Na Dobříšsku, konkrétně v osadě Chaloupky-Ouběnice, vznikla v roce 2005 z popudu Martina Kozohorského a jeho rodiny jelení farma, která se stala jejich velkým splněným přáním. Na deseti hektarech trvalých travních porostů a skalních pískovcových seskupení s lesním porostem tehdy našli svůj domov dva maďarští jeleni a osm laní, které Martin Kozohorský přivezl z „oboro-farmy“ Boszenfa na maďarsko-chorvatských hranicích.
Tu založila na 1500 hektarech Panonská univerzita v Káposváru a v provozu je tam několik typů chovů jelení zvěře obhospodařovaných na základě různých pravidel a cílů.
Hlavní cíl
Hlavním cílem farmy rodiny Kozohorských byla od počátku zejména produkce plemenného materiálu, a to jak maďarských jelenů, tak muflonů. Přibyli k nim i daňci a v loňském roce nově rovněž jelenec viržinský a kozorožec alpský, kteří postupně zdejší chov rozšířili. Nyní tvoří stádo zhruba stovka zvířat. Plemenný materiál putoval zpočátku hlavně jak na nově založené tuzemské farmy, tak i na ty dříve vzniklé pro zlepšení chovů. Dnes, kdy je již trh poměrně zasycen, obchoduje Martin Kozohorský i se zahraničím, a to hlavně se Slovenskem, Maďarskem, ale i Litvou či Běloruskem.
Masný skot a ovce
S postupným navýšením obhospodařované výměry, která dnes činí celkem 46 hektarů, z nichž 22 je v režimu konvenčního zemědělství (jelenovité u nás nelze chovat v ekologickém režimu) a 24 v režimu ekologickém, přibylo na farmu postupně i stádo masného skotu a také ovcí. V případě masného skotu jde o jedince plemene galloway, aberdeen angus a také limousinských kříženců o celkovém počtu třiceti kusů. U ovcí jsou zastoupena plemena texel, suffolk, kříženky německých černohlavých a charolais, ale i velmi atraktivní a u nás nepříliš početně zastoupené ovce vřesové.
Nejvyšší čas na změnu
Časem vyvstala otázka, jak nejlépe uplatnit hovězí maso, ale i maso farmové zvěře (zejména daňků), kterou nelze využívat jako plemenný materiál.
„V tomto směru čeští chovatelé, kterým mnoho let stála v cestě celá řada legislativních nařízení, za svými zahraničními kolegy, samozřejmě ne vlastní vinou, značně zaostávají. Ve Skandinávii, Německu, Rakousku, ale i dalších státech je skvěle propracovaný systém prodeje zemědělských produktů přímo z farem,“říká Martin Kozohorský.
Rozhodl se proto, že je nejvyšší čas na změnu. Tou se v červnu roku 2015 stal nově zahájený provoz jatek a bourárny, určených k porážce a zpracování masa skotu, ovcí, farmové, ale i divoké zvěře, a to i s možností ekologické certifikace. Chovatel nechal toto zpracovatelské zařízení vystavět v objektu bývalého statku v Ouběnicích, kde společně s manželkou provozuje již mnoho let velkoobchod zeleniny, který je v poslední době zaměřen především na loupání mrkve a brambor. „Denně dodáme našim odběratelům kolem tisíce kilogramů oloupaných a většinou v pětikilogramových baleních zavakuovaných brambor a mrkve,“informuje Hana Kozohorská, jejíž doménou je právě tato činnost.
Na ouběnických jatkách je porážena a zpracovávána produkce nejen z místní farmy, ale na základě poptávky odběratelů vykupuje Martin Kozohorský zvířata i z jiných hospodářství, zejména ovce a jehňata z Vaněčkova statku v Čelině a masný skot z ekologické farmy v Nýrsku. Možnost porážky a zpracování zde využívají také další chovatelé z asi patnácti okolních farem, ale i myslivci.*
