V nové studii vědci z Texas A&M University zjistili, že omezení krav v headlockách po delší dobu mělo škodlivé účinky na výkonnost dojnic. Doba zavření je množství času, které zvíře stráví za den připoutané nebo zavřené za hlavy, headlock je obvykle umístěn v krmných boxech na mléčných farmách. Dojnice jsou pravidelně zavřeny pro diagnostiku březosti, u krmného stolu nebo žlabu pro umělou inseminaci, veterinární ošetření a vyšetření, očkování, detekci říje a příjem krmiva.
Bylo však zjištěno, že toto zablokování hlavy (headlocky) jako metoda omezení má negativní dopady na pohodu a produktivitu jednotlivých zvířat ve stádě, zejména pokud je systém využíván nad rámec běžné rutiny řízení. Studie ukazují, že když se tento způsob řízení neprovádí správně a krávy jsou znehybněny po delší dobu (> 4 hodiny denně), zvířata zažívají různé úrovně stresu, který může ohrozit jejich produkci, zdraví a pohodu. V této studii se výzkumníci zabývali různými dopady prodloužené nebo prodloužené doby zablokování u mléčného skotu.
Podle pozorování z různých studií je snížená produkce mléka u krav běžná, když doba uzavření u žlabové zábrany přesáhne čtyři hodiny. Vědci z University of Cambridge ve svém výzkumu zjistili, že během ořezávání paznehtů, kdy jsou krávy zbaveny krmení a leží déle než čtyři hodiny, se dojivost snižuje o dva litry denně po dobu tří dnů. Delší doba zablokování hlavy je spojeno se stresem. Studie ukazují, že homeostáza mléčné žlázy u dojnic se mění v reakci na stres. Předpokládá se, že stres z prodloužené doby uzavření by mohl vést k suboptimálnímu výkonu alveolů v mléčné žláze, což by vedlo ke snížení dojivosti, vyššímu výskytu mastitid a nižší kvalitě mléka. Podobná studie hodnotící účinky ležení nebo stání na průtok krve mléčnou žlázou u dojnic dospěla k závěru, že doba ležení vyvolala o 24 % větší průtok krve do mléčných žláz v důsledku kardiovaskulární homeostázy v důsledku gravitace. Zkrácená doba ležení v důsledku prodloužené doby uzavření u žlabu může sloužit jako další vysvětlení poklesu denní užitkovosti.
Nedávné studie ukázaly, že zablokování hlavy po dobu delší než čtyři hodiny denně, je spojena se zvýšenou agresivitou mléčného skotu. Bylo zjištěno, že toto agresivní chování je připisováno frustraci nebo nepohodlí během období omezení pohybu. V nedávné studii bylo agresivní chování u dojnic spojeno s nižší reprodukční výkonností, včetně nižší míry zabřezávání u jalovic při první inseminaci. Normální řízení stáda vedlo k prodloužení doby, kterou krávy strávily ležením, přežvykováním a příjmem krmiva ve srovnání s kravami v delší dobou strávenou v headlocku – u žlabové zábrany. Změněný management času v důsledku delší doby blokování krav u žlabu (>4 hodiny) ovlivňuje celkové denní chování krav. V jiné studii autoři zjistili, že krávy, které nemohly po dobu 2 hodin ztratily čas na krmení na dalších 24 hodin, zatímco krávy, které byly blokovány u žlabu 4 hodin a nemohly ležet, potřebovaly 41 hodin na obnovení doby příjmu krmiva.
Kulhání je kritickým problémem na mléčných farmách po celém světě a studie ukazují, že prodloužená doba blokování hlav v headlocích by mohla situaci ještě zhoršit. Ačkoli studie hodnotící přímou souvislost mezi dobou pobytu v headlocku a kulháním nejsou k dispozici, některé výzkumné práce naznačují potenciál tohoto účinku. Ve své studii publikované v Journal of Dairy Science vědci pozorovali, že krávy ve stáji s úzkými krmnými uličkami a malém prostoru pro vstávání a lehání, což vede ke zvýšenému stání krav, byly náchylnější ke kulhání. Jiná podobná studie uvedla, že delší doba zavření krav v headlocku přispívá k odchylkám od běžného denního času, což ukazuje na variabilitu doby ležení, které předurčují krávy ke kulhání.
Dairy Global*
Dojnice by měly mít možnost se volně pohybovat a fixované musí být jen po krátkou dobu
