V prostorách výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně se konal další seminář v akci VÚVeL Academy. Tentokrát se týkal aktuálních otázek tlumení mastitid. Přednášeli odborníci z VÚVeL, ÚSKVBL, SVÚ Jihlava i soukromý veterinární lékař.
První přednášku si připravila doc. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., a informovala o novinkách k mastitidám, které zazněly na 23. středoevropském buiatrickém kongresu. Při selektivním léčení klinických mastitid je jednou z možných nových variant u lehkých až středně těžkých případů mastitid odběr vzorku mléka a zahájení antimikrobiální léčby ve všech případech a podávání nesteroidních antiflogistik (NSAID). Po odečtu faremní kultivace za 18–24 hodin se potom pokračuje v léčbě v závislosti na výsledku (pouze u G+ bakterií a v dalších individuálních případech (Klebsiella spp.) Podmínkou pro systém selektivní léčby mastitid je správný odběr vzorků na bakteriologické vyšetření a správná identifikace kolonií z faremní kultivace.
O tlumení mastitid z pohledu jejich původců přednášel soukromý veterinární lékař MVDr. Miroslav Věříš. Pokud chovatel chce ve stádě tlumit mastitidy, musí znát spektrum původců mastitid ve stádě, musí dokázat určit původce konkrétní mastitidy a najít optimální protokol léčby a zajistit zjišťování a posuzování nejen klinických, ale i chronických a subklinických mastitid. Přitom využití např. senzorů a posouzení chování dojnic dají lepší výsledky než jen vyhledávání mastitid personálem dojírny.
Pomocí faremní kultivace lze detekovat bakterie, kvasinky i řasy. Mezi kontagiozní mastitidy, tedy ty, které se přenášejí mezi dojnicemi, patří Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae, Streptococcus dysgalactiae a Mycoplasma bovis, Corynebacterium spp. Původci environmentálních mastitid, tedy přenosných z prostředí na dojnici, jsou Streptococcus uberis, Escherichia coli, Klebsiella spp., Serratia marcescens, Pseudomonas spp., koaguláza negativní staphylokoky (KNS): Staphylococcus chromogenes, Staphylococcus xylosus, Staphylococcus sciuri, Staphylococcus simulans, (Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus haemolyticus), Enterococcus faecalis, Enterococcus faecium, Candida spp., Prothoteca spp.
Konfrontaci mezi výstupy z faremních kultivací a kultivací v kamenné laboratoři popsal MVDr. Libor Borkovec (VÚVeL). Při porovnávání přednášející uvedl, že například v laboratoři detekovali Proteus, zatímco na farmách zjištěn nebyl, nebo ve vzorcích byla zjištěna Serratia spp. a přitom faremní kultivací zjištěna nebyla. Závěrem přednášející dodal, že nemá ženu archivovat vzorky pro jejich pozdější porovnání. Důležité je zakroužkovat na misce nejasný nález a poslat ho ke zjištění do akreditované laboratoře. O tom, do jaké máry faremní kultivace pomohla, by měly svědčit počty somatických buněk a počty nemocných krav nebo čtvrtí mléčném žlázy.
Selektivní zaprahování
MVDr. Miroslav Věříš dále popsal to, jak souvisí interpretace dat z faremních kultivací a zaprahování krav. Selektivní zaprahování znamená individuální přístup k zaprahování dojnic. U zdravých dojnic se neaplikuje DC (dry cow) ATB, ale jen struková zátka (interní nebo externí), u dojnic se zjištěnou přítomností patogenů nebo potenciálně patogenních mikroorganismů se aplikuje IMM DC ATB a následně struková zátka. Selektivní zaprahování dojnic není pro každého, v chovech dojnic, kde je nízká úroveň zoohygieny, neřeší se počet somatických baněk v mléce, není známá faremní diagnostika, personál není shopech aplikovat IMM sterilně, či managment je neodborný. Důvody selektivního zaprahování jsou zabránění systematického ošetření zaprahovaných krav antibiotiky, zavedení důkladných hygienických opatření a podpora používání rychlých diagnostických faremních testů. Samozřejmostí je se vyhnout krmení telat odpadním mlékem krav, které byly ošetřené antimikrobiky. V přednášce dále MVDr. Věříš popsal zaprahování dojnic podle nálezu na testu faremní kultivace v případě, že je negativní versus pozitivní.
O antimikrobiální rezistenci původců mastitid a také o spotřebě antimikrobik a zdraví mléčné žlázy přednášeli MVDr. Šimon Friedrich (SVÚ Jihlava) a MVDr. Lucie Pokludová, Ph.D. (ÚSKVBL). MVDr. Friedrich řekl například, že chybné podávání antibiotik telatům se později projeví u produkčních dojnic a že zkrmování odpadního mléka telatům je velmi nebezpečné. Onemocnění paznehtů je podle něho zejména důsledkem zoohygienických podmínek a výživou dojnic a je třeba využít zásahy paznehtáře a ne okamžitě používat injekčně antibiotika.
Podle MVDr. Pokludové došlo k poklesu používání antimikrobik nás mezi roky 2018 a 2023, prodeje poklesly průměrně o 26 % v tunách (z 41,09 na 30, 42 tuny) i mg/PCU (z 56,53 na 42013 mg/PCU). Došlo k výraznému využívání sealantů (strukových zátek) o 42 %, počet vakcín vrostl o 95 % a využívání neantimikrobních prostředků o 90 %
Závěrečnou přednášku si připravil MVDr. Petr Fleischer, PhD. (VÚVeL) a mluvil o programu certifikace chovů dojnic podle spotřeby antimikrobik.*
