Jak vyrábět siláže bez ztrát živin?

Na začátku letošního února byly uspořádány pro chovatele skotu dva odborné semináře. Týkaly vědeckých aspektů konzervace krmiv a zachování bílkovin a esenciálních aminokyselin v procesu fermentace.

O faktorech, které rozhodují o kvalitě siláží a užitkovosti zvířat, přednášel Dr. Dave Davies z IBERS (Institut biologických a environmentálních věd) ve Velké Británii. Dr. Davies je mikrobiolog a jeho zájmy zahrnují mikrobiologii bachoru, zlepšení kvality siláží a vývoj silážních inokulantů. Hodnocením kvality siláží z různých plodin a zásadami jejich výroby se zabývá již dvacet let.

V úvodu přednášek dr. Davies upozornil na to, že je nezbytné snížit ztráty živin, ke kterým dochází v celém průběhu silážování, od posekání porostu po zkrmení siláže zvířatům. Podle studií v Německu (501 farem) jsou tyto ztráty celkem 25 – 70 % a ve Velké Británii (210 farem) 25 – 40 %. Ke ztrátám živin dochází na poli při sklizni plodin (4 %), vydýcháním rostlinné hmoty (5 %), odtokem šťáv v silážní jámě (3 %), ve žlabu při krmení (5 %) a aerobní ztráty jsou asi 10 %.

Silážování začíná na poli

Na výslednou kvalitu siláže mají vliv tři důležité faktory, a to plodiny, fermentace a management výroby siláže. Silážují se travní porosty, kukuřice, jetel, vojtěška. Důležité je znát potřeby plodin během růstu (klíčové je například dusíkaté hnojení trav) a sekat porost v optimální fázi vývoje.

Správné načasování sklizně rozhodne o stravitelnosti siláže, o obsahu živin (cukry, bílkoviny) v silážované hmotě. Proto nesmí být jediným kritériem doby sklizně výnos, protože s čekáním na co nejvyšší výnos stravitelnost živin klesá, což následně negativně ovlivňuje mléčnou užitkovost dojnic a také složení mléka (obsah bílkovin).

Další zásadou je nechat posekanou hmotu co nejrychleji zavadnout, protože zavadnutí píce na poli omezí ztráty živin jejich vydýcháním. Bylo dokázáno, že na spodu listu jsou průduchy, které se otevírají, a tak se voda odpařuje rychlostí až 100 l/t/hod. Ale tyto póry zůstanou otevřené jen asi dvě hodiny po posekání, a když se uzavřou, klesne odpar vody na 20 l/t/hod. Abychom dosáhli co nejvyššího a nejrychlejšího zavadnutí, je důležité rozprostřít posekanou hmotu na co nejširší plochu. Mohou se použít stroje – kondicionéry, které rozprostřením posekané píce zajistí odpařování až 200 litrů vody/t/hodinu.

Proces fermentace

Přirozená fermentace (heterofermentace) je pomalý proces, při kterém se cukry v posekané travní hmotě mění přes manitol, metanol, oxid uhličitý na kyselinu mléčnou a vodu. Dochází při ní ke ztrátám sušiny a cukrů i většímu rozkladu bílkovin. Při využití specifických homofermentativních bakterií v inokulantech dochází k rozkladu cukrů přímo na kyselinu mléčnou za vzniku jen malého množství vody. Pokles pH je přitom mnohem rychlejší než při heterofermentaci. Při pH = 4 je rozklad živin v původní hmotě zastaven a při rychlejším poklesu pH se získá vyšší podíl živin, zejména dusíkatých látek (bílkovin a aminokyselin) v siláži, a v důsledku toho i vyššího výkonu hospodářských zvířat.

V travách je většina cukrů ve formě polysacharidu fruktanu a malé části glukózy, fruktózy sacharózy. Schopnost využití fruktanu bakteriemi mléčného kvašení je velmi špatná. Ve výzkumném ústavu (IBERS) bylo podle dr. Daviese testováno 1055 kmenů bakterií a zjistilo se, že pouze tři kmeny Lactobacillus plantarum dokáží fruktan rozkládat. Jeden z nich je obsažen v inolukantech firmy ABS. Využívání těchto aditiv při silážování různých plodin bylo zjištěno statisticky významné zvýšení obsahu cukrů v sušině výsledné siláže, stejně jako obsahu bílkovin.

Aerobní ztráty siláží

Při posuzování kvality siláže se musíme zaměřit na dva hlavní ukazatele, a to je množství kyseliny octové a amoniaku. Čím je jejich obsah nižší, tím lepší je aerobní stability siláže.

O kvalitě siláže rozhoduje kromě vhodného inokulantu hlavně správná práce při plnění jámy. Důležité je, aby se navážela hmoty v tenkých vrstvách (15 cm a méně) a správně se utužovala. Pokud se práce musí přerušit a druhý den se začíná znovu, je třeba jámu zakrýt a nikdy ráno hmotu nedusat před navezením další vrstvy píce. V opačném případě totiž dojde k vytlačení oxidu uhličitého, který se ve hmotě nahromadil přes noc při začínající fermentaci a dojde k nasátí vzduchu. Kvasinky a plísně potřebují pro své množení dostatek vzduchu, využívají cukry ze siláže a přeměňují je na aceton a etanol a produkují teplo. Při správném přikrytí siláže se kvasinky nemnoží, ale fermentační proces je nezničí a po otevření silážní jámy se jejich růst obnoví. Je tedy nezbytné, aby siláž byla odebírána z rovné, pevné stěny a ta aby nebyla vystavena vzduchu déle než pět dní.

Aspekty kvalitní siláže

O celém procesu výroby siláží rozhodují podle dr. Daviese tři základní skupiny faktorů. Pokud se nám podaří sklidit plodiny ve správné fázi vegetace, správně ovládneme proces fermentace za použití inokulantů a zvládneme také management plnění jámy, získáme odpovídající výsledek – kvalitní siláž. Jakákoli jiná kombinace těchto tří faktorů znamená špatné výsledky. Pokud bude v pořádku sklizeň silážních plodin a management, ale nebude ovlivněna fermentace pomocí aditiv, výsledná siláž bude horší. Špatná siláž vznikne také při kombinaci kvalitní sklizně s použitím inokulantu, ale při zanedbání zásad práce při zakládání siláže v jámě. Silážní aditiva mohou zlepšit kvalitu krmiva tím, že uchovají vyšší podíl živin v hmotě, ale nemohou překonat chyby, ke kterým došlo při zakládaní siláže.

Klíčové informace:

·   Na odborných seminářích Aspekty výroby kvalitní siláže, pořádané ABS cz, s. r. o., Seneco Polná a Beskyd Agro Palkovice, přednášel Dr. Dave Davies z Velké Británie.

·   Klíčovým aspektem výroby siláže je snížení ztrát živin na farmách, a to od posekání porostu až po zkrmení siláže hospodářským zvířatům.

·    O kvalitě siláže rozhodují volba plodiny (trávy, kukuřice, vojtěška, jetel), fermentace (kvalita hmoty, sušina, bakterie, aditiva) a management (sečení, zavadání, plnění – dusání, zakrytí, zkrmení).