Mastitida, definovaná jako zánět vemene, má multifaktoriální etiologii. Je jednou z nejvýznamnějších zdravotních komplikací v chovech dojeného skotu, negativně ovlivňuje jak kvalitu mléka, tak welfare zvířat. Při zánětu vemene se zvyšuje počet somatických buněk v mléce, ale může dojít také ke snížení obsahu mléčných bílkovin a tuku.
Za horní hranici počtu somatických buněk (PSB) pro zpeněžovaní mléka v mlékárnách se v Evropské unii nejčastěji považuje 400 000 buněk. Pro chovatele musí být ale rozhodující skutečný PSB zjišťovaný v kontrole užitkovosti, který popisuje zdravotní stav vemen ve stádě.
Selen v mléce a zdraví vemene
Posouzením toho, zda koncentrace selenu v mléce může mít vliv na zdravotní stav vemene, se zabývali na Atlantické veterinární fakultě Univerzity na ostrově prince Edwarda v Kanadě. Půdy a rostliny v atlantských kanadských provinciích obsahují nízké koncentrace selenu (Se). Studie dokázala, že chovatelé dojeného skotu neposkytují dostatečné množství selenu v krmné dávce. Cílem pokusů bylo zhodnotit vztah mezi koncentrací selenu a počtem somatických buněk v mléce (PSB) a rizikem vzniku nových intramammarních infekcí (IMI ) v době stání na sucho.
Pro sledování bylo vybráno osmnáct mléčných farem, na každé z nich pak patnáct suchostojných krav, od kterých se odebíraly čtvrťové vzorky mléka, a to čtyři a dva dny před zasušením, dále 24 hodin po otelení. Sedm dní po něm se ohodnotil stav IMI. Vzorky mléka byly analyzovány na PSB a koncentraci selenu.
Koncentrace selenu nekorelovala s počtem nových IMI v období stání na sucho, ale pravděpodobnost nových infekcí způsobených Streptococcus spp. a jinými gram-pozitivními patogeny u zaprahlých krav se zvyšovala s rostoucí koncentrací selenu v mléce. Počet somatických buněk v mléce se také s koncentrací selenu zvyšoval, a to dokonce i po vyléčení mastitidy.
U dojnic v této studii byla zjištěna vyšší koncentrace selenu v mléce, ale nižší frekvence IMI a nízký PSB. Díky dobrému managementu chovu tedy nebyl zjištěn negativní vztah mezi koncentrací selenu a zdravím vemene.
Příliš vitamínu E škodí
Koncentráty a minerální doplňky pro suchostojné krávy mívají často vyšší hladiny vitamínu E pro udržení zdraví vemene. Nedávný výzkum centra zdraví vemene v Nizozemsku (UGCN) dokázal, že přílišná koncentrace vitamínu E může zvýšit incidenci mastitid. Řešení leží někde uprostřed.
Výzkum probíhal v pěti mléčných farmách, kde se polovině na sucho stojících krav podávalo vysoké množství vitamínu E (3000 m.j. na zvíře a den) a druhá polovina zvířat přijímala 135 m.j. na kus a den. Výsledky ukázaly, že u krav, které přijaly velké množství vitamínu E, byla detekována většina případů mastitidy. V této skupině byla frekvence mastitid v prvních sto dnech po otelení 1,5krát vyšší ve srovnání s druhou skupinou krav.
Samozřejmě je velmi důležité zajistit, aby dojnice dostaly v krmné dávce dostatečné množství vitamínu E, ale více neznamená vždy lépe.
Interleukin-6 a subklinické mastitidy
Výzkumný tým z Univerzity veterinárního lékařství Rakuno Gakuen v Japonsku studoval interleukin-6 ve vzorcích mléka z jednotlivých čtvrtí vemene dojnic jako ukazatel předpovědi subklinických mastitid.
Subklinická mastitida (SM) působí chovatelům dojeného skotu velké ekonomické ztráty a může vést ke klinické mastitidě. Mechanismy vzniku a průběhu SM nejsou úplně prostudované a nový postup pro jejich detekci a je velmi důležitý.
Cytokiny, jako je interleukin-6 (IL-6), bývají přítomny v mastitidních mléčných žlázách od počátku zánětu a koncentrace IL-6 koreluje s frekvencí zánětů. V experimentu byl detekován IL-6 pro předpověď SM v sedmdesáti sedmi čtvrťových vzorcích mléka od dvaceti krav. Koncentrace interleukinu -6 v mléce byla měřena přístrojem ELISA, data byla srovnávána s počtem somatických buněk v mléce pro určení SM.
