Je to již čtrnáct let, co na výstavišti v Lysé nad Labem měla premiéru národní výstava Zemědělec. Letošní osmadvacátá prezentace zeleně, pěstitelství, květin, ekologie a zpracování výpěstků, která proběhla ve dnech 19. až 23 března, byla ve znamení roku brambor, který vyhlásila OSN. Od roku 1999 se ve stejném termínu v Polabí koná také výstava Jaro s koňmi, jejíž aktuální novinkou byl starokladrubský hřebec v barvě ryzáka.
Tradiční výstavy Zemědělec se v Lysé nad Labem začaly pořádat vždy v jarním a podzimním termínu od roku 1994. „Jarní Zemědělec byl vždy koncipován především pro laickou veřejnost a zahradu a posledních devět let se koná souběžně s výstavou Jaro s koňmi. Výstava pořádaná v podzimním termínu má poslední tři roky odbornější charakter a je spojená s výstavou Náš chov,“ uvedl ředitel labskolysského výstaviště Ondřej Matouš a pokračoval: „Pro letošní rok jsme připravili několik novinek, kterým dominovaly brambory. Přihlásili jsme se tak k Roku brambor vyhlášenému valným shromážděním OSN. V tomto duchu by pak měly na našem výstavišti proběhnout i další výstavy, to znamená Květy a podzimní Zemědělec a Náš chov.“
Brambory byly ve všech podobách – sadbové, průmyslově zpracované, v nejrůznějších polotovarech a nápaditých pokrmech a konečně i v květinových vazbách floristické soutěže – doslova zahltily výstaviště
Výsledky soutěže o potravinářský výrobek
Další novinkou jarního Zemědělce bylo premiérové vyhodnocení soutěže Potravinářský výrobek Středočeského kraje. Soutěž, která byla slavnostně vyhlášena u příležitosti konání středočeských dožínek v říjnu loňského roku, se hodnotila v sedmi kategoriích: 1) mlýnské a pekárenské výrobky, 2) mléko a mléčné výrobky, 3) lahůdky a cukrářské výrobky, 4) alkoholické nápoje vyjma piva, 5) masné výrobky, 6) med a výrobky ze včelího medu a 7) ostatní potravinářské výrobky a pivo.
Vyhlášení výsledků proběhlo v sobotu 22. března a ocenění z rukou hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla získali: firma Pane Jičín – provozovna Dolní Bousov za pečivo kornspitz, pagáč a sladký cereál s hruškovou náplní, dále Pivovar Nymburk za postřižinské pivo Bogan, Václav Hoch z Příbrami za med medovicový, Vitana, a. s., Byšice, za výrobky poctivá polévka s játrovými knedlíčky a zapečená brokolice, Polabské mlékárny, Poděbrady, za ovocný tvaroh Milko malina + jahoda a Monticremo smetanové, Řeznictví a uzenářství U Dolejších z Davle za taliány, Cukrovary TTD Dobrovice za cukr Bridž kostky jantarový a Masna Příbram za výrobky šunka jaksepatří, jelení klobása a Cerhonický furiant.
Starokladrubský unikát
U příležitosti devátého ročníku výstavy Jaro s koňmi, který zaštiťoval Svaz chovatelů chladnokrevných koní, mohli návštěvníci obdivovat krásu čtrnácti plemen, a to zástupců starokladrubských koní, českomoravských belgických a huculů v rámci genových zdrojů, dále fríských koní, arabských a českých plnokrevníků, gerlendanských a ardenských koní, amerických klusáků a konečně plemen apaloosa, hafling, welsh part bret, welsh mountain pony a mini horse.
„Dosud se u nás nevystavovali starokladrubští koně v jiné barvě než bílé nebo vrané. Na letošní výstavu se nám podařilo zajistit toto plemeno ještě v hnědé barvě. Jedenáctiletý valach černý hnědák je z hřebčína Slatiňany, pětiletý ryzák linie Sacramoso pochází z chovu Josefa Iše z Uhřic na Moravě. Další novinkou je ardenský kůň, tedy plemeno, které dalo základ našemu českomoravskému belgikovi. Velmi pěkná je i gerlendanská klisna, která je zatím jediným představitelem tohoto plemene u nás,“ prozradil zástupce Svazu chovatelů chladnokrevných koní Radko Novotný.
Mezi chovatelskou veřejností vzbudili velký zájem zejména hnědě zbarvení starokladrubští koně. Slatiňanský valach Sacramoso Elea XLVII se narodil vraným rodičům. Sedm let se účastnil závodů spřežení ve čtyřspřeží při domácích i zahraničních soutěžích.
Ryzák z jihomoravské stáje Uhřice je na počátku výcviku a návštěvníci ho mohli vidět při předvádění pouze na ruce a v jednospřeží.
„Původně se toto plemeno kočárových koní, jehož chov se v českých zemích datuje rokem 1579, chovalo ve všech možných barvách. Tehdejším rozhodnutím jeho císařského veličenstva byla od druhé poloviny 18. století povolena pouze bílá barva pro potřebu císařského dvora ve Vídni a barva vraná pro církevní šlechtu. Možná několik těch jinak zbarvených jedinců, které nám poslala snad sama Velká prozřetelnost, obohatí náš život,“ řekl uznávaný chovatel Josef Iš.
V Řádu plemenné knihy starokladrubských koní se uvádí, že jsou žádoucí dvě barevné varianty - bělouši a vraníci. Z plemenitby se ale nevylučují ani jiné barevné varianty - hnědáci a ryzáci.
„U vraníků se mohou ryzáci vyštěpit. Je to dáno tím, jak se sejdou dominatní a recesivní alely ovlivňující zbarvení. Protože při regeneraci nebyly vždy využiti pouze vraníci, může občas taková situace nastat. V našem kladrubském stádu máme jednu tmavě hnědou klisnu, která je velice typická, takže ji máme zařazenou v chovu. Hříbata z ní jsou tmavší, ale ne hnědá a později vybělují. Občas se jinak zbarvený starokladrubský kůň narodí a jestliže splňuje všechny parametry, může být zařazen do chovu. Klisny se tedy zařazují do chovu, zařazení hřebce však není tak jednoduché, protože může pochopitelně ovlivnit větší množství potomků. Každopádně bychom se měli snažit o chov starokladrubských běloušů a vraníků. Jestliže se náhodou narodí ryzák nebo hnědák, není důvod vyloučit ho z chovu nebo dokonce ze života. Vzhledem k nízkému počtu jinak zbarvených kladrubáků nehrozí jejich výrazné rozšíření. Chovatelsky žádoucí je ovšem zbarvení klasické,“ prozradila ředitelka národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Ing. Lenka Gotthardová.
Výstavy Zemědělec, Jaro s koňmi a Náš chov tradičně pořádané v Polabí mají své vděčné publikum. Letošní jarní zemědělské akce přilákaly na labskolysské výstaviště více než dvacet pět tisíc návštěvníků, a to je číslo, které není nutné dále komentovat.
Klíčové informace
Výstava Zemědělec přivítala návštěvníky již po osmadvacáté.
Od roku 1999 je pravidelnou součástí národní výstavy Zemědělec výstava Jaro s koňmi.
Obě výstavy shlédne více než pětadvacet tisíc návštěvníků.
