Biosekurita zahrnuje strategii managementu chovu zaměřenou na minimalizaci rizika zavlečení původců onemocnění do chovu a jejich šíření v areálu farmy. Zavedení a dodržování zásad externí i interní biosekurity může výrazně omezit používání antimikrobiálních látek v chovech prasat, což následně přispívá ke snížení antimikrobiální rezistence u zvířat i lidí.
Cílem opatření externí i interní biologické bezpečnosti je udržet mikrobiální expozici zvířat pod hranicí infekční dávky pro vyvolání onemocnění. V praxi se vychází z identifikace potenciálních zdrojů infekčních agens, na které navazuje stanovení úrovně jejich potenciálního rizika a dopadu na sledovanou farmu, vyúsťující do návrhu opatření zaměřených na omezení jejich potenciálních zdrojů na minimum. Stejně tak je důležité průběžně sledovat a modifikovat navržená opatření biosekurity v návaznosti na analýzu aktuální epizootologické situace tak, aby byla zachována odpovídající úroveň biologické bezpečnosti.
Posouzením aktuální úrovně biosekurity v chovech prasat se zabývali specialisté Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i v Praze –Uhříněvsi. Přitom vycházeli z vytipovaných kontrolních kritických bodů externí a interní biosekurity, které analyzovali v 18 chovech prasat, respektive v devíti malochovech a ve stejném počtu velkochovů. Při hodnocení externí biosekurity sledovali kontrolní kritické body s důrazem na riziko průniku infekce do chovu prasaty, lidmi (kontrola vstupu a pohybu osob a vozidel, dezinfekční rohože, hygienická smyčka, černobílý systém provozu), přepravními prostředky (zásady pohybu vozidel na farmě, dezinfekční vjezd, nakládací rampy), volně žijícími zvířaty (oplocení farmy, sítě v oknech, dezinfekce, dezinsekce, deratizace), ochranná pásma (obecná, veterinární, hygienická). Naproti tomu v části hodnocení interní biosekurity analyzovali kritické body s důrazem na optimalizaci technologických systémů (ustájení, krmení, napájení, větrání, manipulace s exkrementy, havarijní systémy), vytvoření bariér (sanitační opatření), krmivo a vodu (kvantita, kvalita), management zdraví (redukce stresu, medikace, vakcinace, evidence, monitoring zdravotního stavu) a kontrolu produktů (zpětná analýza nálezů z jatek, používání antimikrobních látek, sledování reziduí inhibičních látek aj.).
O tom, k čemu uhříněveští výzkumníci dospěli, se dočtete v článku Doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., který najdete v prosincovém čísle časopisu Náš chov.
