24.10.2001 | 10:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Je možné objektivně hodnotit pohodu a může být požadavek jejího dosažení rozhodujícím faktorem v chovu hospodářských zvířat?

V poslední době se stále ve větší míře, zejména v Evropě, aktivizují různé skupiny ochránců zvířat, kteří vyžadují, aby se v chovech zajišťovaly „optimální podmínky“. Jejich požadavky jsou např. v chovu nosnic legalizovány Směrnicí Rady evropské unie 1999/74 EC, která stanoví minimální standardy pro ochranu nosnic. Že tato rozhodnutí jsou jednostranná a jsou spíše politického rázu vyplývá již z toho, že nerespektují zá-kladní faktor, tj. že domestikací divokých zvířat, která se pak dlouhodobě šlechtila, se podstatně ovlivnily jejich vlastnosti i návyky při zachování instinktů a že není možné objektivně posoudit, zvláště při chovu ve velkých skupinách, jaké kombinace různých negativních podmínek, kterým jsou v průběhu chovu vystavovány jsou pro ně větší nebo menší zátěží.

Je samozřejmé, že ani jeden ze současných a ani výhledově uvažovaných technologických systémů nesplňuje a ani nemůže splňovat všechny podmínky, které si pro dosažení „pohody zvířat“ vymyslel člověk a je proto nutné, při jejich posuzování hledat určité kompromisy, kte-ré budou přijatelné jak pro zvíře, tak i pro člověka.
Vezmeme-li v úvahu, že při dobré pohodě a zdravotním stavu ovlivňované celým komplexem podmínek vnějšího prostředí, dosahují nejen zvířata, ale i člověk optimální výkonnost, mělo by být toto hledisko jedním z rozhodujících faktorů. Dalším a ne zcela zanedbatelným hledis-kem při posuzování použité technologie by mělo být, do jaké míry ovlivňuje zdraví obsluhují-cího personálu, kvalitu životního prostředí, kvalitu produktu a v neposlední řadě i jeho výrob-ní náklady. Že tento poslední faktor není zanedbatelný vyplývá nejen z toho, že větší část konzumentů dává až dosud přednost nákupu levnějších vajec, ale i poznatků získaných ze Švýcarska, kde je již od roku 1991 zakázán klecový chov nosnic. Z nich vyplývá, že i přes poměrně vysoké clo levnějších importovaných vajec a vaječných produktů pocházejících i z klecových chovů se každoročně zhoršuje rentabilita domácích výrobců vajec. Za posledních 8 let poklesla nákupní cena domácích vajec z alternativních chovů o 10 franků na 100 kusů ale prodejní cena v obchodech stoupla o 8 franků.
Optimální velikost skupin
Při diskusích s ochránci zvířat o způsobu, který by byl nejvhodnější pro chov nosnic se větši-na z nich shoduje v názoru, že tímto způsobem by měl být výběhový chov s velikostí skupin v rozmezí cca 200 až 2000 nosnic. Na první pohled se zdá, že tento systém je opravdu opti-mální, neboť slepice mají dostatek volného prostoru, možnost úkrytu v hale nebo pod keři a prakticky všech životních projevů, které zabezpečují dobrý vývin kostry, pohybového i zaží-vacího aparátu. Avšak ani tento způsob nezajišťuje slepicím úplnou svobodu a nechrání je před strádáním. Zapomíná se při něm totiž na to, že slepice byly vyšlechtěny z kura bankiv-ského, který žil v asijských džunglích v sociálních skupinách sestávajících z šesti slepic a jed-noho kohouta. Tito ptáci si pro zachování přežití vyvinuli strategii strachu. Přes den se ukrý-vali před dravci ze vzduchu pod keři, v noci hřadovali ve větvích. Slepice, ať už v asijské džungli nebo při dnešních způsobech chovu tento instinkt i přes dlouhodobou šlechtitelskou práci zachovávají. Jestliže je však v tzv. volném výběhu umístěno 200, 2000 nebo i více sle-pic, chovají se spíše jako nebezpečná masa než jako sociální skupina. Jejich neustálé ohrožo-vání, např. přelet dravce, nízko letícího letadla, helikoptéry apod. může způsobit naprostou paniku, při které se většina slepic, které jsou v blízkosti kurníku, vrhne k několika průlezům, aby se dostaly dovnitř. Problémem je tu strach a ztráta kontroly, kdy každá jednotlivá slepice má v té chvíli tentýž cíl. Je to prakticky totéž co u lidí, když při jejich větším nahuštění v malém prostoru dochází při panice k řadě zranění a umačkání. Vyskytují-li se tyto vzruchy častěji, část slepic nevychází po určité době z haly vůbec. Protože slepice jsou schopny po-znávat ve svém okolí pouze několik svých družek a s nimi vytvářet sociální skupiny, ve kte-rých jsou vyjasněny vztahy podřízenosti a nadřízenosti, dochází při volném pohybu slepic k neustále narušovanému jejich složení. Vyjasňování vztahů podřízenosti a nadřazenosti může být jednou z příčin ozobávání peří a vzniku kanibalismu, který se ještě zvyšuje u chovů s omezeným výběhem nebo u drobnochovatelů, kteří nezajišťují slepicím dostatečnou výživu. Druhou příčinou je zvýšený počet zevních, ale i vnitřních cizopasníků, kteří nachází pro svůj vývoj vhodné prostředí v silně zatruseném prostředí v okolí haly, které se při deštích rozbah-ňuje a má vliv i na horší kvalitu podestýlky v hale. Přístup k trusu, rozdílné teplotní podmínky v různých ročních obdobích a vysoká vlhkost v hale mají za následek zvýšení počtu onemoc-nění zažívacího i dýchacího aparátu. V důsledku onemocnění a pozření slepic predátory jsou ztráty úhynem při tomto systému chovu nejvyšší. U drobných chovatelů na dvorcích, kde se slepice dožívají i několika let se velmi často vyskytuje i tuberkulóza.
