18.01.2001 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jak zabránit přenosu původců nakažlivých zánětů mléčné žlázy?

Choroboplodné zárodky způsobující zánět mléčné žlázy, neboli mastitidu, se přenášejíí dvěma způsoby: buď přímo mezi jednotlivými kravami, nebo se zárodek do vemene dostane ze zevního prostředí.

Nejnebezpečnější jsou zárodky, které se přenášejí mezi jednotlivými kravami. Jsou to původci takzvaných kontagiózních neboli nakažlivých mastitid. Nejčastějšími jsou Staphylococcus aureus a Streptococcus agalactiae. Tyto zárodky přežívají pouze v organismu krávy a ve vnějším prostředí přežívají krátkou dobu. Přenášejí se prostřednictvím rukou dojiče, dojícím strojem nebo na nesprávně používaných utěrkách určených pro hygienu struků. Jejich zdrojem je většinou infikované mléko. Eliminace z chovu by měla být tedy poměrně jednoduchou záležitostí. Opak je ale pravdou.

Zatímco streptokoky se poměrně snadno léčí, stafylokoky často odolávají léčbě a procento vyléčených krav je nižší. Streptokoky dobře odpovídají na léčbu v laktaci i v zaprahlosti běžnými antibiotiky a pokud se důsledně aplikuje léčba v zaprahlosti a dezinfekce struků po dojení, daří se nemoc držet pod kontrolou. Stafylokoky jsou pro chovy daleko vážnějším nebezpečím. Způsobují chronické subklinické mastitidy, kdy zárodky přežívají v mléčné žláze, a občas způsobí znovu klinickou mastitidu. Ekonomické ztráty jsou velmi vysoké. V první řadě jsou to ztráty na produkci mléka v důsledku mírného subklinického zánětu a dále náklady na léčbu nebo na vyřazení krávy. Chronicky nemocné krávy, kterým není věnována patřičná pozornost, jsou zdrojem infekce a vážným nebezpečím pro ostatní zdravé krávy. Nemoc se tak může postupně v chovu šířit.

Zdrojem infekce stafylokoky je většinou infikovaná mléčná žláza. Zdrojem mohou být i hnisavé procesy na struku a při ústí strukového kanálku. Při stafylokokové mastitidě dochází k výraznému poklesu množství nadojeného mléka až 45 % na jednu čtvrt. Chronické subklinické mastitidy způsobené stafylokoky jsou spojeny s výskytem vysokého počtu somatických buněk v mléce. Stafylokoky postupně ničí systém mlékovodů, způsobují vazivovatění tkáně a tvorbu hnisavých kapes. Postupně se mléčná žláza znehodnocuje a kráva již nikdy není schopna obnovit původní produkci mléka.

Léčba stafylokokových mastitid je velmi obtížná zvláště v chronických případech. Antibiotika se ke stafylokokům obtížně dostávají přes vazivovou tkáň a přes hnis. Rezistence stafylokoků na antibiotika penicilinového typu je již dost rozšířená. L formy zárodků, tj. formy bez buněčné stěny, na léčbu penicilinovými antibiotiky neodpovídají vůbec, protože mechanizmus jejich účinku spočívá právě v působení na buněčnou stěnu. Při léčbě v laktaci by se měla léčba pokračovat dostatečně dlouho (minimálně 3 dny). Častou chybou bývá, že po vymizení nejvýraznějších příznaků zánětu se léčba předčasně ukončí, nedojde k bakteriologickému vyléčení a čím je infekce starší, tím je u stafylokoků nižší šance na vyléčení.

Jako základní metoda zjištění, zda se v chovu vyskytuje infekce způsobená Staphylococcus aureus, nám slouží bakteriologická kultivace bazénových vzorků mléka. Vzhledem k nepravidelnému vylučování stafylokoků do mléka se doporučuje kultivace bazénových vzorků odebraných v pěti po sobě následujících dnech, abychom s větší jistotou mohli infekci vyloučit.

Potlačení stafylokokových mastitid v chovu vyžaduje systematickou práci. Je třeba zabránit přenosu infekce na jiné krávy a počet infikovaných krav ve stádě snížit na minimum. Aby mohlo být dosaženo žádoucích výsledků, nesmí nikdy mléko od infikovaných krav přijít do styku s neinfikovaným. V první řadě je nutno zabránit zařazování infikovaných krav do stáda a před jejich zařazením bakteriologicky vyšetřit jejich mléko. Dále je třeba prostřednictvím NK testu, bakteriologického vyšetření a záznamů o výskytu mastitid v minulosti identifikovat nemocné kusy. Pokud tyto krávy již v minulosti byly několikrát neúspěšně léčeny, je třeba je z chovu vyřadit. Jestliže tyto krávy nelze z ekonomických důvodů okamžitě z chovu vyřadit, je třeba je označit, dojit zvláštním dojícím strojem a pokud možno izolovat. Je nutné věnovat dostatečnou pozornost kravám po porodu a v případě zánětů identifikovat původce. To je významné zejména u prvotelek. Významnou roli hraje hygiena dojení. Pro každou krávu je třeba používat individuální utěrku a po dojení důsledně dezinfikovat struky. Paušální léčba v zaprahlosti je nutností. Důležitá je i prevence vzniku drobných poranění struku, které mohou být zdrojem nákazy.

V chovech s velkým výskytem stafylokoků je účinným způsobem jak udržet situaci pod kontrolou dezinfekce dojicích strojů mezi jednotlivými kravami. Tím se zabrání přenosu infekce dojicím strojem. Firma Pharmacia & Upjohn nabízí praktický dezinfekční přípravek Agrisept ve formě šumivých tablet, které se před použitím v požadované koncentraci rozpustí ve vodě. Strukové násadce se mezi dojeními jednotlivých krav ponoří do dezinfekčního roztoku. Tento způsob dezinfekce se doporučuje také v při dojení krav s mastitidami. Tyto krávy se dojí zvláštním dojicím strojem a tato dezinfekce se provádí, aby nedocházelo k další vzájemné kontaminaci krav baktériemi. Roztok Agriseptu se používá i na dezinfekci rukou dojiče mezi dojením jednotlivých krav opět z důvodu, aby se minimalizovala šance přenosu baktérií mezi jednotlivými kravami.
MVDr. Jaroslav Kratochvíl, Pharmacia & Upjohn

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down