Akvaponie je biotechnologický systém produkce biomasy. Samotný termín akvaponie je složeninou slov akvakultura a hydroponie. Akvaponie jako produkční systém tedy kombinuje chov vodních organismů, obvykle ryb a terestrických rostlin, obvykle zeleniny nebo aromatických a kořeninových rostlin.
Systém s uzavřenou smyčkou si v posledních letech získal značnou pozornost, protože v ideové rovině napodobuje základní cirkulární procesy v přírodě. Navíc princip akvaponie řeší několik zásadních problémů, které se objevují v konvenčním zemědělství: 1) minimalizuje spotřebu vody, 2) snižuje množství syntetických hnojiv, 3) eliminuje možnost používání pesticidů nebo antibiotik, 4) je nezávislý na půdě, 5) minimalizuje produkci odpadu z chovu ryb 6) efektivněji využívá plochu pro produkci potravin.
Ačkoli chybí jednoznačné kvantifikovatelné vědecké údaje, které by potvrzovaly některé z výše uvedených skutečností, samotná myšlenka akvaponie umožnila, aby byla některými autory vědeckých článků označena za jednu z nejudržitelnějších forem zemědělství.
Argumenty jsou bezesporu silné, uvážíme-li, že jen v Evropě zemědělství využívá téměř 40 % veškeré lidské roční spotřeby sladké vody a v některých aridních oblastech je to mnohem více. Vzhledem k tomu, že akvaponický systém je určitou formou RAS, v němž rostliny spotřebovávají živiny a tím odstraňují z vody pro ryby nebezpečné koncentrace látek, nedochází k častým výměnám vody a významně se tím šetří její spotřeba. Již samotné systémy RAS spotřebují o mnoho méně vody než konvenční akvakulturní systémy, jako jsou například průtočné pstruží farmy nebo rybníky.
Z akvaponického systému se voda dostává jen ve formě rybích a rostlinných produktů, odpařováním, transpirací rostlin a jako součást odstraňovaného kalu, který lze vysušit a dále využít například jako hnojivo.
Ve světle výše zmíněného je zajímavé se podívat na tzv. „hype“ křivku přijetí inovativní technologie, což je teorie představená v roce 1995 konzultační společností Gartner. Teorie tvrdí, že nově vznikající technologie postupuje od nadšení „hype“ přes období rozčarování až po konečné pochopení významu a role technologie na trhu nebo v dané oblasti.*
Literatura je k dispozici na vyžádání u autorů.
Prof. Ing. Lukáš Kalous, Ph.D.
Ing. Tomáš Párys
Ing. Miloslav Petrtýl, Ph.D.
ČZU v Praze
Kontakt: kalous@af.czu.cz
Více se dočtete v tištěném časopise Krmivářství 5/2024.