Porovnání kvality produktů
Z výběhových systémů bývá i nejhorší kvalita vajec, i když v případě, že mají dostatečně ve-liký, zatravněný výběh, má jejich žloutek příjemné oranžové zabarvení. Horší je to však s čistotou skořápky, která může být podle Matthese (1983) znečištěna až v 53 %, zatímco na podestýlce ve 28,1 % a v klecích z 11,3 %, při počtu coliformních zárodků uváděných ve stej-ném pořadí kolem 8 milionů, 4,7 milionů a pouze 240 zárodků.
K bakteriálnímu znečištění obsahu vajec pak může snadno docházet při porušení skořápky, jejím mytí a nevhodném skladování, a také tím, že některé slepice zanáší pod keři, které jsou ve výběhu, a tato vejce se do distribuce dostávají až po několika dnech, případně týdnech. Ve vejcích mohou být zjišťována i rezidua po častěji podávaných léčivech a prostředcích na od-červení i vyšší obsah těžkých kovů, které slepice při popásání se na zelených rostlinách zkon-zumují. Velký zábor půdy (10 m2 na slepici), vysoké investiční i provozní náklady, nižší užit-kovost a vyšší úhyn slepic mají za následek zvýšené výrobní náklady na jedno vejce. Tüller (1996) uvádí, že tato vejce by představovala pro spotřebitele zvýšení nákupní ceny vajec o 15 až 20 feniků, zatímco u vajec z podestýlek pouze o 3 až 5 a u voliérových chovů o 2 až 4 fe-niky ve srovnání s cenou vajec produkovaných v klecích (nákupní cena vajec v roce 1996 se pohybovala kolem 23 feniků za kus).
Alternativní chovy
Pod pojem alternativní systémy chovu můžeme zahrnout celou řadu různých variant chovu nosnic, které zajišťují možnost hrabání, hřadování, snášky vajec v hnízdech a dostatek krm-ného a napájecího prostoru. Nejjednodušším systémem je chov na hluboké podestýlce v kombinaci s roštovou podlahou, ve kterém by hustota osazení neměla přesáhnout 7 ks/m2 . Ve složitějších voliérových systémech jsou slepice chovány na dvou až čtyřech úrovních růz-ných roštových podlah s hřady, krmítky a napáječkami, ze kterých je přes omezený prostor podestýlky, použitelný k hrabání a popelení, přístup ke hnízdům. V těchto systémech se může hustota osazení pohybovat až kolem 20 ks/m2. Výhody těchto systémů je možné spatřovat v tom, že poskytují slepicím poměrně velký prostor k pobytu i přirozeným životním projevům a zajišťují dobrý vývin kostry i ostatních orgánů. Nevýhodou je to, že zejména při velkých koncentracích se projevuje permanentní sociální stres, který vede k ozobávání peří a vzniku kanibalismu. Ten je možné omezovat pouze krácením zobáků a snižováním intenzity osvětle-ní. Oba tyto zásahy však mají jiné negativní vlivy. Krácení zobáků omezuje drůbeži vybírání zevních cizopasníků, jejichž výskyt je při těchto systémech chovu mnohem častější a snížená intenzita osvětlení vede ke zvyšování podílu vajec snesených mimo hnízdo.
