Jednou ze základních potravin, která lidstvo provází již celá tisíciletí, je mléko a na jeho kvalitu působí řada faktorů. Podmínky prostředí patří mezi ty nejdůležitější. Původ mléka v pastevním chovu dojnic bývá u některých skupin konzumentů jednoznačně upřednostňován. Stromy bývají na pastvině vítaným prvkem, který poskytuje zvířatům přirozenou ochranu před sluncem či nepřízní počasí, ale některé z nich mohou mít i negativní účinky.
Mléko a jeho konzumace jsou již řadu desetiletí námětem diskusí a vědeckých studií. Existují práce vyzdvihující jeho pozitiva ve výživě člověka, stejně jako ty opačné. Přičemž pravda se nejspíš bude jako vždy skrývat někde mezi těmito dvěma póly. Je nesporné, že s ním mohou být spojeny různé problémy. Ať už se jedná o potíže s trávením některých jeho složek či alergie, přítomnost škodlivých látek nebo patogenů. S první skupinou problémů se toho u prvovýrobců mnoho nenadělá, ale již nějaký ten pátek se můžeme v obchodech setkat s produkty s redukovaným obsahem laktózy. Některým škodlivým látkám či patogenům se lze vyhnout již při produkci mléka na farmách. Jednou z nežádoucích sloučenin, které se mohou do mléka dostat prostřednictvím krmiva, je hypoglycin A (HGA), na jehož přítomnost v mléce se zaměřili němečtí vědci.
HGA se nachází v plodech a semenech rostlin z čeledi mýdelníkovité (Sapindaceae), jako je liči čínské (Litchi chinensis) či ackee – poddužák lahodný (Blighia sapida) – ale též v semenech a semenáčích některých druhů javorů, např. javoru klenu (Acer pseudoplatanus), který je běžně rostoucí dřevinou, a to nejenom v Evropě. Tato látka může po pozření způsobovat závažné zdravotní problémy jakými jsou tzv. jamajský syndrom zvracení (označovaný též jako toxický hypoglykemický syndrom) u člověka nebo atypická myopatie u koní a přežvýkavců. Fatální důsledky může mít zejména u dětí. V roce 2017 dokázal tým indických vědců potvrdit, že byl tento toxin, narušující energetický metabolismus organismu, zodpovědný za náhlá úmrtí několika stovek dětí, která snědla velké množství plodů liči. Ještě dříve byl hypoglycin A identifikován jako příčina atypické myopatie s úhyny kolem 74 % u koní, kteří při pastvě pozřeli nažky či semenáče javoru klen. Jeví se tedy jako logický předpoklad, že by krávy – stejně jako koně – mohly společně s pastevním porostem konzumovat semena a semenáče javorů, čímž by do sebe dostaly i jejich toxiny. Mimo to nebylo možné vyloučit přenos do kravského mléka, protože vědci v dostupné literatuře objevili informace o přítomnosti HGA v mléce klisen a ve vnitřnostech jelenů odlovených po intoxikaci HGA.*
