30.10.2003 | 11:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jak se žije průměrným zemědělcům v Čechách?

Zemědělské družstvo Brnířov nevyniká ani vysokými výnosy, ani novými finančně náročnými technologiemi. Tento podnik blízko Domažlic je zdánlivě úplně obyčejný, průměrný. Týdeník Zemědělec proto zajímalo, jak se právě takovémuto typu zemědělského producenta dnes daří a jak pohlíží na svoji budoucnost.

ZEOS Brnířov, a. s., je pojem známý převážně pamětníkům minulého režimu. Toto bývalé JZD platilo za jedno z prvních družstev v zemi. Dostávalo poměrně velké objemy peněz, které zmírňovaly nevelkou produkční schopnost zdejších půd.
Za posledních 14 let se situace změnila. Na 1453 hektarech zemědělské půdy se vyrábí převážně krmivo pro zdejší hospodářská zvířata, většinu ostatních ploch tvoří obilí (pšenice, ječmen, žito a oves), z něhož se většina prodává jako potravina.
Stoprocentní využití pastvin
V brnířovských, stále ještě vazných stájích najdeme zhruba tři stovky červených stračen. Zootechnik Ing. Václav Vízner si dobře uvědomuje nevýhodu tohoto typu ustájení: „Vazné ustájení nevyhovuje kravám ani ošetřovatelům. Kravám se snažíme přilepšit alespoň letní pastvou, na níž tráví v tomto období kromě dojení celý den. Ošetřovatelům slibujeme volné, nejspíše kombiboxové ustájení s dojírnou – až se nám podaří sehnat dostatek finančních prostředků.“ Peníze jsou podle vyjádření zootechnika také největší překážkou na cestě k modernizaci provozu. Dojivost se v současnosti pohybuje kolem 5000 kilogramů mléka ročně při průměrném obsahu tuku 4,2 % a bílkovin 3,2 %. Tržnost mléka je kolem 94 procent. Užitkovost za rok 2002 činila 1 200 000 litrů a překračovala stanovenou kvótu o několik tisícovek. Přes nevelkou užitkovost je v současné době chov dojených krav v Brnířově stěžejní komoditou, ale, jak podotýká ing. Vízner, bez dotací by bylo zle.
Na 338 hektarech pastvin se kromě dojnic prohánějí i krávy bez tržní produkce mléka. Jsou to většinou straky vyřazené z dojného chovu a zapuštěné inseminací masného plemeníka nebo charollaiským býkem z chovu Jana Zatloukala, který zde působí „na doskok“. Telení je zatím nesezónní, ale s pravidelností porodů se podle zootechnikových slov počítá v blízké budoucnosti.
Spektrum zvířat v pastevním areálu doplňují ovce, kterých je dnes 150 včetně jehňat. Hlavně jsou to šumavské ovce a v menšině merino. Jak přiznává ing. Vízner, s jejich chovem začali hlavně kvůli dotacím, které na středisku Brnířov, spadajícím do horské oblasti, činí 2200 Kč na jednu bahnici. Vlna je totiž v současnosti neprodejná a odbyt masa ve větším rozsahu se zatím nepodařilo zajistit.
Prasata s otazníkem
Chov prasat v ZEOSu se v posledních měsících povážlivě otřásá v základech. Vzhledem ke staré technologii se nedaří náklady srazit pod úroveň 34 korun za kilogram prasete. A to se zřetelem na výkupní cenu v posledních měsících není možné. „Vážně uvažujeme o jeho zrušení“, potvrzuje ing. Vízner.
Průměrná cena mléka za loňský rok byla 7,88 Kč za kg, vykrmený býk se prodával za 36 Kč za kg, vyřazená kráva za 21,30 korun. Cena selat se vyhoupla na 57,30 Kč, vykrmené prase stálo 30,30 Kč a prasnice 22,70 Kč za kilogram živé hmotnosti.
A jak se dívá ing. Vízner na předpokládaný hospodářský výsledek v letošním roce? „Výnosy ozimů jsou dost špatné, například ječmene jsme sklidili jen 2,30 tuny z hektaru. Pravděpodobně nebude dostatek ani krmných plodin. Potřebujeme větší podporu státu“, uzavírá zootechnik.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down