Mongenstern (1995), který hodnotil zdravotní situaci různých technologických systémů chovu ve Švýcarsku kromě jiného uvádí, že u podlahových a voliérových systémů se výrazně zvy-šují hnisavá onemocnění kloubů běháků, výskyt kokcidiozy, škrkavek, bakteriálních onemoc-nění i úhynu drůbeže. Vyšší obsah čpavku a vysoká prašnost ovzduší zvyšuje náchylnost k respiratorním onemocněním nejen u slepic, ale i u ošetřovatelů, jejichž pobyt v hale se u těchto systémů chovu prodlužuje. Velkým stresujícím faktorem, zvláště u voliérových chovů je, použije-li se pro ně odlišný způsob odchovu kuřat. Jinak odchované kuřice si po dobu ně-kolika týdnů zvykají na různou výškovou úroveň krmítek a napáječek, takže v prvních dnech po jejich přemístění dochází k neúměrně vysokému přeplňování nejnižšího chovného prostoru haly, ve kterém je umístěna jen část z celkového počtu krmítek a napáječek. Sociální stres, hladovění a žíznění zvyšuje úhyn kuřic, prodlužuje rychlost nástupu do snášky a výrazně ovlivňuje i celkovou produkci vajec. Jejich kvalitu ovlivňuje i možnost výskytu reziduí z prodávaných prostředků na odčervení nebo i léčiv a vyšší podíl znečištěných vajec. Určitý podíl vajec snesených mimo hnízdo, která jsou často i několik dnů zahrabána v podestýlce a jejich vyšší bakteriální znečištění, zvyšují nebezpečí možného přenosu zejména salmonelo-vých a coli-infekcí na člověka. V důsledku menšího osazení hal a nižší produktivity práce se zvyšují náklady na výrobu vajec.
Klecové chovy
V současných typech vícepodlažních klecových bateriích , kde na jednu slepici připadá nej-častěji 450 až 500 cm2 podlahové plochy, není slepicím umožněn dostatečný pohyb, postrá-dají hřady, hnízda i možnost popelení. Poněvadž v současné době má většina podlah vhodné řešení, nejsou ani při ukončení snáškového turnusu pozorovány na běhácích nosnic, kromě přerostlých drápů, výraznější poruchy. Malý pohyb slepic a vysoká snáška vyvolává u slepic zhoršení hospodaření s vápníkem, které se projevuje větší náchylností ke zlomeninám kostí. Tyto jsou však v průběhu chovu zjišťovány pouze v ojedinělých případech. V masivnější míře k nim dochází při vyskladňování slepic a na porážkové lince. Přestože slepice nemají přístup k podestýlce, snaží se část z nich popelit i na drátěné podlaze klece. Dlouhodobým pobytem v klecích se stávají slepice apatické, bez snahy popelit se, mávat křídly s počínajícím vzájem-ným ozobáváním. Při vhodných podmínkách osvětlení dochází však pouze v ojedinělých pří-padech ke vzniku kanibalismu. Hlavní zájem slepic je soustředěn na příjem krmiva, neboť již několik minut před pravidelným zapnutím chodu krmítka jsou slepice neklidnější a prostrkují hlavy otvory ve dvířkách klecí. S příjmem krmiva však začínají až při chodu krmného řetězu. Výpadek počtu krmení je i přes dostatek krmiva ve žlábku pro ně stresujícím faktorem, který snižuje nejen jeho příjem, ale při déletrvající výluce i snášku. Špatný stav opeření slepic je způsobován nejen neustálým oděrem peří o drátěné pletivo klece a oštipováním, ale i stálou teplotou v hale kolem 20 oC.
Malý, neměnící se počet slepic v kleci umožňuje vytvoření stálého sociálního pořádku, zame-zení přístupu k trusu, pití malého počtu slepic z jedné napáječky téměř zamezují vzniku para-zitních onemocnění a snižují možnost přenosu infekce. Nízká prašnost ovzduší a zamezení přístupu nosnic ke trusu snižuje nebezpečí vzniku respiratorních chorob i bakterielních one-mocnění zažívacího aparátu, zejména salmonelových a coliinfekcí, které by mohly působit i vážné zdravotní problémy u člověka.
Výše stresu hovoří pro klece
Při celkovém zhodnocení vlivu klecového chovu je možné konstatovat, že tento sice chování slepic „otupí“, ale není možné objektivně dokázat, že pro ně vytváří více stresující podmínky, nežli ostatní systémy. O tom, že jim klecový chov v podstatě vyhovuje, svědčí jak dosahova-ná vysoká užitkovost, tak i nízký úhyn, a to nejen slepic, ale i kuřat. Přizpůsobení se k „optimálním“ podmínkám mikroklimatu, výživy i pravidelnému podávání krmiv snižují přizpůsobivost slepic a každá jejich změna vyvolá stres, při kterém se zpravidla snižuje užit-kovost a v některých případech se zvyšuje úhyn.
