Výběr konzervačních přípravků k usměrnění fermentačního procesu konzervovaných krmiv se stává limitujícím faktorem ekonomické efektivnosti chovu skotu a zejména dojnic. Tato situace vzniká z toho důvodu, že za poslední roky se mléčná užitkovost výrazně zvýšila a ukázalo se že, kvalita konzervovaných krmiv zásadně ovlivňuje produkční účinnost celé směsné krmné dávky (TMR).

Vlivem zvýšené koncentrace dojnic se nám zvětšuje plocha sklizené pícniny a současně dochází k prodloužení sklizňového okna s tím související větší variabilita sklízené sušiny. Z tohoto důvodu během sklizně je třeba nejen měnit dávku přípravku, ale také i typ konzervačního přípravků. Složitější situace také nastala z toho důvodu, že je na trhu čím dál více firem zabývajících se touto problematikou a s tím související i stupňující se množství   konzervačních přípravků na trhu, které se mnohdy liší jen názvem.

V poslední době se používání konzervačních přípravků stalo určitým fenoménem, ale i účinným nástrojem, jak zlepšit kvalitu konzervovaných krmiv a tím zvýšit jejich produkční účinnost v krmných dávkách zvířat. Obzvláště u vysokoužitkových dojnic snížená kvalita siláží snižuje produkci mléka. Čím vyšší užitkovost dojnic tím více chovatelů věnuje větší pozornost sklizni v optimální době sklizně a dbá na dodržování technologických postupů. Některé konzervační přípravky jsou určené ke zlepšení fermentačního procesu v silážích a některé ke zvýšení aerobní stability a některé ke konzervaci vlhkých obilovin a krmných směsí. Výsledkem jejich použití v procesu výroby konzervovaných krmiv musí být nejen zlepšení fermentačního procesu, hygienická nezávadnost konzervovaných krmiv a vyšší výživná hodnota vyrobeného krmiva, ale i zvýšení rentability výroby živočišných výrobků v porovnání se způsoby výroby krmiv bez konzervačních přípravků (bez více nákladů). Pokud vyrobená siláž je hygienicky závadná, potom v chovu stoupají náklady na řešení zhoršených reprodukčních ukazatelů a s tím související náklady na veterinární prostředky a péči o zdraví dojnic. Současně dochází ke zhoršení kvalty vyrobeného mléka a snížení realizační ceny.

Rozdělení konzervačních přípravků

Konzervační přípravky je nutné rozdělit podle několika následujících kritérií. Jedná se o složení přípravků. Významným ukazatelem je forma konzervačního přípravku, jak se aplikuje:

A) Konzervační přípravky podle formy aplikace:

1. Biologické konzervační přípravky
   1. sypká forma – lyofilizované bakterie jsou smíchány s nosičem (hlavně rozemletá sepiová kost) a jejich aplikace na píci je pomocí speciálních aplikátorů (jsou vybaveny šnekovým dávkovacím ústrojím), který dávkují sypký přípravek – nutno podotknout, že tato forma je hlavně určena pro sklizňovou sušinu do 30 %. V našich podmínkách však taková sušina je nežádoucí z důvodů uvolňování silážních tekutin, které tvoří hrozbu znečištění životního prostředí (otrava ryb v řekách, atd.) 
   1. Lyofilizovaná forma – lyofilizované bakteriální kultury s nosičem se před aplikací rozpustí ve vodě a aplikuji nástřikem v tekuté formě. Tato forma je v našich podmínkách nejpoužívanější.
   1. Živé kultury – před použitím se bakterie s živnou půdou namnoží a vytvořený koncentrát obsahující živé bakterie se po zředění aplikuje v tekuté formě. Škoda, že tuto formu nabízí pouze několik firem u zlomku přípravku. Hlavní výhoda přípravku s živnou půdou je v tom, že namnožené bakterie v aplikačním roztoku rychleji zahájí fermentační proces a BMK díky zvýšené dominanci oproti epifitní mikroflóře v siláži maximálně sníží fermentační ztráty sušiny. Doporučujeme hledat přípravky obsahující nejen bakterie, ale také obsahující živnou půdu.
   1. Živé bakterie se prodávají v tekuté formě v kanistrech a před aplikací na píci se jen zředí na požadovanou koncentraci. Výhoda těchto přípravků je v tom, že po zředění na danou koncentraci není pochybnosti o případném ucpání trysek u aplikátoru. Nevýhoda těchto přípravků je v tom, že by se neměly dlouho skladovat, obzvláště v zimním období by nemělo dojít v netemperovaných skladech k zmrznutí těchto přípravků.

• Chemické konzervační přípravky
  • tekutá forma – směsi konzervačních látek se smíchají tak, aby se nevytvářely různé sraženiny příp. vločky (zhoršila by se možnost nástřiku – trysky by se ucpávaly) směs látek musí být stabilní. Tyto přípravky zaručují nástřik účinné látky podle nastavení aplikačního zařízení.

Celý článek autorů Jambor a kol. najdete v Našem chovu 3/2025.