Pokud chovatel po čase získá odpovídající zootechnickou rutinu, potom bude ve stáji všechno v podstatně snadnější, lehčí! Je velice snadné se dopustit chyb, kterých si člověk sám ani nevšimne, nevěnuje jim pozornost. Ale krávy si jich všímají a dají chovateli dostatečně a nepřehlédnutelně najevo, že něco je špatně!
Krávy mají opravdu širokou paletu způsobů, jak mohou dávat najevo své pocity pohody nebo nepohody. Je samozřejmé, že takové jedenkrát měsíční oficiální sledování stáda patrně mnoho neobjeví, protože za 30 dní se nakumuluje tolik problémů, které mohou způsobit až tragické situace. Existují totiž důležité a zásadní projevy chování, které zkušený chovatel může spolehlivě vyhodnotit tak, že je vše OK, nebo opačně, že se něco blíží k velkému průšvihu. K tomu patří v prvé řadě základní fyziologické ukazatele, jako jsou: tělesná teplota (normálně je 38,2 °C), dechová frekvence (16–28 dechů za min.), tepová frekvence (40–60 tepů za min.), ale i doba odpočinku vleže (optimálně 12 hod. za den), počet kroků (asi 480), doba přežvykování (5–8 hod. v 15–19 periodách), lze využít i moderní techniku k určení počtu „žvejků“ atd.
Celý soubor projevů chování a to zvlášť, když se mění v důsledku změn prostředí (pastva v odlišném počasí, nebo změna krmné dávky, změna ošetřovatele apod.) je skutečně velice obtížné určit, zda krávy jsou či nejsou v pohodě, zda podávají adekvátní výkon a/ nebo jen to, že „nejedou naplno“, protože je někde „tlačí bota“. V dalším textu uvedené situace nejsou normální, takže z toho vyplývá, že právě v tom okamžiku začíná práce chovatele, jak vzniklou situaci změnit k lepšímu.
V 10.30 hod. dopoledne a ve 22.00 hod. večer, by mělo odpočívat a vleže přežvykovat alespoň 90 % krav
a) Krávy dlouho stojí v boxech, nebo leží na hnojných chodbách nebo v krmišti.
Každá minuta, kterou krávy nepřijímají krmivo, nepijí nebo nepřežvykují, ale také neodpočívají, jde následně na úkor jejich výkonu a někdy i zdraví.
b) Krávy se shlukují u čelních vrat nebo vstupů v obvodových stěnách, kde je zpravidla lepší přístup k čerstvému vzduchu.
To, že se takto shlukují, tím vlastně signalizují, že existují velké nedostatky v distribuci vzduchu, resp. nedostatky ve ventilačním systému. Posoudit, zda je větrání správné, je velice žádoucí. Nelze se spoléhat jen na své instinkty a domněnky.
c) Napajedla jsou masivně obléhána krávami.
V ideálním případě by napajedla měla být instalována v blízkosti východu z dojírny a to přeneseně jako „první pomoc“ pro „dehydratované“ krávy po dojení, kdy jejich tělo je v průběhu sedmi minut zbaveno i 25 kg tekutiny. Napajedel by tedy mělo být více, aby nedocházelo ke zbytečnému přetlaku krav a aby se předcházelo někdy i ostřejším střetům zvířat.
d) Krávy se pohybují po stáji krátkými kroky, a to s nejvyšší opatrností.
Výskyt kulhání u krav (nesprávně kulhavosti) je totiž přímo ovlivněn technikou krmení (jak a kdy krmit), kvalitou krmné dávky, dostatečným příjmem napájecí vody, úrovní kvality chovného prostředí, kvalitou stájového vzduchu, četností výskytu tepelného stresu a dalšími faktory, které určují příjem krmiva. Ale mnohdy to nemusí být jako příčina pouze složení krmné dávky, nebo špatná technika krmení, ale může to být i špatná kvalita povrchu pevných či roštových hnojných i naháněcích chodbách a krmišti.
e) Konzistence a složení výkalů se výrazně liší zvíře od zvířete.
Konzistence, jejich barva jsou často jedním z prvních viditelných příznaků subklinické acidózy v bachoru. Rozdíly mezi jednotlivými zvířaty indikují rozdíly v příjmu krmiva a následné konverzní poměry v bachoru jsou takové, jaké by normálně být neměly. Mykotoxiny a zaplísnění částic krmiva v krmné dávce a to i v koncentrátech mohou významně ovlivnit nejen příjem krmiva, ale i kvalitu výkalů.
f) Až u 5% stáda se vyskytují záněty mléčné žlázy, spolu s otoky vemene, včetně dislokace slezů a nebo i ketóza.
Tyto problémy plně souvisí se složením a strukturou krmné dávky, resp. TMR, popřípadě i tzv.managementem krmného žlabu (oddělené krmení, prvotelkové kotce, apod.)
Jedním z významných činitelů může být i neukázněnost a nepoučenost stájového personálu (nepravidelnost zakrmování, nevytřídění neadekvátních složek KD, způsob zaprahování apod.)
Závěrem
Stájový personál musí být pravidelně nejen poučován, ale i kontrolován poučeným chovatelem, jak sledovat, pozorovat podezřelé jedince, skupinu nebo celé stádo. Ptát se krav, naučit se kraví řeči, protože kráva sděluje poučenému chovateli, především, to co je špatně.*
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., technolog – specialista
Podrobněji v časopise Náš chov 2/2022.
