Je lepší welfare skutečně příliš nákladný nebo neefektivní?

Výzkumníci z univerzit a iniciativ zjistili, že společnosti, které se obávají zvýšených nákladů a emisí u drůbeže chované v souladu s Evropským závazkem pro kuřata, si mohou být jisti, že tyto náklady jsou minimální. Nový komentář publikovaný v časopise Nature Food hodnotí dopady iniciativy European Chicken Commitment, která vyzývá společnosti, aby vykrmovaly pomaleji rostoucí kuřata s vyššími standardy welfare.

Obavy ze zvýšených nákladů a emisí, se snaží dokument rozptýlit.

Náročné předpoklady

Například s využitím nákladů na uhlíkovou stopu EU (náklady firem na vypuštění 1 tuny CO₂), která se rovná emisím jako jízda standardním autem asi 15 metrů,   práce ukázala, že zabránit každé hodině intenzivní bolesti, stojí méně než jednu setinu centu. Studie ukazuje, že přechod z rychle rostoucích na pomaleji rostoucí kuřata v souladu s Evropským Chicken Commitmenntmentem zabrání nejméně 15–100 hodinám intenzivní bolesti na jedno kuře, a to za cenu pouhého 1 dolaru na kg masa. Zjištění zpochybňují předpoklady, že vyšší welfare je příliš nákladný nebo neefektivní, a nabízejí možnost pro zvažování welfare a ekonomických a environmentálních aspektů.

Environmentální zaměření

Zpochybňují také myšlenku, že intenzifikace živočišné výroby se zaměřením na rychlejší růst může být obhajována na environmentálních základech, vzhledem k nepřiměřeným a závažným škodám na dobrých životních podmínkách, které s sebou intenzivní produkce přináší, a minimálním rozdílům ve vlivu na environmentální prostředí. Výzkum aplikuje Welfare Footprint Framework, vědeckou metodu, která nyní umožňuje vyčíslit dobré životní podmínky zvířat. Při aplikaci na brojlery – nejpočetnější suchozemské obratlovce na Zemi (více než 70 miliard ptáků ročně) – odhaluje problém současných průmyslových postupů. Rychlý růst vede k rozšíření kulhání, ke kardiovaskulárním problémům, tepelnému stresu a chronickému hladu, což vede až k nesnesitelné bolesti.

Učinit z dobrých životních podmínek zvířat prioritu

„To nejsou abstraktní hodnoty. Umožňují nám postavit dobré životní podmínky zvířat na stejnou úroveň s ostatními politickými prioritami,“ uvedla Dr. Kate Hartcherová, vedoucí výzkumná pracovnice Welfare Footprint Institute a jedna z autorek studie. Odhady dopadu na welfare zahrnují také skryté podmínky mateřských chovů používaných k produkci masných kuřat. Protože sdílejí stejnou genetiku pro rychlý růst a přibývání na váze, ale potřebují přežít mnohem déle, musí být tito ptáci silně omezeni v krmení, což má za následek celoživotní hlad a tisíce hodin intenzivního utrpení. „Jen málo lidí si uvědomuje, že bolest a utrpení za produkcí kuřecího masa začíná ještě před narozením kuřete – životem jeho matky," řekla Dr. Cynthia Schuck-Paimová, vědecká ředitelka Welfare Footprint Institute a hlavní autorka článku. „Abychom smysluplně zlepšili životní podmínky v produkci masných kuřat, potřebujeme genetické změny. Bez nich musí slepice i nadále snášet extrémní hlad, aby se vyhnuly zdravotním problémům způsobeným rychlým růstem.“

Pochopení dopadů na dobré životní podmínky zvířat

Až dosud chyběly standardizovaná měření pro dobré životní podmínky zvířat, která by bylo možné integrovat vedle finančních a environmentálních ukazatelů. Welfare Footprint Framework tuto mezeru vyplňuje a umožňuje pochopit a porovnávat dopady na dobré životní podmínky zvířat ve společných a snadno srozumitelných jednotkách. To představuje zlom v tom, jak jsou dobré životní podmínky zvířat posuzovány. Tím, že ukazuje jasný, vědecky podložený způsob měření zkušeností zvířat, umožňuje Welfare Footprint Framework zařídit smysluplné reformy a zajistit, aby zvířata nikdy nebyla zapomenuta.*

Poultry World