Na počátku letošního května se v Hradci Králové konal seminář v rámci VÚVeL Academy na téma Mastitidy dojeného skotu, moderní postupy diagnostiky a budoucnost léčby v souladu s novými veterinárními předpisy. Přednášející a posluchači se sešli v tělocvičně střední veterinární školy.
S první přednáškou se prezentoval prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc., z katedry genetiky a biotechnologií zemědělské a technologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Přednášel o dědičnosti zdraví.
Ing. Daniela Schröffelová, CSc., vedoucí technička laboratoře iGenetiky Českomoravské společnosti chovatelů a. s. mluvila o práci laboratoře. Laboratoř iGenetiky je členem mezinárodní společnosti ISAG (International Society for Animal Genetics) a je akreditována ICAR pro ověřování původů. Ing. vysvětlila, jak laboratoř pracuje, že se využívá robotické práce a jak je důležité posílat do laboratoře správně odebrané a upravené vzorky.
O podmínkách pro používání léčiv v chovech skotu s ohledem na nové právní předpisy mluvila MVDr. Leona Nepejchalová, Ph.D. z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL), řeitelka odboru registrace a schvalování.
Představila články nařízení (EU) 2019/6 a navazující předpisy. Například v Čl. 4 jsou definice ochranné lhůty, rezistence vůči antimikrobikům, antimikrobikum, antibiotikum, metafylaxe, profylaxe. Definice se nyní opírá o obsah reziduí v množství neohrožující život minimální doba mezi posledním podáním veterinárního léčivého přípravku zvířeti a produkcí potravin z tohoto zvířete, která je za běžných podmínek použití nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno, že tyto potraviny nebudou obsahovat rezidua v množstvích, která ohrožují veřejné zdraví, tedy nad MRL (maximální limity reziduí), nad ADI (akceptovatelný denní příjem). Čl. Čl. 57 mluví o shromažďování údajů o antimikrobních léčivých přípravcích používaných u zvířat. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/578: požadavky na shromažďování údajů o objemu prodeje a o používání antimikrobních léčivých přípravků u zvířat – od 1 1. 2023
Dále například ve čl. 115 se definuje ochranná lhůta po použití veterinárních léčivých přípravků pro maso savců, drůbeže a farmové pernaté zvěře je nejdelší ochranná lhůta stanovená v SPC pro maso vynásobená koeficientem 1,5 nebo 28 dnů, pokud léčivý přípravek není registrován pro zvířata určená k produkci potravin, či 1 den, pokud je ochranná lhůta léčivého přípravku nulová a je používán u taxonomické jednotky odlišné od cílového druhu zvířat, pro který byl registrován. Pro mléko platí nejdelší ochranná lhůta stanovená pro mléko v SPC pro jakýkoli druh zvířete vynásobená koeficientem 1,5 nebo 7 dnů, pokud léčivý přípravek není registrován pro zvířata, která produkují mléko pro lidskou spotřebu, či 1 den, pokud je ochranná lhůta léčivého přípravku nulová. U vajec je nejdelší ochranná lhůta pro jakýkoli druh zvířete vynásobená koeficientem 1,5 nebo 10 dnů, pokud přípravek není registrován pro zvířata, která produkují vejce určená k lidské spotřebě. U akvakultury je nejdelší ochranná lhůta pro jakýkoli z druhů vodních živočichů uvedených v SPC, vynásobená koeficientem 1,5 a vyjádřená jako „stupňodny“, ookud je LP registrován pro suchozemské potravinové druhy, nejdelší ochranná lhůta v SPC vynásobená koeficientem 50 a vyjádřená ve stupňodnech, nejvýše však 500 stupňodnů; dále 500 stupňodnů, pokud léčivý přípravek není registrován pro druhy zvířat určené k produkci potravin; a 25 stupňodnů, pokud je nejdelší ochranná lhůta pro jakýkoli živočišný druh nulová. V případě medu určí veterinární lékař příslušnou ochrannou lhůtu na základě posouzení konkrétní situace v konkrétním úlu nebo úlech případ od případu a zejména s ohledem na riziko reziduí v medu nebo jiných komoditách získaných z úlů a určených k lidské spotřebě. Přednášející dodala, že pokud je při výpočtu ochranné lhůty získán výsledek ve zlomcích dní, zaokrouhluje se ochranná lhůta na nejbližší počet dní.
Aktuální trendy v diagnostice a terapii mastitid byl název přednášky MVDr. Soni Šlosárkové, Ph.D. (VÚVeL).
O bakteriologické ultivace na farmě a v laboratoři a ojejich výhodách a limitech přednášel MVDr. Jaroslav Bzdil, Ph.D. (Ptácy, s.r.o.)
Léčebné protokoly klinických mastitid představil MVDr. Miroslav Věříš (LabMediaServis s. r. o.)
Využití elektronických dat v diagnostice a tlumení mastitid stáda bylo téma, kterrému se věnoval MVDr. Libor Borkovec (Zoetis Česká republika, s. r. o.)
Vlivem hygieny ustájení na zdraví mléčné žlázyse zabývyl Ing. Stanislav Staněk, Ph.D. (Mikrop Čebín, a. s.).
