakrytím.
Text a foto Lukáš Rytina
