Pro chovatele skotu je kvalita objemných krmiv stále klíčová. A to jak z pohledu maximálního využití obsažených živin a dosažení vysoké chutnosti pro skot, která se odrazí ve zvýšení žravosti a následně i v užitkovosti, tak i z hlediska vynaložených nákladů na jejich výrobu.
O aspektech ekonomické výroby objemných krmiv jsme hovořili s poradcem přes výživu dojeného skotu Ing. Petrem Brabencem, s nímž spolupracuje celá řada špičkových farem v republice.
Co je podle vás předpokladem efektivní výroby objemných krmiv?
Cílem je dostat se s náklady na výrobu objemných krmiv do 650 Kč na tunu siláže, respektive do 750 Kč u senáže, a to při denním výkonu 800 tun. Jedním ze základních předpokladů ekonomické výroby objemných krmiv je optimální výnos píce. U jetele a vojtěšky by roční produkce měla odpovídat 20 až 30 tunám z hektaru, u trávy je to 20 tun, u GPS 10 tun a u kukuřice na siláž by se mělo dosahovat hektarového výnosu 45 až 50 tun. Odvíjí se od správně zvolených agrotechnických postupů na poli s důrazem na minimalizaci ztrát při sklizni, ale i od optimalizovaných technologických postupů konzervace hmoty v jámě.
Důležitou součástí k dosažení již uvedeného cíle je i precizní vedení záznamů o průběhu konzervace, které poskytnou celou řadu nezbytných údajů, od nichž se odvíjí nastavení krmivářské strategie pro další období. Například o tom, při jaké sušině byla píce sečená, kolik hmoty se sklidilo, jakou délku měla řezanka, jak dlouho se plnila jáma, jaký se použil konzervant, ale i kdo za výrobu zodpovídá.
Kdy se dá hovořit o ekonomické efektivitě objemného krmiva?
Je to tehdy, pokud se z objemných krmiv, která v krmné dávce představují 30 až 35 kg, vyprodukuje od krávy 17 až 20 litrů mléka. Realita na českých farmách je však na úrovni 10 až 14 litrů mléka, což ukazuje na nízkou produkční účinnost objemných krmiv. S tím související nízký obsah základních živin, tj. dusíku, ale i stravitelné vlákniny a škrobu se samozřejmě musí řešit. V rámci možností přijatá opatření však ekonomiku výroby mléka prodražují.*
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec
