Česká republika se před pěti lety přidala ke státům, které řeší nečekané dilema. Jedná se o přístup k vlkům, kteří se přibližně od přelomu tisíciletí nekontrolovatelně rozšiřují ve státech, kde byli v minulosti vyhubeni nebo vytlačeni do okrajových oblastí. V současné době má vlk ve většině států z pohledu legislativy nejvyšší možnou ochranu.
I Česká republika tak plní mezinárodní a evropské závazky vyplývající jak ze směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (článek 12 odstavec 1., který zakazuje: a) veškeré formy úmyslného odchytu nebo usmrcování jedinců těchto druhů v přírodě; uvedených v příloze IV), tak i z úmluvy o ochraně evropských volně žijících rostlin a živočichů a jejich přírodních stanovišť (Bernská úmluva z roku 1979). Obě tyto mezinárodní smlouvy poskytují vlkům přísnou ochranu v celé Evropě. V poslední době se můžeme setkat s přednáškami aktivistů, kteří předkládají naší chovatelské veřejnosti svůj obraz soužití s vlkem. Kolik vlků u nás vlastně žije? Podle údajů z února 2018, žilo v ČR 26 vlků. Náměstek MŽP Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D., na konferenci SCHOK v Koutech 8. 11. uvedl, že máme deset smeček, pět párů a neurčený počet jedinců. Populace se za jeden vlčí rok zvětšila tři- až čtyřikrát. Na Broumovsku žije pět až deset vlků. Podle výše vyplacených náhrad každý z nich zabil v okolí Broumova 50 až 70 domácích zvířat. V roce 2019 vyplatí Královéhradecký kraj čtyřikrát vyšší náhrady než v roce 2018. Tato čísla odrážejí trend stoupajících škod, nereflektují však skutečnou újmu na stádech. Ještě donedávna se vyplácela náhrada za škody na stádech pouze v ceně masa, bez přihlédnutí k užitkové a plemenné hodnotě utrápených zvířat. Pod tlakem chovatelů se situace začíná pomalu měnit.
Více se dočtete v článku Ing. Tomáše Havrlanta, který je pověřen SCHOK, z.s., jednáním ve věci výskytu vlka obecného. Připravili jsme ho pro vás v únorovém čísle časopisu Náš chov*
