Otázka, zda jsou antibiotika nahraditelná, je v současné době celosvětově velice diskutovaným tématem, a to nejen v humánní, ale i ve veterinární oblasti, především s ohledem na rychle rostoucí antibiotickou rezistenci u mnoha kmenů bakterií. Vzhledem k prudce stoupajícím počtům úmrtí, ke kterým dochází právě následkem antibiotické rezistence, tuto problematiku Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce označila za globální hrozbu a je jí věnována značná pozornost výzkumných týmů po celém světě.
Jaká je situace s možnou náhradou antibiotik obecně? Jak si představit takovou ideální alternativu klasických antibiotik? Jaké možnosti náhrady antibiotik jsou dostupné v České republice?
Ideální alternativa antibiotik by měla splňovat předem daná kritéria, měla by být netoxická, bez vedlejších účinků na organismus zvířete, snadno metabolizovatelná a eliminovatelná z organismu, měla by zamezit možnosti vzniku rezistence, měla by být stabilní v gastrointestinálním traktu, měla by přinášet další benefity celkovému zdravotnímu stavu, dále by ovšem také měla být dobře rozložitelná a neměla by zatěžovat životní prostředí a v neposlední řadě je důležité i ekonomické hledisko spojené s výrobou a distribucí takové látky. Výše nejsou vyjmenována zdaleka všechna kritéria, která by daná alternativa měla v ideálním případě splňovat, ale přesto je jasné, že při hledání takových látek bude potřeba učinit kompromisy. Cesty minimálně k částečné náhradě antibiotik jsou otevřené a v některých oblastech je již nyní náhrada antibiotik poměrně úspěšně realizovatelná. Konkrétně v České republice je na problematiku antibiotické rezistence zaměřen Akční plán Národního antibiotického programu, který mimo jiné směřuje svůj důraz i na oblast výzkumu. Výzkum je cílen několika směry a jedním z nich je i podpora vývoje alternativních preparátů pro prevenci a léčbu infekcí. V této oblasti je spektrum výzkumných cest opravdu široké a nedá se plně postihnout, ovšem zásadní a slibné směry v náhradě antibiotik představuje použití imunomodulačních látek, látek ze skupiny probiotik, prebiotik a synbiotik, využití bakteriofágů, antimikrobiálních peptidů či rostlinných extraktů.
Článek vznikl za podpory projektu NAZV – QK21010327
Mgr. Ing. Tereza Krejčová, Ph.D.,
doc. Ing. Eva Chmelíková, Ph.D.,
Eliana Pintus, Ph.D.
José Luis Ros-Santaella, Ph.D.
prof. Mgr. Ing. Markéta Sedmíková, Ph.D.
ČZU v Praze,
Kontakt: chmelikova@af.czu.cz
Více najdete v Našem chovu 3/2022.*