Na zvětšování chovného prostoru reagují různí snáškoví hybridi rozdílně. U lehkých hybridů nedochází zpravidla při zvýšení prostoru v kleci nad 600 cm2 a u těžších při 800 cm2 na jednu nosnici ani ke zvýšení snášky, ani ke zmenšení úhynu. K průkazným rozdílů však dochází při snížení pod 400 cm2. Pro zlepšení chovných podmínek se proto předpokládá slepicím poskyt-nout v kleci větší prostor a vybavit je zařízením pro obrušování drápů.
Pokud se týká kvality vajec je na základě analýz možné konstatovat, že tato mají při srovnání s vejci z výběhových chovů zpravidla nižší obsah cholesterolu a stejný, případně i vyšší obsah vitamínů, s výrazně nižším bakteriálním znečištěním povrchu skořápky i jejich vnitřního ob-sahu, ve kterém je zjišťován i nižší obsah reziduí a těžkých kovů.
Mezi klady současných systémů klecových chovů patří i nižší prašnost ovzduší, nižší emise amoniaku, zvlášť u klecí s aktivním provětráváním trusu, nízký zábor půdy i nižší investiční a provozní náklady na jedno vejce.
Pohyb a hrabání – silné argumenty zastánců výběhů
Ve snaze poskytnout slepicím možnost většího pohybu, hrabání a snášení vajec v hnízdech jsou téměř již dvě desetiletí prověřovány různé klecové systémy vybavené hnízdy, hřady a v některých případech i prostory pro hrabání, ve kterých je chováno 20 až 60 slepic. Při cel-kovém jejich hodnocení není však možné hovořit o tom, že podmínky, které byly slepicím poskytnuty, by měly výraznější vliv na jejich pohodu. Větší pohyb v klecích a možnost hřa-dování mají sice za následek zvýšení pevnosti kostí, tento pozitivní efekt je však eliminován větším počtem jiných poranění, plynoucích ze zvýšené agresivity nosnic chovaných ve vět-ších skupinách, kanibalismem, oklováváním peří apod. Opeření slepic z těchto klecí není ve většině případů lepší, nežli u tradičních klecových systémů. Nevhodné řešení hnízd vedlo k abnormálnímu zvýšení počtu pozřených a nestandardních vajec v důsledku jejich znečištění nebo křapů včetně jejich značného počtu snesených mimo hnízdo. Tento stav se sice vývojem vhodnějšího řešení podlah hnízd a zvětšením jejich původních rozměrů výrazně zlepšil, ale i v současné době je z těchto klecí počet znečištěných vajec a zejména bakteriálního znečištění skořápky podstatně vyšší, nežli u konvenčních typů klecí.
Velké problémy jsou při dodržení požadavku na zajištění prostoru pro hrabání v klecích. Po-něvadž tento prostor slouží řadě slepic jako snáškové hnízdo, je nutné, aby byl otevřen denně pouze cca 6 hodin, tj. dobu mimo intenzivní snášku. Lehké podestýlkové materiály jsou však z něho vyhrabávány a částečně i sežrány již během několika dní, déle zde vydrží pouze grit a písek. Etologická pozorování ukazují, že během šesti hodin se v něm slepice popelí po dobu kolem 4 minut pouze 1,3 x. Při porovnání klecí s podestýlkou a bez ní nejsou zjišťovány vý-raznější rozdíly v chování slepic, jejich užitkovosti ani v úhynu.
Nové typy klecí
V poslední době ověřují ve Švédsku typy klecí s 8 až 10 nosnicemi v tříetážové typové vari-antě, ve kterých je umístěno hnízdo, hřady i prostor pro hrabání. Podle dosavadních výsledků je možné konstatovat, že je v nich dosahována normální užitkovost a úhyn se sníženým podí-lem výskytu kanibalismu, zvýšený počet křapů a znečištěných vajec při zvýšených investič-ních a provozních nákladech. Kladem jejich použití je snížení spotřeby krmiva, které se vy-světluje tím, že slepice, které sedí na hřadech vedle sebe, se vzájemně dotýkají, čímž se vý-razně snižuje výdej tepla. Přes výrazné zlepšení dosahovaných výsledků zejména v projevech kanibalismu bude nutné při dalším vývoji těchto klecí věnovat více pozornosti kvalitě vajec, konstrukci a umístění hnízd, dávkování a zakládání podestýlky a kontinuálnímu snižování investičních i provozních nákladů.
Při zhodnocení všech dosavadních systémů je možné souhlasit s myšlenkou, kterou v roce 1997 přednesl na mezinárodním sympoziu o welfare ve Wagenningenu Dr. Appelby: „Dobře řízený chov slepic v klecích může poskytnout lepší welfare, než špatně vedené alternativní systémy. Není možné jednoduše říci, že klece jsou špatné a ostatní systémy jsou dobré, poně-vadž se jedná o spornou a velmi složitou otázku“.
MVDr. Květoslav Košař, CSc.
VÚŽV Praha – Uhříněves

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down