Na výstavišti v Lysé nad Labem se v poslední březnové dekádě konaly společně dvě výstavy. Jednou z nich byla již dvacátá sedmá národní výstava zeleně, mechanizace, pěstitelství, květin, ekologie a zpracování výpěstků nazvaná Zemědělec. Další, která má teprve desáté výročí, bylo Jaro s koňmi, tedy výstava koní a všeho, co k nim patří. I letos mohli návštěvníci vidět v boxech v hale A1 a na venkovním předvadišti v akci i na ruce asi pětadvacet koní jedenácti plemen.
Na výstavě Jaro s koňmi byly kromě představení jednotlivých plemen k vidění i ukázky ovládání koní, vystoupení rytířů na koních či dam v sedle. Doprovodný program probíhal, pokud to počasí dovolilo, na venkovní ploše dvakrát denně. Přehlídku jako každoročně uváděl a organizoval Ing. Radko Novotný.
Hodnotitelská komise ve složení Ing. Jan Pellar, Ing. Jiří Holý a Ondřej Matouš vybírala ve čtvrtek 19. března nekrásnějšího koně výstavy. Po těžkém rozhodování vybrala lipickou klisnu Maestoso X-21, narozenou 24. 6. 1999, jejímž chovatelem je Národný žrebčín Topolčianky.
Ukázky plemen koní
Mezi prvními se na ploše předvadiště představil zástupce plemene, které je českou národní památkou, a to starokladrubský ryzák. Toto zbarvení je pro starokladrubské plemeno netypické, známí jsou bělouši a vraníci. V současné době je v zemském chovu sedm hnědáků a pět ryzáků. Hřebec ryzák Sacramoso Euclida XLVI-94 narozený 21. 5. 2003 je v chovu Jana Hořavy v Žarošicích, majitelem je Josef Iš z Vracova.
Představitelem plemene koní, které je svým původem nejblíže k tarpanovi, je fjordský kůň. Je to primitivní plemeno připomínající koně Przewalského, pravděpodobně předchůdce většiny chladnokrevných koní v Evropě. Srst fjordských koní je plavá, hříva má uprostřed pruh z černých žíní a po stranách z bílých, ocas je tvořen černými a bílými žíněmi. Na hřbetě má kůň tmavý úhoří pruh a na nohách zřetelné zebrování. Obě zvířata, hřebec i klisna, kteří byli předváděni v Lysé nad Labem, jsou ustájeny v ZooParku v Zelčíně.
V dalším vstupu přehlídky byla představena skupina koní s různou velikostí tělesného rámce. Ardenský kůň pochází z hor na francouzsko-belgickém pomezí. Ardenský kůň dnešního typu vznikl v 19. století křížením s buloňskými koňmi a percherony. Pokud jde o zbarvení, nejčastější jsou červení nebo hnědí bělouši, vzácněji tmaví hnědáci nebo ryzáci. Je to všestranný, silný a vytrvalý kůň. Diváci výstavy mohli vidět hřebce Raleur De La Seille-Drsoň, narozeného 24. 5. 2005, červeného ardenského bělouše majitele Dušana Zadáka z farmy Bulovka ve Frýdlantu v Čechách
Předveden byl i brabantský kůň. Je to velmi staré plemeno, které bylo využíváno při šlechtění shirských koní, clydesdaleů a suffolků. Patří mezi nejtěžší chladnokrevníky. Srst je většinou ryzá, stejně jako u předvedeného valacha Kyliana van Het Hermeshof-Jasoně, narozeného 15. 5. 2003, také z farmy Bulovka. Brabantský kůň – dříve flanderský, je běžně známý jako belgický chladnokrevník. Označení začali používat v 19. století belgičtí chovatelé a označení se vžilo kolem roku 1850.
