Výrobně obchodní družstvo Jetřichovec patří mezi největší zemědělské podniky s klasickou zemědělskou výrobou na Pacovsku. Podnik, jehož živočišná výroba stojí na produkci mléka, hovězího a vepřového masa a plemenného materiálu však z důvodu několika let trvající krize zvažuje s chovem prasat skončit. Chovatelskou elitu pěti nukleových šlechtitelských chovů plemene landrase by tak opustili chovatelé, jejichž kmenový chov byl uznán již před více než čtyřiceti lety.
VOD Jetřichovec hospodaří v podmínkách Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce od 500 do 600 m. Chovatelská tradice produkce plemenných prasat ještě v tehdejším jednotném zemědělském družstvu sahá až do roku 1968, kdy proběhlo uznávací řízení kmenového chovu jež položilo základ šlechtění plemene landrase na Vysočině. Díky vynikající úrovni šlechtitelské práce se pak jetřichovičtí chovatelé mohli jako jedni z prvních v republice těšit z uznaného nukleového chovu. Aby byl výčet úplný zbývá ještě dodat, že pro nadprůměrné výsledky v podobě reprodukčních ukazatelů a zdraví byl zmiňovaný podnik, jež se na výrobně obchodní družstvo transformoval v roce 1992, zařazen do projektu tvorby a šlechtění superplodných populací, který koordinovala Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Krize ohrožuje tradici
Posláním nukleových šlechtitelských chovů je produkce plemenných kanečků a prasniček pro šlechtění příslušné populace a obnovu chovů na nižších stupních. Doposud v Jetřichovci byli na aukcích nabízeni kanečci i prasničky plemene landrase každý měsíc. Nákupní trh je už ale finále, kterému předchází zařazení dvanáctitýdenních selat do tzv. unifikovaného polního testu. Na konci testace, v níž prasničky setrvají osm týdnů a kanečci ještě o týden delší dobu se zvířata zváží a ze získaných dat se v počítačovém programu dopočítávají hodnoty průměrného přírůstku od narození a v testu, dále se jim ultrazvukem změří procento libové svaloviny. Teprve po zhodnocení exteriéru ve věku šesti až sedmi měsíců je zvíře připraveno na prodej. Je však třeba zdůraznit, že šlechtitelské chovy mohou fungovat jen za předpokladu prodeje odpovídajícího počtu zvířat.
„Prodej plemenných kanečků je vzhledem k ukončení činnosti některých našich stálých odběratelů čím dál více obtížnější, v této činnosti můžeme pokračovat jen díky dotacím. Méně starostí pak je s prodejem plemenných prasniček, ať už čistokrevných ze šlechtitelského chovu, tak kříženek s bílým ušlechtilým F1 generace z rozmnožovacího chovu, kterými jsme rozšířili svou nabídku plemenného materiálu. O pokračování a další existenci chovu prasat jsme přemýšleli již delší dobu, ale výsledky zpeněžení jatečných prasat, které bylo v loňském roce ještě o tři koruny nižší než předloni ukazovaly na velmi nejistou budoucnost. Vedle dlouhotrvajícího poklesu farmářských cen prasat a zvyšující se ceně obilovin pak byla dioxinová aféra v Německu tím posledním hřebíčkem do pomyslné rakve. Rozhodnutí představenstva podniku o definitivním ukončení chovu z počátku února nakonec ještě oddálil příslib podpory na prasnice, který Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě momentálně vyjednává. S dnešními 300 prasnicemi tak snad budeme moci pokračovat v tradici, kterou jsme odstartovali již před více než čtyřiceti lety,“ s obavami konstatoval hlavní zootechnik Ing. Jan Říha.
Živočišnou drží chov skotu
Stabilnějším pilířem živočišné výroby zmiňovaného výrobně obchodního družstva se dvaasedmdesáti zaměstnanci je chov skotu, respektive produkce mléka a hovězího masa.
Postupným navyšováním stavů z vlastních zdrojů se jetřichovičtí chovatelé dostali na současnou úroveň 700 kusů dojnic holštýnského plemene. Ty jsou ustájeny v rekonstruované produkční stáji tvořené třemi na sebe navazujícími halami s volným ustájením se stlanými loži na farmě ve Zhořci. S vykazovanou užitkovostí 7264 l za laktaci tak průměrná denní dodávka do mlékárny v Pelhřimově v loňském roce představovala 14 500 l mléka.
V areálu farmy jsou ještě ustájovací kapacity pro telata do tří měsíců věku a odchovna jalovic s kapacitou pro 400 kusů. To ale zdaleka není vše, v sousedních Bratřicích je stáj pro 400 vykrmovaných býků a v sídle podniku v Jetřichovci pak odchovna pro telata ve věku od čtyř do sedmi měsíců věku. V konkrétním číselném vyjádření tak početní stavy skotu v jednotlivých kategorií odpovídají 433 jalovicím, 170 telatům, 700 krav a 312 býkům.
„Patříme k podnikům s klasickou zemědělskou výrobou. Z celkové obhospodařované výměry 2200 ha zemědělské půdy máme 1820 ha orné, na které vzhledem k naší poloze pěstujeme zejména konzumní brambory a obiloviny pro vlastní spotřebu ke krmným účelům. Se zánikem chovu prasat se přirozeně sníží také plochy, na kterých jsme pěstovali obiloviny. Sestupný trend je bohužel patrný i u brambor, které z původních 270 ha děláme na současných 140 ha a tradiční sortiment jsme přeorientovali na brambory určené ke zpracování na chipsy. Uvolněné plochy nyní využíváme na výrobu objemných krmiv pro skot a surovin pro zásobení bioplynové stanice s celkovým výkonem 1,15 MW, kterou provozujeme od roku 2008. Mimo to provozujeme i nezemědělskou činnost, jednou z nich je výroba plastových komponentů do polohovacích lůžek pro nemocniční zařízení. Nejsme ale z toho odvázaní a raději bychom se věnovali zemědělství. Naším posláním je vyrobit potraviny a zajistit potravinovou soběstačnost, ale vzhledem k tomu, že koncepce zemědělské politiky u nás úplně chybí je realita úplně jiná. Musíme se přizpůsobovat podmínkám diktované Evropskou unií, což nás odvádí od výroby, kterou jsme chtěli dělat. Musíme však být optimisté a věřit, že probíhající diskuze k návrhu Společné zemědělské politiky po roce 2013 přinesou rovnější podmínky i pro české zemědělce,“ posteskl si na závěr předseda podniku ing. Josef Blažek.
Klíčové informace:
– Výrobně obchodní družstvo Jetřichovec pokračuje v tradici chovu prasat plemene landrase více než čtyřicet let.
– Momentálně se podnik z Českomoravské vrchoviny řadí pětici nukleových šlechtitelských chovů plemene landrase v republice.
