Jak efektivně prosvětlit zemědělské objekty

Na dotazy odpovídal Ing. Petr Pejchal, předseda představenstva společnosti PAMA, a. s., který se dlouhodobě věnuje realizaci střech a opláštění zemědělských staveb. V praxi se podílí na přípravě řešení přímo na stavbách a má za sebou řadu realizovaných projektů v tomto oboru.

1. Jaké jsou hlavní přínosy použití polykarbonátu pro prosvětlení a zastřešení zemědělských objektů, například stájí nebo skladových hal?

Hlavní výhodou je jednoznačně prosvětlení objektu. Pokud si představíme extrémní příklad – starou stáj – člověk má často pocit, jako by vstoupil do sklepa. Prostor je tmavý, vlhký, se špatným vzduchem. Ani my samy se zde necítíme dobře. Jakmile se však objekt prosvětlí, atmosféra se zásadně změní. Vstupujete do příjemného prostoru bez tmavých koutů, který působí lehce a vzdušně. Světlo má zásadní vliv nejen na subjektivní pocit člověka, ale i na celkové vnímání prostředí ve stáji.

2. Jaká je reálná životnost polykarbonátových desek a na čem nejvíce závisí?

Životnost polykarbonátových desek je naprosto zásadní parametr. Na trhu se běžně prodává levnější polykarbonát se zárukou kolem pěti let, což v praxi znamená, že na střeše může vydržet přibližně deset let.

Desky, které používáme ve společnosti PAMA, a. s., mají životnost mezi 20–30 lety. Důvodem je použití polykarbonátových desek s výrazně silnější UV ochrannou vrstvou. Právě kvalita a tloušťka UV ochrany je klíčovým faktorem, který rozhoduje o dlouhodobé funkčnosti materiálu.

3. S jakými nejčastějšími problémy se investoři setkávají při realizaci prosvětlení pomocí polykarbonátu?

Mezi hlavní výzvy patří zejména životnost materiálu a jeho správná specifikace. Pokud je použit nekvalitní polykarbonát s nedostatečnou UV ochranou, dochází k jeho postupné degradaci a materiál časem žloutne, křehne a ztrácí mechanickou odolnost.

Dalším důležitým rozhodnutím je správný návrh prosvětlovacích ploch, aby nedocházelo k přehřívání objektu nebo ke kondenzaci vodních par. Tyto problémy ale nevznikají samotným materiálem, nýbrž nevhodným návrhem nebo špatnou volbou typu desek.

4. Jaké typy polykarbonátových desek doporučujete pro zemědělské objekty a proč?

Používáme polykarbonátovou krytinu PAMALITE v profilu vlna 177/51, tloušťky 6 mm s průsvitností 20 % pro prosvětlení celé střechy. A v profilu trapéz, tloušťky 10 mm, opál s průsvitností 60 % – díky shodné trapézové profilaci lze desky kombinovat se sendvičovými panely.

Vždy používáme dutinkové polykarbonátové desky.

Důvod je jasný: díky vnitřnímu systému dutinek mají dostatečné izolační vlastnosti k tomu, aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti na spodní straně desek.

Prostředí stájí je typicky teplé a vlhké. Pokud by docházelo ke kondenzaci, voda by skapávala do interiéru – například do lehacích boxů krav – což je nežádoucí.

Druhým velmi důležitým parametrem je rozptyl světla. Není žádoucí, aby prosvětlovacím prvkem procházelo přímé slunce podobně jako běžným oknem a dopadalo na jedno místo. Proto vždy doporučujeme opálové (mléčně bílé) polykarbonátové desky, které výborně změkčují a rozptylují světlo.

Výsledkem je přirozený a rovnoměrný rozptyl světla po celé stáji.

5. Jak probíhá návrh a instalace prosvětlení ve stáji? Jaké faktory jsou klíčové?

Záleží, zda se jedná o novostavbu, nebo rekonstrukci.

U nových objektů se počítá s vyššími bočními stěnami, takže část světla přichází i ze stran. U starších staveb, které bývají nižší, je obvykle nutné navrhnout větší plochu střešního prosvětlení.

Velmi důležitým parametrem je orientace stáje vůči světovým stranám. Například prosvětlení štítu je velmi efektivní, ale pokud je štít orientován na jih, doporučujeme místo polykarbonátu použít sendvičové panely. Při použití polykarbonátu na jižní straně hrozí přehřívání prostoru za štítem.

Naopak štíty orientované na sever, východ a západ jsou pro použití dutinkového polykarbonátu vhodné, protože zde k přehřívání nedochází.

Podobný princip platí i u střech:

• jižní stranu střechy řešíme sendvičovým panelem kvůli odstínění tepla,

• severní stranu využíváme pro maximální přísun světla pomocí polykarbonátu.

Z našich zkušeností toto řešení funguje velmi dobře.

Obecně se uvádí nepsané pravidlo, že prosvětlení tvoří přibližně 20 % plochy střechy. Dutinkový polykarbonát v opálovém provedení má průsvitnost kolem 60 %. Adekvátně k těmto hodnotám se můžeme bavit o použití polykarbonátu ve 30–40 % plochy střechy.