Mezi zástupce nejmenšího plemene patřila skupina čtyř koní mini horses. Plemeno mini horse vzniklo v Anglii a USA snahou chovatelů vyšlechtit kuriózní plemeno koní malého vzrůstu, ale pevné konstituce a zdraví. Toto plemeno je ideálním koněm pro zájmový chov, ale předvádí se také v zápřeži. Ze čtyř koní v Lysé byli dva dovezeni z Anglie, jeden z Kanady a jeden byl odchován v chovu majitele Antonína Sádla ze Žalova u Roztok u Prahy, který je majitelem všech předváděných mini horses.
Ovládání a práce s koňmi
Miloslav Hlaváč z Benátek nad Jizerou představil klisnu jezdeckého pony (welsh part bred),oblíbeného koně, vhodného i pro malé děti. Jedná se o koně s podílem 12,5 % registrované velšské krve. Jsou to ale i koně využitelní ve sportu, například předváděná klisna ve skoku mohutnosti zvládla 150 cm a má výkonnost ZL mezi velkými koňmi (českými teplokrevníky).
Při dalším vstupu se divákům představilo Občanské sdružení dámy v sedle s vystoupením Karolíny Fränkelové a Hany Soukalové. Diváci viděli ovládání koní v dámském sedle, a to fríského hřebce Fabiana van de Pluum a lipické klisny Maestoso X-21.
Pod sedlem byla předvedena klisna českomoravského belgického koně. V době rakouské monarchie se začalo s chovem belgického koně v Čechách v roce 1870, na Moravě v roce 1879. Plemeno bylo po roce 1989 uznáno a zařazeno do skupiny hospodářských zvířat chráněných jako genový zdroj. Byl ustanoven Svaz chovatelů českomoravského belgického koně České republiky. Kontinentální chladnokrevné plemeno se chová na podkladě čistokrevné belgické krve z importů belgických hřebců z konce 19. a z počátku 20. století. Převažující barvou je ryzák se světlou bohatou hřívou a ohonem a typickými rousy.
Ve výcviku na farmě Bulovka je fríská klisna Rienke S, narozená 2. 5. 2005, kterou na lonži předvedla Karolína Zadáková. Majitelem klisny je nizozemský chovatel B.A.Th.van Uhm. Klisna je velice dobře hodnocena komisí z Nizozemska, která celosvětově vybírá a zařazuje fríské koně do plemenné knihy. Domovem tohoto plemene je Frísko v severní části Nizozemska. Ve své vlasti se těší velkému obdivu a lásce. Roku 1879 byla ustanovena plemenná kniha, roku 1915 byla plemenná kniha rozdělena a kříženci a cizí koně byli vedeni odděleně, zpětně se číslovali pouze černí koně.
U Zadáků ve výcviku je také nový typ holandského teplokrevníka, klisna Zoettie, narozená 13. 5. 2004, která má rovněž nizozemského majitele Van Uhma. Předky holandského teplokrevníka byli koně plemene Groningen, Gelderland, anglický plnokrevník, trakénský a oldenburgský teplokrevník. Holandský teplokrevník je mladé plemeno, ale vybírají se jen ta nejlepší chovná zvířata. Je to velmi kvalitní sportovní kůň vhodný pro různé discipliny. Předváděná klisna má výjimečnou barvu – je bělka, zatímco v tomto plemeni převažují hnědáci.
Diváci se mohli během přehlídky seznámit také s gerderlandskou klisna Vidou a lipickou Ticiánou.
Na závěr rytířské hry Ukázky plemen a využití koní na výstavišti v Lysé nad Labem byla zakončeny představením kaskadérské skupiny Caballos. Jezdci v dobových kostýmech předvedli divákům osm disciplin středověkého rytířského klání na třech koních plemen – kladrubský bělouš, lipický a kříženec apaloosy a českého teplokrevníka. Stínání hlavy nepřítele, lov atrapy prasete, zachycení věnečků ze slámy a vzájemné souboje rytířů, to byly hry, u kterých se diváci dobře bavili.
