Snahy o rentabilitu v chovu prasat vedou nejčastěji přes snižování nákladů na krmiva, které tvoří asi 60% podíl celkem vynaložených nákladů. V hledáčku alternativních složek krmné dávky jsou často i krmiva s vysokým podílem vlákniny. Protože prasata nemají dostatečnou schopnost trávit vlákninu, dochází ke snižování využitelnosti ostatních živin, což se odráží ve zhoršení užitkových parametrů. Pro zmírnění negativního vlivu vlákniny a zlepšení nutriční hodnoty krmiv lze využít například exogenní enzymy.
Využití krmiv s vysokým obsahem vlákniny představuje v chovu prasat příležitost, jak snížit náklady na krmiva, a tím zlepšit ziskovost v tomto segmentu živočišné prvovýroby.
Vláknina je běžnou složkou krmiv rostlinného původu, kde tvoří podíl v rozmezí od 5 do 40 % sušiny a je tedy i nedílnou součástí krmné dávky prasat. Má řadu pozitivních vlivů na trávení, a tak určitý podíl vlákniny v krmivu pro prasata je žádoucí. Jednou z funkcí vlákniny je, že zabezpečuje mechanické nasycení zvířat, což je důležité například u březích prasnic. Dále podporuje peristaltiku střev a především dráždí žaludeční a střevní sliznice, což pozitivně ovlivňuje množství a kvalitu vylučovaných trávicích šťáv. Dá se říci, že vláknina významně ovlivňuje fyziologii a zdraví střev, a tím i celkové zdraví a kondici zvířat.
Protože prasata nevylučují enzymy, které jsou nutné k hydrolýze dietní vlákniny, dochází k jejímu zpracování v trávicím traktu především prostřednictvím mikrobiální fermentace. Fermentační produkty podporují proliferaci buněk střev a mukózního epitelu, čímž se zvětšuje absorpční plocha a kapacita střev. Některé složky vlákniny podporují rozvoj prospěšných bakterií a působí preventivně proti kolonizaci patogenními mikroorganismy.
Nutriční hodnotu krmiv s vysokým obsahem vlákniny je možné mimo jiné zlepšit také přídavkem exogenních enzymů. Vzhledem k tomu, že převládajícími neškrobovými polysacharidy v krmivech pro prasata jsou arabinoxylany, celulóza a β-glukany, nejvíce se využívají xylanázy a β-glukanázy. K dosažení účinné hydrolýzy vláknitých složek krmiva se často používají společně s karbohydrázami (β-mannáza a pektináza) nebo v kombinaci s proteázami a fytázami.
Více se dočtete v příspěvku Ing. Jaroslavy Bělkové, Ph.D. a Ing. Evy Václavkové, Ph.D. z VÚŽV, v.v.i. Praha, který vyjde v zářijovém čísle časopisu Krmivářství.*
