Spolek pro komodity a krmiva pořádal tradiční již 28. krmivářskou konferenci, tentokrát v TOP Hotelu v Praze. Jako každý rok se sešli na této konferenci členové spolku, krmivářští odborníci z EU, sousedních států, zástupci evropské krmivářské federace FEFACu a ostatní hosté.
Jako každý rok zde byla presentována současná situace v zemědělském sektoru u nás i v Evropě. Byly zde zmíněny představy, jak se bude vyvíjet krmivářský průmysl jak u nás, tak v celé Evropě.
Jak je patrné z grafů 1 a 2, dochází k poklesu výroby krmných směsí v sousedním Německu i u nás. Kde můžeme hledat příčiny? Jednak v tom, že se postupně mění návyky spotřebitelů, kteří dávají přednost „zdravějším“ potravinám, a nikoli masným produktům – tento jev se týká zejména mladé generace. A když konzumovat maso, pak spíše drůbeží, méně vepřové a vůbec ne hovězí. Tento trend bude pokračovat ve všech státech Evropy a bude to mít i bezprostřední vliv na výrobu krmných směsí.
Pokud bychom vyhodnotili vývoj živočišné výroby a stavy jednotlivých zvířat v ČR, pak musíme konstatovat, že po vstupu naší republiky do EU se tyto stavy postupně snižovali a už nikdy se nepřiblížily počtům chovaných zvířat před vstupem.
Jak bylo uvedeno výše, i u nás postupně klesá spotřeba masa. Větším důvodem poklesu stavu zvířat je však něco jiného. Naši chovatelé po vstupu do EU byly ze dne na den hozeni do přímého souboje s konkurenty nejen ze sousedních zemí, ale i ostatních regionů ze světa. Začal souboj o to, který stát dokáže podporovat chovatele z republikových rozpočtů více či méně. U nás se s těmito podporami proti ostatním státům vždy pokulhávalo, a proto chovatelé nebyli schopni dlouhodobě tuto činnost vykonávat se ztrátou a postupně tuto činnost utlumovali. Vyšší podpory pro zemědělce z republikových rozpočtů ostatních států znamenaly samozřejmě zvýšené dovozy potravin do republiky, mnohdy ani ne v takové kvalitě, v jaké jsou vyráběny u nás.
Jenom díky finančním podporám v posledních letech se tyto nízké stavy alespoň udržují. Nutno říci, že čeští chovatelé díky dobré chovatelské praxi zvýšili užitkovost zvířat a propad soběstačnosti nebyl tak vysoký.
ČR republika není již soběstačná v másle (71,6 %), drůbežím mase (59,8 %) a zejména pak ve vepřovém mase (43,2 %). Přebytky pak zaznamenává zejména v rostlinných komoditách.
Podobný vývoj a pokles v živočišné výrobě zažívá i sousední Německo.
Jak jsem výše uvedl, snižování rozměru živočišné výroby a stavu zvířat v celé EU i u nás, ať už z důvodů menší spotřeby masných výrobků, nebo z dovozů ze třetích zemí, má tato skutečnost velký dopad na spotřebu rostlinných komodit. Je jenom několik států, kde tyto poklesy nejsou tak významné. Pro Českou republiku to má zejména v posledním období velice negativní dopady. Česká republika potřebuje každoročně vyvést mimo republiku nejméně 3 miliony tun obilovin, nejvíce se to týká pšenice. Naším tradičním odbytištěm je pak zejména Německo.
Co se však stalo v závěru roku 2022 a začátkem roku 2023? Do Evropy se začalo dostávat ukrajinské obilí. Ne úplně tak na český trh, ale především na naše tradiční odbytiště v Německu. Tím Česká republika ztratila odbytový trh přebytečných komodit. Zvyšovaly se domácí zásoby přede žněmi, prudce klesla cena. Tento stav pokračuje také po žních roku 2023. Postupně se plní objemy a termíny pro odbyty.
Panuje velká obava je potom v tom, že před žněmi v roce 2024 se zásoby ještě zvýší a už bude problém novou sklizeň kvalitně uskladnit.
Zbývá jediné, že EU urychleně přijme fungující opatření a přebytečné obilí se dostane mimo Evropu, kde v současné době nemá takové uplatnění.*
Ing. Zdeněk Kubiska
předseda představenstva
Spolku pro komodity a krmiva
a generální ředitel společnosti
ZZN Pelhřimov, a. s.
