Jak zabezpečit zvířata na pastvinách před vlky

Podle terénního monitoringu šelem na území České republiky, na němž se podílejí Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, je u nás osmnáct smeček vlků. Vzhledem k legislativní ochraně se dá předpokládat, že problémy chovatelů pasených zvířat s vlky se budou stupňovat. Nejen o náhradách škod, ale zejména o možné finanční podpoře na zabezpečení zvířat na pastvinách jsme hovořili s Jiřím Benešem, konzultantem a zpracovatelem žádostí o dotační podporu na zabezpečení hospodářských zvířat před útoky vlků.

Na naše území se dostávají vlci ze tří populací a vyskytují se v celém pohraničí s výjimkou Podyjí a Jeseníků. Ve vnitrozemí osídlili například CHKO Kokořínsko a v poslední době se usazují i na Bruntálsku. Nejpočetnější je středoevropská nížinná populace vlků z oblasti západního Polska a Německa, která se vyskytuje na severu našeho území. Na Šumavě se vyskytují také vlci z alpinské populace a na Moravu a do Slezska se šíří ze slovenských a polských Karpat.
"Celoevropský trend finanční pomoci určené pro lepší zabezpečení zvířat na pastvinách se začíná pozvolna uplatňovat také u nás. Prostor pro získání prostředků na předcházení škod způsobených vlky nabízí Operační program Životní prostředí. Jedná se o evropský fond, který je pro chovatele jediným zdrojem financí na zabezpečení hospodářských zvířat před vlky. Ve 110. výzvě Operačního programu Životní prostředí, která je investiční a akceptuje žádosti na zabezpečení ovcí, koz, skotu i koní, je alokováno 40 miliónů korun, z nichž dosud byla vyplacena částka 960 tisíc. Při zpracovávání žádostí se mi potvrdilo, že hlavní problém nízkého čerpání je administrativní náročnost zejména z důvodu časté aktualizace dotačních podmínek. Je to však i kvůli časově dlouhým čekacím lhůtám během schvalovacího procesu,“ říká Jiří Beneš.

Více se dočtete v květnovém čísle časopisu Náš chov.*