Průměrná koncentrace IL-6 byla významně vyšší ve vzorku mléka struku se subklinickou mastitidou (207±44,6 pg/ml) než v zdravém kontrolním vzorku mléka (1, 6±33, 4 pg/ml, P<0,01). Výsledky ukázaly, že přesnost předpovědi subklinických mastitid založené na koncentraci IL-6 byla rovna nebo vyšší přesnosti předpovědi založené na PSB. Detekce interleukinu-6 v mléce ukázala na subklinickou mastitidu dříve, než tomu bylo při používání počtu somatických buněk. Proto se zjišťování hladiny IL-6 v mléce může v budoucnu stát markerem předpovědi subklinických mastitid u dojnic.
Udržet krávy na nohách
Je pravda, že když krávy po dojení co nejdéle stojí před tím, než si lehnou, dochází ke snížení rizika mastitid? Přinejmenším teoreticky je toto prohlášení pravdivé. Delší prostoj po dojení znamená uzavření strukových kanálků a snížení možnosti prostupu baktérií do mléčné žlázy poté, co si dojnice lehnou. To, co vypadá na první pohled jednoduše, bylo podrobeno výzkumu, jehož cílem bylo posoudit, zda předkládání čerstvého krmiva kravám po dojení ovlivní délku doby, po kterou zůstanou stát, a také zda se s tím měnila frekvence infekce vemene. Ve studii se sledovalo 90 krav, vždy po patnácti na šesti farmách v Ontariu, na kterých dojili dvakrát denně a podestýlali slámou.
Odebírali se čtvrťové vzorky od každé dojnice jednou za tři týdny a provedli se bakteriologické rozbory. Na končetiny krav byl týden před odběrem vzorků mléka připevněn elektronický přístroj pro měření délky doby stání. Tato data pomohla odhadovat vztah mezi dobou před ulehnutím dojnice po dojení a rizikem nových mastitid. Krávy dostávaly čerstvé krmivo dvakrát denně vždy v době okolo dojení. Sledování jasně dokázalo, že distribuce krmiva 30 minut před dojením a 60 minut po něm způsobilo, že dojnice zůstaly stát po nejdelší období. Když bylo krmení naváženo delší dobu před či po dojení (rozdíly mezi farmami byly až + tři hodiny), krávy si lehaly po návratu z dojírny o hodně dříve. Analýza ukázala, že u krav, které si lehnou průměrně za 40–60 minut po návratu z dojírny, je nižší riziko kontaminace vemene environmentálními bakteriemi než u těch, které si lehnou hned po dojení.
Ale naproti tomu, krávy, které si lehly po dojení za dobu delší než 60 minut, byly vystaveny většímu riziku nákazy než ty, které si lehnou krátce po něm. Tyto výsledky zdůvodňuje studie funkcí strukového svěrače. Bezprostředně po dojení je strukový svěrač povolený a strukový kanálek rozšířený, takže může dojít k průniku environmentálních bakterií, zejména pokud je podestýlka znečištěná. Během hodiny po dojení dojde k jeho postupnému uzavření. Také dezinfekce struku po dojení limituje prostup baktérií do strukového kanálku. K dalšímu otevření strukového kanálku, respektive povolení strukového svěrače, může dojít na základě tlaku mléka uvnitř mlékovodů. Toto by mohlo vysvětlit, proč byla během sledování pozorována vyšší frekvence zánětů vemene u krav, které si lehaly až za 90 minut a déle po dojení. Podle výsledků studie doplňování čerstvého krmiva v období okolo dojení znamená delší stání krav po dojení, ale použití této strategie je poměrně nepraktickou metodou, jak předcházet environmentálním mastitidám. Jestliže chcete zlepšit zdraví vemene ve vašem stádě, měli byste používat efektivnější praxi (např. dezinfekci struků před a po dojení, stálou hygienu dojení, čistou podestýlku).
(Pramen: www.vetsweb.com)
Klíčové informace:
· Pro zpeněžovaní mléka v EU je nejčastěji požadován počet somatických buněk 400 000/ml bazénového vzorku mléka. Požadavky FAO na hygienickou kvalitu mléka ve vztahu k bezpečnosti potravin jsou ale 150 000/ml.
· Kontagiózní mastitidy způsobují Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae, Streptococcus dysgalactiae, Mycoplasma bovis, Corynebacterium bovis a environmentální mastitidy Escherichia Col , Streptococcus uberis, Klebsiella spp.
