Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i upořádal na začátku března ve spolupráci s Bavorským zemským ústavem pro zemědělství - Institutem pro rozvoj venkova, podnikovou ekonomiku a agrární informatiku v Mnichově česko – bavorskou konferenci "Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU".
Příspěvky na aktuální témata (očekávaný vývoj živočišné výroby a trendy v chovu skotu v ČR, srovnání a prognózy chovu dojného a kombinovaného typu skotu v Bavorsku a zemědělský výzkum a odborné poradenství v Bavorsku a v ČR) přednesli čeští a bavorští odborníci za účasti zástupců MZe a AK ČR.
Nejen o historii výzkumného ústavu
Zahájení konference se ujala ředitelka VÚŽV prof. Ing. Věra Skřivanová, CSc., která seznámila posluchače s historií a současností výzkumného ústavu. O dlouholeté spolupráci s VÚŽV hovořil dr. Christian Stokinger, ředitel Institutu pro zemědělskou ekonomii. Ve své přednášce se zaměřil na popis systému zemědělského výzkumu a odborného poradenství v Bavorsku.
Výroba mléka v Bavorsku
To, že struktura chovu skotu v Bavorsku a v České republice je rozdílná, řekl v úvodu své přednášky Gerhard Dorfner (Institut pro zemědělskou ekonomii). V současnosti mají chovatelé v Bavorsku ve stádě v průměru 29 krav s předpokladem, že se v příštích deseti letech zvýší na 40 kusů. Jiná situace je například na západě Německa, kde je průměrný stav krav v podniku okolo 100 kusů a kolem 500 ve východních zemích. V Bavorsku hospodaří asi 42 000 chovatelů dojeného skotu, z něhož je 50 % ustájeno ve volných stájích, ale druhá polovina je stále chována vazně. Chovají celkem asi 1,24 milionu dojnic.V roce 2009 bylo na území Bavorska 75 mlékáren, z nichž bylo 50 % v soukromých rukách a zpracovaly také 7,5 milionů tun mléka vyrobeného v Bavorsku. Nejvíce chovaným plemenem je fleckvieh s průměrnou užitkovostí 7 013 kg, dále holštýnské (8 215 kg) a hnědé plemeno (7 056 kg). Výroba mléka je vůči kolísání cen mléka stabilní díky tržbám za zvířata a maso. Pokud se chovatelům flevieh podaří udržet stávající mléčnou užitkovost a využívat přednosti jatečných telat a krav, lze podle Gerharda Dorfnera považovat obě plemena (holštýnské a flecvieh) za srovnatelná.
Výkrm skotu a produkce hovězího masa
Téměř polovina zemědělské produkce Bavorska pochází z chovu skotu a přibližně třetina tohoto objemu připadá na výrobu hovězího masa. Ročně se tam vyrábí zhruba 316 tis. tun hovězího a telecího masa, z toho 44 % činí maso býků, 37 % maso krav, 17 % maso jalovic a 1 % maso volů, 1 % maso telecí.
O perspektivách výroby hovězího masa v Bavorsku přednášela Irene Faulhaber z Institutu pro zemědělskou ekonomii. Podle ní se s klesajícím počtem krav, bude snižovat i výroba hovězího masa, zejména v kombinaci produkce masa a výroba mléka. V podnicích specializovaných na výkrm býků (je jich v Bavorsku 44) stoupne počet býků na 150 (v současnosti průměr 102 kusů).
Perspektivy chovu skotu
Přednášku na téma Vývoj a perspektivy chovu skotu v ČR po vstupu do EU si připravil Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. (VÚŽV, v.v.i.). Podle něho mezi hlavní faktory úspěšnosti chovu skotu v České republice patří dodržování stejných zásad zemědělské politiky ve všech státech unie, politická podpora agrárního sektoru (vládou, parlamentem, ministerstvy) srovnatelná např. s Německem a Francií, usměrňování činnosti obchodních řetězců a podpora celé společnosti včetně upřednostňování spotřeby tuzemských potravin.
Informace o očekávaném vývoji živočišné výroby u nás přinesl Ing. Miloš Lukášek, vrchní ředitel sekce zemědělských komodit MZe ČR. Závěrečnou přednášku konference měl připravenou Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR na téma Stabilizace živočišné výroby je nadále naší prioritou.
VÚŽV pořádal mezinárodní česko-bavorskou konferenci 8. března ve Větrném Jeníkově u příležitosti 60. výročí svého založen.
Generálními partnery konference byly: Biomin Czech, s. r. o. a Českomoravská společnost chovatelů.
Další informace si přečtete v týdeníku Zemědělec a časopisu Náš chov.
