Larvy much, okřehky nebo sója či lupina na evropské půdě, to je možná první co vás napadne jako zdroj bílkovin pro hospodářská zvířata. Živočišná výroba v Nizozemsku posloužila, jako odvětví pro zjištění jaké existují alternativy k sóji. Protein je nezbytnou složkou krmiva a živočišná výroba se bez něj neobejde. V současné době se využívá 3 % evropské zemědělské půdy pro pěstování sóji a jiných luštěnin jako zdrojů bílkovin.
Chceme-li nahradit sóju alternativou, můžeme to udělat čtyřmi různými způsob: 1) zvýšením obsahu bílkovin ve stávajících plodinách, které jsou široce používány v krmivu, 2) Zlepšení extrakce proteinu ze slunečnicových semen, řepky, pšenici a kukuřice, 3) Pěstováním sóji, hráchu, fazolí, vlčího bobu a trávy v Evropě, 4) pěstováním okřehků, (žabinců), řas, mořských řas a hmyzu kromě běžných plodin. Ačkoli jsou ekonomicky zajímavé, jiné alternativy jako jsou krevní plazma a masokostní moučka jsou (zatím) zakázané nebo jim chybí podpora jako v případě rybí moučky a sušeného mléka. Kombinace uvedených alternativ se zdá být nejlepším řešením. Alternativa 1: Zvýšení bílkovin v bohatém materiálu energetické
Nejvíce pěstovanou plodinou v EU je pšenice, v níž je bílkovin asi 9 % odborníci tvrdí, že pěstováním určitých odrůd, by se obsah proteinu dal zvýšit o 1 až 3%, je to možné. Na tomto úkolu by se mělo začít ihned pracovat, ale přesto to bude trvat ještě léta, než bude patrný efekt. Stručně řečeno bude trvat roky, než bude nahrazena surovina tak bohatá na bílkovinu, jako je sója. Alternativa 2: Zlepšení extrakce proteinu
Jsou plodiny, které se v současnosti využívají pro výrobu oleje (řepkový, slunečnicový) a etanolu (pšenice a kukuřice). Zbytkový produkt s vysokým obsahem bílkovin, je využívat ke krmení hospodářských zvířat. Zbytky z výroby řepkového a slunečnicového oleje jsou sice ekonomicky zajímavé, vzhledem k jejich negativnímu vlivu na trávicí trakt jsou vyžívány omezeně. Ale úpravy, jako je například přidání enzymů, mohou vést k vyšší stravitelnosti produktu s vysokým obsahem bílkovin. Snaha dosáhnout vyšší úrovně výroby energie z biopaliv vedla k využití na kukuřice nebo pšenice. DDGS jsou vhodné jako krmivo pro zvířata, a jsou zvláště zajímavé, protože obsahují aminokyselinu lysin. Ale díky odlišným výrobním procesům, existují velké rozdíly v kvalitě DDGS. Standardizace procesů a snížení působení tepla může učinit používání DDGS v krmivech pro zvířata mnohem zajímavější. Alternativa 3: Pěstování bílkovinných plodin v EU Nejslibnějšími plodinami vhodnými pro pěstování na území EU jsou, jsou sója, hrách, fazole a lupiny a stejně zajímavou je tráva. Současný výnos sójových bobů plodiny 3,5 tuny z hektaru je příliš nízký, aby byl vážnou alternativou jihoamerické sóji, výnos by musel být alespoň 5 tun z hektaru. Taková sója by mohla být vyšlechtěna za pět až deset let. Nejlepší oblastí pro pěstování evropské ji leží jižně od linie Rennes – Mnichov – Bratislava. Pěstování hrachu, fazolí a lupiny je dobrou alternativou, ale jejich citlivost na choroby způsobované parazity, plísněmi a viry, je velkým problémem.
Všude kolem roste spousta trávy, a i když obsahuje bílkoviny, jako surovina do krmných směsí vyžaduje zpracování. Vypadá to, že v Evropě bud k dispozici 2 400 000 ha pro pěstování bílkovinných plodin. Očekává se 30% pokles ploch cukrové řepy z důvodu zrušení kvóty na cukr a navíc tu ještě 1,8 milionu hektarů v deltě Dunaje. Alternativní 4: Plodiny v EU mimo současnou výměru Tzv. nezemědělské alternativy mohou být rovněž zajímavé, protože nemusí využívat stávající ploch orné půdy a přesto mohou mít vysokou produktivitu. Příkladem může být pěstování mořských řas (v moři) nebo hmyzu v průmyslových halách. Přestože nejsou příliš ekonomicky zajímavé v současnosti, mají potenciál stát se takovými v blízké budoucnosti. Některé druhy řas i okřehků mají vysoký obsah bílkovin a vysoký hektarový výnos. Největší výzvou je snížení nákladů na sušení, protože vysoký obsah vody musí být snížen předtím, než mohou být zpracovány. Mohou být ale používány jako tekuté krmivo. Již nyní se řasy využívají ke krmení ryb (10% až 20% příměsi). Pro použití v krmivech pro hospodářská zvířata nás čeká deset až 15 let výzkumu. V nepříliš vzdálené budoucnosti, bude hmyz pravděpodobně velmi zajímavou surovinou krmiv pro zvířata. Hlavní důraz je kladen na larvy a moučné červy. V současné době je významnou překážkou právní úprava. Odborníci očekávají nárůst využívání bílkovin hmyzu jako možné alternativy během dvou až pěti let. Můžeme zcela nahradit sóju? Sóju nelze v příštích letech nahradit alternativními produkty. Problémem je nedostatek takových produktů a jejich vliv na trávení zvířat. Zvláště mláďata jsou velmi citlivá. Z alternativních zdrojů bílkovin může být zajímavější šlechtění plodin s cílem zlepšit produktivitu a odolnost vůči vzniku nemoci, zlepšení účinnosti výrobních procesů a přizpůsobení legislativy v otázce využívání hmyzu ke krmení. Kombinace alternativ je způsobem, jak se toho dalo dosáhnout. Musí se chytře investovat do chovu a inovací a rozšířit paletu možností jak snížit narůstající podíl dovozů jihoamerických sójových bobů.
Wilbert Hilkens, ABN Amro, Nizozemsko, www.allaboutfeed.net
