Jak na špičkovou produkci mléka

Zemědělský podnik Týnice, s. r. o. se sídlem v Doubravčicích nedaleko Kostelce nad Černými lesy patří dlouhodobě mezi stabilní zemědělské podniky zaměřené na rostlinnou i živočišnou výrobu. Firma navazuje na tradici původního JZD Dubina Doubravčice – aktuálně hospodaří na zhruba 2400 ha zemědělské půdy.

Ve středisku Svatbín je soustředěn chov dojeného skotu plemene holštýn v počtu 272 dojnic (momentálně se 232 kusů dojí a 40 krav je zasušených). Za uplynulý kontrolní rok dosáhl chov vynikajících výsledků, které ho katapultovaly na přední místa žebříčků Svazu chovatelů holštýnského skotu i spolupracujících společností.

Průměrná užitkovost se aktuálně pohybuje okolo 40 litrů na ustájenou krávu a den, na dojenou je to pak 47,4 litru. „Není výjimkou plemenice, která dává 60, ale i 80 litrů mléka za den,“ komentuje zootechnička Hana Králová. Jinými slovy, uzávěrka za kontrolní rok 2024/25 se u prvotelek pyšní číslem 13 302 kg na kus a rok a u všech krav je tento údaj dokonce 14 551 kilogramů.

A co stojí za tímto úspěchem?

Podle druhého z jednatelů a zakladatele společnosti Ing. Zdeňka Pačese by se dalo použít motto: „Každý den stejně – stabilita krmení, stabilita lidí, stabilita výsledků.“ V praxi to ovšem není lehké dodržet.

Ke stabilitě krmení přispívá podle Ing. Pačese nejen již zmíněné zařazení žita do osevního postupu. Pomohl také nákup krmného vozu Faresin vybaveného frézou a technologií Dynamica Generale (DTM), která „hlídá“ přesné navážení požadovaných komponent.

Výhodou je i pro práci krmiváře. Jak říká Radek Štolc ze společnosti Sano, při změně krmné dávky stačí nové komponenty či dávkování vzdáleně poslat do systému, který už se pak sám o vše postará. „Moje práce je krmnou dávku přesně spočítat, což provádím v systému AMTS s využitím rozborů CNCPS, jež umožňují optimalizovat výživu dojnic a maximalizovat užitkovost,“ uvedl Ing. Štolc.

A – řeklo by se samozřejmost, ale všude to samozřejmé není – stěžejní je kvalita výroby objemných krmiv, tedy mravenčí práce od výběru vhodných hybridů, přes přesně naplánovanou sklizeň v optimální fenofázi, dodržení hygienických a technologických standardů při návozu hmoty, dusání a zakrytí až po přiměřený odběr, v tomto případě přesnou frézou na novém krmném voze. Z hlediska výroby senáží je velkým pomocníkem pásový shrnovač, který na rozdíl od dříve používaného typu kopíruje terén, což minimalizuje výskyt zeminy, a tím i klostridií ve výsledné hmotě.

Značnou roli v úspěchu farmy hraje i neměnný personál, který, jak říká Ing. Pačes, svoji práci dělá srdcem.

Produkce mléka

Z hlediska dojení se posledních dvacet měsíců dojí celé stádo třikrát denně, do té doby se standardně dojilo dvakrát, potřetí do dojírny docházely pouze krávy s nejvyšší užitkovostí. „Je to další krok ke standardizaci, a tedy i neměnnosti postupů,“ konstatuje zootechnička Eva Beberová a dodává, že i krávy jsou raději, což je dobře vidět na jejich shlukování v časech dojení. „Těší se,“ usmívá se zootechnička.

I trojí dojení má bezesporu pozitivní dopad na výši produkce, ale také na snížení počtu zánětů mléčné žlázy. „Bez problémů dosahujeme mléka kvality Q,“ upřesňuje Eva Beberová.

Vliv na užitkovost má bezesporu i výběr otců následující generace. Ve Svatbíně spolupracují s firmou Inplem, býci se vybírají podle kvality končetin a vemen, obsahu mléčných složek a užitkovosti. Více než padesát procent stáda pokrývají sexovanými dávkami. Aktivně využívají také genomiku, jak pro samičí populaci, tak i při výběru plemeníků.

Ke zdraví stáda přispívá i vakcinace, včetně té proti bluetongue, což je dnes velmi aktuální problém.