Jak dělat čest farmářskému řemeslu?

Jedním ze tří zlatých medailistů sedmého ročníku programu Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina, který byl na začátku února vyhlášen na konferenci konané v prostorách auly na ČZU v Praze-Suchdole, je Farma Jana a Vladislavy Velíkových z ASZ Plzeňsko. Stejně jako ostatní ocenění vytváří i tato farma dalece nad rámec svých povinností taková opatření, jež jsou mimořádným přínosem pro venkovskou krajinu.

Plzeňský kraj skrývá v krajině jižního cípu Brdských vrchů mezi městy Spálené Poříčí a Nepomuk vesničku Čížkov. Obec doložená rokem 1237, která je dílem v CHKO Brdy a leží poblíž hranic tří krajů, Plzeňského, Středočeského a Jihočeského, se nachází v nadmořské výška téměř 600 metrů v těsném okolí několika zajímavých vrchů, včetně nejvyššího bodu jižních Brd, pověstmi opředeného Třemšína.

Proti proudu

Právě v Čížkově si snad pro podmanivou krásu okolní krajiny před několika lety pořídili svůj nový domov manželé Vladislava a Jan Velíkovi. V obci koupili starý statek s architektonicky zajímavým obytným stavením, stodolou a hospodářskými budovami. V době, kdy venkov mladí lidé často opouštějí, je obdivuhodné, že se objeví čerstvá krev, tekoucí proti proudu. A odchod z města na venkov to byl bez polovičatosti, naplno se životem zemědělců.

Dnes hospodaří na zhruba 60 hektarech luk v katastru domovské obce. Chovají především ovce se 150 bahnicemi základního stáda, k tomu ještě 50 koz, několik kusů mléčného skotu, tři prasata, koně a drobné domácí zvířectvo. Ekologicky chované ovce, kozy a mléčné krávy mají svůj domov především na vlastních loukách, ale v sezoně také pomáhají se spásáním přibližně 50 hektarů v CHKO Český kras a Brdy. V blízkém okolí Čížkova pomáhají udržovat extenzivní pastvou ještě další dvě menší ekologicky zajímavé lokality – Radošínská Draha a Novoveská Draha u Nepomuku – místa, kde díky jejich péči pravidelně vykvétají vstavače, kosatce, upolíny, vemeníky a hořce. Jan Velík k tomu ještě včelaří a Vladislava Velíková provozuje sýrárnu, kde zpracovává mléko od 20 ovcí, kříženek plemene lacaune, a čtyř krav plemene brown-swiss.

Faremní příjmy jsou tvořeny zejména prodejem jehňat a kůzlat na chov a maso, úhradami za spásání travin v CHKO a také prodejem medu a vynikajících biosýrů z vlastní sýrárny, které kupují zákazníci jak ze dvora, tak i na trzích, jichž se Velíkovi pravidelně účastní, část produkce jde také do nedalekého hotelu.

Šetrné hospodaření

Díky šetrnému hospodaření v krajině, vysazováním alejí, ale i solitérů ovocných a lesních dřevin a zakládáním tůní na podmáčených loukách jsou pozemky farmy domovem velkého množství drobné zvěře, ptáků, hmyzu a obojživelníků. Přírodě blízkým způsobem hospodaření se rodině daří utvářet pestrou kulturní krajinu. Díl farmy je již plně v ekologickém režimu, část zatím zůstává v konvenčním. Se životem na statku se při návštěvách seznamují také děti z místní školky a žáci VOŠ a SOŠ Březnice. Jeden z žáků po exkurzi na farmě u Velíkových ve svém písemném zpracování návštěvy na úvod napsal: „Pan Velík a jeho žena na nás působili hned od začátku sympaticky a pohodově.“ Při návštěvě hodnotitelské komise byl dojem stejný. V závěru své práce pak žák uvádí: „Je skvělé vidět, že někdo chce a s radostí drží farmářské řemeslo, kterému dělá čest.“ S tím se nedá dělat nic jiného než souhlasit.