Vysoké teploty prostředí mají negativní vliv na zdraví a výkonnost zvířat i lidí. Vlny veder mohou být smrtelné a tepelný stres je zodpovědný za ztráty miliardy dolarů v celosvětovém chovu zvířat. Z hlediska humánní medicíny i zemědělství je výzkum zaměřený na identifikaci a strategii pro zlepšení životních podmínek a výkonnosti skotu zcela zásadní. Změna klimatu zvyšuje četnost, intenzitu a trvání extrémních veder. V důsledku toho se zvyšuje i prevalence fyziologického tepelného stresu u drůbeže, což narušuje fyziologické procesy, což může vést ke snížení produktivity a kvality vajec nebo dokonce ke snížení životaschopnosti. Období tepelného stresu bude mít také vliv na dobré životní podmínky a produkční kapacitu v chovu prasat.
Postupující změna klimatu a rostoucí problémy s tepelným stresem představují ekonomickou hrozbu, a to nejenom pro chovatele skotu, ale i prasat a drůbeže. Mají-li se hospodářská zvířata přizpůsobit novým podmínkám klimatu, a přitom ještě zvýšit svou produktivitu, budou nutné především investice do infrastruktury nebo úpravy stávajících technologií, např. vylepšení systémů zastínění, ale i ventilačních a chladicích systémů. Tepelný stres u prasnic může mít za následek snížený příjem krmiva, sníženou plodnost a sníženou produkci mléka. Snížená produkce mléka může vést ke zhoršenému růstu selat také přírůstek svalové tkáně je omezen v důsledku snížené syntézy bílkovin se zvýšenou svalovou proteolýzou, což má za následek nepříznivé složení jatečně upraveného těla. Tepelný stres, zejména v první polovině březosti, může mít epigenetický dopad na potomstvo. Selata vystavená tepelnému stresu in utero se rodí se zvýšenou teplotou tělesného jádra, takže jsou během svého života mimořádně citlivá na tepelný stres.
Je nutné, aby se výzkum zaměřil na efektivitu a udržitelnost, protože poptávka po mléčných produktech i teploty rostou. A není pravděpodobné, že by se došlo k nějakému výraznému omezení. I v Česku už se musí chovatelé vypořádat nejenom s rostoucími teplotami, ale také s výrazným suchem. Kromě všech technologií zahrnujících konstrukci hal pro nosnice (izolace střech, ventilace, zvlhčování vzduchu atd.) bylo navrženo několik strategií zmírňování tepelného stresu z hlediska výživy, ale jejich účinnost se velmi liší. Doplňky stravy se specifickými vitamíny a minerály (vitamíny A, E a C; Zn a Se), kationtové elektrolyty (hydrogenuhličitan sodný nebo síran, uhličitan draselný atd.), betain a elementární koncentrace základních živin (jako jsou aminokyseliny a tuky) mohou podporovat nosnice, které čelí tepelnému stresu. Dávka pro prasata by se měla sestavit tak, aby se snížila produkce tepla, protože krmivo hraje nezanedbatelnou roli v regulaci tepla produkovaného na metabolické úrovni. Termický efekt krmení (TEF) je měřítkem toho, jak moc krmivo zvyšuje energetický výdej – vyjádřený jako teplo – v důsledku energie potřebné k trávení, vstřebávání a metabolizaci živin. Například snížení hladiny bílkovin redukuje negativní dopad tepelného stresu.
Tepelný stres způsobuje, že krávy konzumují méně krmiva, a to se ve výsledku projevuje poklesem produkce mléka. Byly ale rovněž ovlivněny např. proteiny zapojené do antioxidačního obranného systému i možná glykosylace proteinů. Vysoká okolní teplota také způsobuje oxidační stres s produkcí reaktivních forem kyslíku, což vážně ovlivňuje organismus nosnic, protože tyto volné radikály jsou zodpovědné za peroxidaci lipidů. Dojde k významné fyziologické nerovnováze, která může potenciálně vážně ovlivnit funkčnost střev, reprodukční fyziologii a kvalitu vajec. Buňky střevního epitelu a těsné spoje se snadno se během oxidačního stresu poškodí, což ještě více snižuje příjem živin a volné radikály mohou významně poškodit epitel reprodukčního traktu a zhoršit tvorbu složek vajíček. Během tepelného stresu dochází u prasat k přesměrování krevního řečiště na povrch kůže, aby se maximalizovala výměna tepla konvekcí, vedením a zářením. Důsledkem je vazokonstrikce na úrovni gastrointestinálního traktu, která přesměruje průtok krve směrem k perifernímu oběhu, což ovlivňuje integritu střevního epitelu. Snižuje se tak vstřebávání živin, což také přispívá ke snížení růstové výkonnosti a snížení příjmu krmiva. Mikrobiota se mimo jiné podílí na tepelné aklimatizaci a fekální mikrobiota rostoucích prasat je ovlivněna tepelným stresem. Byl prokázán vztah mezi složením střevní mikroflóry a schopností prasat přizpůsobit se tepelnému stresu.
Tepelný stres se stal nevyhnutelnou hrozbou pro chovatele hospodářských zvířat i drůbeže Poškození způsobené vysokými teplotami dalece přesahuje klasické nepříznivé účinky. Mohlo by to mít obrovský dopad na welfare zvířat, výkonnost a ekonomické ztráty. Zemědělci musí zvážit více nástrojů k vytvoření strategie ke zmírnění tohoto stavu, musí mít na zřeteli konstrukci stájí, nutriční přístupy a účinné krmné produkty. Předpokládá se, že do roku 2100 se průměrná globální teplota zvýší o 2–6 °C. Následky globálního oteplování jsou neúrodnost půdy, nedostatek vody, nižší výnosy a kvalita zrna, šíření patogenů a tepelný stres zvířat. Do té doby je ještě čas na to, jak zajistit odpovídající podmínky zvířat v horkých dnech, a tak udržitelnost chovu.*