Zajímavým a již 15 let občas používaným řešením je realizace celé střechy stáje pouze v polykarbonátu. V takovém případě dodáváme krytinu ve speciální receptuře s prostupem světla právě 20 %. Díky nižší propustnosti světla se současně snižuje i prostup tepelného záření (rovněž zhruba na 20 %), což zamezuje přehřívání.

6. Jak ovlivňuje prosvětlení provozní náklady a pohodu zvířat či pracovníků?

Samotné prosvětlení pravděpodobně přímo nesnižuje provozní náklady. Existují však studie, které spojují kvalitní prosvětlení stáje s lepší reprodukcí zvířat.

Prosvětlení doporučujeme především z hlediska světelné pohody a celkového komfortu v prostoru stáje. Příjemné a rovnoměrné světlo má pozitivní vliv na pracovní prostředí i celkovou atmosféru objektu.

7. V jakých případech se osvědčuje kombinace polykarbonátu s dalšími prvky, například ventilací nebo izolací?

Z hlediska fungování stájí je nejdůležitější správně navržená ventilace. Na druhé místo bych zařadil tepelně izolovanou střechu. Teprve po té řešíme samotné prosvětlení. Ventilace zajištěná hřebenovou větrací štěrbinou, bočními plachtami a přídavnými ventilátory společně s kvalitně navrženou střechou, která brání přehřívání objektu, přímo ovlivňuje produkci a kvalitu mléka. Tyto faktory jsou nezpochybnitelné.

Tepelně izolovaná střecha ze sendvičového panelu nebo polykarbonátu se sníženou propustností světla zamezuje přehřívání vnitřního prostoru. Pro bližší prozkoumání problematiky jsme prováděli termovizi stájí v horkých letních dnech. U trapézového plechu jsme naměřili teploty až 55 °C – taková střecha funguje jako topení o ploše 3 000 m² a to nikdo nechce.

Prosvětlení investora finančně prakticky nezatíží, protože cena polykarbonátových desek je srovnatelná s cenou sendvičových panelů. Přijde mi škoda prosvětlení opominout a připravit se o možnost zlepšení světelného komfortu a pocit otevřeného prostoru ve stáji.

8. Jaký je rozdíl mezi polykarbonátovými deskami a sklolaminátem?

V současnosti lze pro zastřešení stájí používat pouze polykarbonátové desky, a to z důvodu zpřísněných požárních předpisů pro krytiny nad zvířaty. Aktuálně nabízené prosvětlovací sklolaminátové desky tyto požadavky nesplňují.

Sklolaminát lze použít například na prosvětlení štítů a bočních stěn. I zde používáme opálové (mléčně bílé) provedení s průsvitností asi 50 % a výborným rozptylem světla.

Další rozdíl spočívá ve struktuře – sklolaminát nemá dutinky, není tedy tepelně izolovaný. Pro severní štíty je jeho použití bez problémů, ale pro štíty orientované na východ nebo západ je vhodnější dutinkový polykarbonát.

Ve společnosti PAMA, a. s., používáme pro střechy stájí polykarbonát. Sklolaminát využíváme zejména pro skladovací objekty, venkovní přístřešky a prosvětlení trapézových plechů. Výhodou sklolaminátu je jeho vyšší pevnost, menší tepelná roztažnost a delší životnost.

9. Jak firma PAMA, a. s. přistupuje k udržitelnosti a ekologickým aspektům polykarbonátových řešení?

Z hlediska trvanlivosti spolupracujeme s výrobci, kteří garantují nadstandardní UV ochranu a to jak u polykarbonátových, tak u sklolaminátových krytin.

Běžná tloušťka UV ochrany polykarbonátových desek je asi 20 mikrometrů. Pro naši zeměpisnou šířku se uvádí úbytek přibližně 2 mikrometry/rok. Po vyčerpání UV ochrany polykarbonát žloutne, křehne a postupně degraduje. Polykarbonát na střechy dodáváme již 30 let a naší zkušeností je, že šetřit na kvalitě polykarbonátu se nevyplatí.

Polykarbonátové krytiny dodávané společností PAMA, a. s., mají UV ochranu 40–50 mikrometrů, díky tomu můžete očekávat životnost 20–25 let. Při použití na severní straně střechy je životnost ještě vyšší, protože expozice vůči slunečnímu záření je nižší.

Z hlediska ekologie, respektive ekonomiky provozu navrhujeme zastřešení tak, aby welfare zvířat nebyl závislý pouze na ventilátorech a umělém osvětlení. Cílem je, aby stáj maximálně dobře fungovala i bez elektřiny.

Z hlediska recyklace je polykarbonát lehký, netoxický, plastový materiál a plasty jsou obecně recyklovatelné bez zásadních problémů.

Závěrem bych rád řekl: nebojte se prosvětlení a pusťte světlo dovnitř, máme řešení a je škoda ho nevyužít. •*  

Autor: PAMA, a. s.