Jihočech šlechtí kraňku ze Slovinska

Včelař Jaroslav Havlín ze Zlivic u Písku nedá dopustit na kraňské plemeno včely medonosné přímo ze Slovinska a již od sedmdesátých let spolupracuje se slovinskými včelaři. Za pomoci inseminační techniky rozmnožuje a šlechtí tuto včelu na mírnost, nerojivost, hygienické chování a další požadované vlastnosti, které vyžaduje dnešní chovatel včel.

Jaroslav Havlín našel v zemi původu kraňské včely kvalitní plemenný materiál. Jeho cíl je chov čisté kraňské včely. K plemenářské práci hojně využívá inseminaci - tuto dovednost se naučil hned rok poté, co začal včelařit. Slovinci koncem sedmdesátých let minulého století hledali schopné pracovní síly pro inseminaci a oslovili také české odborníky. Pro přítele Havlína to rozhodně nebylo naposledy. „Do Slovinska jezdím inseminovat dodnes, přičem stále hledám zajímavé kombinace a možnosti mezi původními kraňskými liniemi. Nejde o žádný konkrétní místní kmen, jsou to pouze slovinské ekotypy včely medonosné, které pak dále používám ve šlechtění. Jde o typické „šedivky“ s ustáleným loketním indexem, “ dodává k původu včel Jaroslav Havlín. Spolupráce se udržela až do současnosti a Slovinci dokonce udělili Jaroslavu Havlínovi nejvyšší slovinské včelařské vyznamenání.

Alpský původ
V oblasti Goreňska ve Slovinsku našel chovatele a plemenný materiál, který dal základ jeho dnešnímu chovu. Plemennému materiálu říkají někteří včelaři neformálně „Havlínky“. „Jde o nerojivé linie, jejichž hlavní předností je mírnost, nerozbíhavost, medný výnos, ale i větší tendence k tichým výměnám a odolnost vůči nosematóze. „Včely testuji na čisticí pud (hygienické chování). Dobrou doprovodnou vlastností, kterou má tato včela, je také minimální spotřeba zásob během zimy,“ charakterizoval chovatel svůj genetický materiál.

Upevňování vlastností příbuzenskou plemenitbou
V současné době chová Jaroslav Havlín celkem asi 100 včelstev. Na chovné stanici ve Zlivicích jich má šedesát a zbytek na dalších stanovištích. S částí včelstev kočuje, jedno stanoviště slouží také jako záložní zdroj genetického materiálu. Osvědčila se mu rámková míra 39 x 30 cm, všechny úlové komponenty si sám vyrábí
Jeho plemenářská práce spočívá ve sledování vlastností řady linií matek. Pokud zjistí nadprůměrnou hodnotu v požadované vlastnosti, upevňuje tuto vlastnost příbuzenskou plemenitbou. Chová pak inbrední matky, které v kombinaci s jinými liniemi dávají požadované výsledky. Včelařům pro dosažení dobré užitkovosti pak nabízí většinou matky hybridní, protože inbrední matky mají v důsledku příbuzenského páření mezerovitý plod.
Ročně prodává chovatel mnoho inseminovaných, ale také volně spářených matek, jeho plemenný materiál je rozšířen zejména na Písecku, ale i v dalších oblastech republiky, např. na Valašku.

Stát se včelařem není hračka
„U nás je včelařem každý, kdo si pořídí včely. Ve Slovinsku jsou pro chovatele daleko tvrdší podmínky, budoucí včelař musí prokázat řadu teoretických i praktických dovedností, na vše dohlíží chovatelská komise. Protože jaro ve Slovinsku nastupuje dříve, jsou zde první matky k dispozici již začátkem dubna. Pro zajímavost, jejich cena se pohybuje pouze kolem šesti eur. Naproti tomu kilogram medu stojí ve Slovinsku 8 až 9 eur,“ popsal charakter slovinského včelaření chovatel Havlín.