05.06.2007 | 12:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jak správně kovat a podkovávat

Kovářství a podkovářství jsou tradiční řemesla, která se v poslední době opět těší zájmu veřejnosti. Potvrzuje to například zájem o ručně vykované výrobky, ale také účast na tradičních Podkovářských dnech v Jaroměři, které se v tamní Střední řemeslné škole konaly již po desáté.

Mezinárodní podkovářské dny se uskutečnily pod záštitou Královéhradeckého kraje, Ústavu zemědělských a potravinářských informací Praha, Společenstva uměleckých kovářů a zámečníků a kovářů – podkovářů Čech, Moravy a Slezska, Česko-německého sdružení podkovářů, Města Jaroměře a Asociace vzdělávacích zařízení pro rozvoj venkovského prostoru. Jejich součástí kromě ukázek praktických dovedností také odborné semináře a soutěže. Návštěvníci akce měli také možnost vybrat si kovářské nástroje a podkovy z nabídky několika firem.

Hostitelská škola
Hlavním hostitelem a organizátorem celé akce je Střední škola řemeslná v Jaroměři. Jak uvedl její ředitel Ing. Bořivoj Kreml, na svoje povolání se tam připravují mladí lidé celkem ve dvanácti oborech: „Mezi tradiční obory patří truhlář, tesař, opravář zemědělských strojů a kovář – podkovář. Škola se zabývá také výukou uměleckých oborů, a to umělecký kovář a zámečník a umělecký keramik. Z potravinářských oborů vyučujeme obor řezník – uzenář,“ doplnil ředitel školy. U všech učebních oborů mají žáci možnost pokračovat nástavbou zaměřenou na ekonomiku podnikání a celé studium zakončit maturitní zkouškou.
Střední škola řemeslná se může pochlubit tradicí dlouhou 120 let, která je podle slov Ing. Kremla založena na Rakousko-uherské Všeobecné řemeslné škole vystavěné v roce 1886. Střední škola řemeslná je jedinou školou u nás, jejíž studium oboru kovář – podkovář zakončí každý rok přibližně deset absolventů. V České republice jsou i další střední školy nabízející tuto specializaci, ale podle ředitele školy neotvírají tento obor každoročně vzhledem k nevelkému zájmu studentů.
„Obor kovář – podkovář není jen o podkování koní,“ podotkl Ing. Kreml. Studenti se učí opracovávat kov, vyrábět nářadí a podobně. Na začátku studia se téměř všichni žáci daného ročníku zajímají výhradně o kovářství, vždy se ale najdou dva až tři z nich, kteří se začnou věnovat podkování koní. „Absolventi tohoto oboru nemívají problém s uplatněním,“ konstatuje Ing. Kreml.

Zručnost předvedli v soutěži
Součástí programu Podkovářských dnů byla soutěž ve volném kování omezená dvouhodinovým limitem. Pomyslné zlato získal Ondřej Nejdl, na druhém místě se umístil Tomáš Kverek a třetí byl Přemek Maška. Další soutěží, které se zúčastnili podkováři, bylo zhotovení podkovy. V této soutěži zvítězil Jiří Kubias, druhé místo patřilo Petru Černokovi a třetí skončil Ivan Macháček. Klání v hodu podkovou si mohli vyzkoušet všichni a ten nejlepší dostal cenu v podobě Podkovářského džbánu.

Pro mladé nebo nemocné
V rámci jednoho z odborných seminářů předvedl anglický podkovář Andrew Poyton praktickou ukázku okování koní se specifickými potřebami. Profesi podkováře se plně věnuje již 27 let, prošel prací při podkování tažných i sportovních koní a dnes vlastní kliniku, na níž řeší především problematické případy, včetně laminitid.
Do Jaroměře přijel Andrew Poyton představit vlastní termoplastický systém pokování koní Imprint. Podkovy používané při tomto způsobu ošetření jsou vyrobeny z umělé hmoty, která se dá tvarovat pomocí tepla (okolo 65 °C) a je podobná struktuře kopyta. „Rohovina a plast, ze kterého je podkova vyrobena, mají přibližně stejnou tvrdost,“ podotýká Poyton. Další výhodou je nízká hmotnost podkovy.
Při tomto způsobu podkování pracuje kovář vždy pouze s jednou končetinou, jako první si k ošetření vybere tu, jejíž stav je nejhorší. Před vlastním kováním je nutné ošetřit a upravit kopyto jako při tradičním způsobu podkování. Hrany kopyta doporučuje řečník zabrousit stejně jako u koně neokovávaného. Na vnější straně stěny kopytní se dále pomocí speciální frézky vytvoří malé zářezy hruškovitého tvaru (uvnitř širší), které následně poslouží k lepšímu upevnění podkovy.
Nejprve se plastiková podkova vloží do nádoby na speciální podložku a zalije se vroucí vodou tak, aby voda dosahovala těsně pod okraj podkovy (podkova se v lázni nechá asi dvě minuty). Po očištění kopyta chirurgickým alkoholem následuje aplikace speciálního lepidla, které se nanáší zvnějšku na stěnu kopytní.

Vlastní výkon
Na připevnění podkovy má pracovník čas přibližně minutu. Podkovu je podle Andrewa Poytona nutné přesně vytvarovat tak, aby těsně přiléhala na kopyto. Po jejím nasazení nanese pracovník zchlazovací sprej, jehož působením dojde k vytvrdnutí termoplastického materiálu. Teprve potom se dá kopyto postavit na zem. Poyton doporučuje, aby se kůň kvůli času potřebnému pro vytvrzení dvousložkové pryskyřice alespoň deset minut nepohyboval.
Správná úprava kopyta je podle řečníka velmi důležitá. Při správné aplikaci Imprintu je podle podkováře u koně zachována dobrá pružnost patky. Další výhodou plastu v porovnání s kovem je možnost okování i nejmladších kategorií koní (například pro korekci nesprávných postojů) a také v raném stádiu vývoje laminitidy, což přispívá k jejímu brzkému zahojení,“ konstatoval Andrew Poyton. Pružná podkova podle něj zlepšuje funkci podkovaného kopyta a jeho zdravotní stav velmi rychle a účinně.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down