Jak na výživu vysokoprodukčních dojnic?

Druhé téma čtvrtého letošního čísla Krmivářství zahájila anketa s odborníky krmiváři a poradci v chovu dojnic. Zeptali jsme se několika několika z nich na to, jaké jsou současné trendy a situace ve výživě vysokoprodukčních dojnic.  Odpovídali na tři otázky, které se týkaly normy, kterou používají pro výpočet krmných dávek, zda se jim zdá, že je to v současnosti jednodušší a poslední otázka se týkala vlivu klimatické změny na výživu dojnic a zda ovlivňuje jejich práci. Mezi jinými na otázky odpovídali:

Ing. Dušan Kořínek, Ph.D., obchodní ředitel ve společnosti SCHAUMANN ČR s. r. o., který nám řekl:

Využíváme už více jak 10 let normu CNCPS a INRA, využíváme vždy nejnovější verze obou norem. Pro výpočet krmných dávek využívá program Taurinut (autorem je MVDr. Tomáš Mitrík, Ph.D.), který mimo jiné poskytujeme všem odborným zemědělským školám, které mají zájem ve výuce využít zdarma. Tímto způsobem se snažíme propojit teorii s praxí. Norma CNCPS je systém výpočtu, který velmi kvalitně modeluje dynamický způsob metabolismu přežvýkavce. Je v současné době nejlepší, kterou lze využít. Norma INRA ve své poslední verzi již umožňuje použít více dynamických vztahů, v našem výpočtu ji používáme hlavně pro zpětnou kompatibilitu s rozbory krmiv, které děláte podle normy CNCPS.

Co bylo dříve, není nyní 😊.

Platí to, že ani vědecké znalosti nebyly před 5, 10, 20 lety tak podrobné. Takže když jsme dávky počítali, tak jsme vždy pracovali s aktuálně dostupnými normami, znalostmi, rozbory, které byly k dispozici. Nicméně není možné nebrat v úvahu pokroky ve vědě, výzkumu a v posunu užitkovosti našich stád a stále trvat na starých programech, normách apod.   Kdo se tomuto trendu nedokáže přizpůsobit, nebude schopen poskytovat kvalitní službu svým zákazníkům

V posledních 5 letech jsme zaznamenali změnu ve složení mikrobiomu (fytobiom) na rostlinách. Začaly se více prosazovat typy mikroorganismů, o kterých jsme předtím téměř nevěděli. Např. enterobakterie stále více „promlouvají“ do silážního procesu a posouvají ho nežádoucích směrem. Podobně je to i rozšíření fusarií a následné komplikace s fusaroriotoxiny. Náš výzkum v Lactosan reaguje a připravuje nové generace biologických konzervantů, které dokáží upravit změněné poměry a usměrnit silážní proces tak, aby se minimalizoval výskyt zvrhlých siláží.

 Ing. Patricie Kolářová, nezávislá poradkyně,  NUTRITION OF ANIMALS s. r. o., poradenství ve výživě skotu a managementu chovu. Odpovídala takto:

NASEM a CNCPS – USA má nejlepší výzkumy

Dnes je jednodušší

Má vliv na sucho a celoroční navýšení teplot. Nízká zásoba spodní vody – problém s pěstováním vojtěšky (výnosy), preferuji v chovech maximální snížení jetelů a vojtěšek, které nahrazujeme obilními či intenzivními travními senážemi. Nové technologie hnojení umožňují dobrý výnos pro kulturní trávy i v suchých podmínkách, kde již vojtěška neprosperuje. Také leguminózy (vojtěška, jetel, hrách) nemají fyziologicky vysokou stravitelnost vlákniny, což ovlivňuje výrazně energii v bílkovinných pícninách. Hodnota energie v krmných dávkách je zásadní.

D