S ohledem na články popisující ohrožení tradičních českých Vánoc ve spojení s likvidací tun kaprů postižených herpesvirózou koi jsme navštívili Státní veterinární správu, abychom zjistili aktuální nákazovou situaci. S vedoucí odboru ochrany a zdraví zvířat SVS MVDr. Miladou Dubskou jsme hovořili nejen o příčinách vzplanutí nebezpečného onemocnění kapra obecného a jeho barevné variety kapra koi, ale také o přijatých veterinárních opatřeních a prevenci.
Herpesviróza koi se u nás prostřednictvím Státní veterinární správy monitoruje od roku 1998. Čím je letošní rok výjimečný a co je příčinou tohoto stavu?
Na rozdíl od předchozích let byl letošní první nález herpesvirózy koi potvrzen po nahlášení zvýšeného úhynu ryb na Pardubicku již 20. června. Se zvyšující se teplotou vody se postupně objevovala další hlášení a na základě pozitivního výsledku z národní referenční laboratoře při Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně byla vyhlášena ohniska ještě v Praze –Vinoři, ve středočeském kraji na Kutnohorsku a v Moravskoslezském kraji. Naproti tomu v předchozích letech jsme zaznamenali maximálně dvě ohniska zpravidla až koncem léta.
Vzplanutí nákazy souvisí s vysokou teplotou vody, která byla již koncem května přes 23 °C. Při nižší teplotě vody může koi herpesvirus přežívat v populaci ryb aniž by u nich vyvolal klinické příznaky. Významný vliv mělo také došetřování v rámci přijatých mimořádných veterinárních opatření. Odběrem vzorků z kontaktních nebo propojených vodních ploch, ať již jde o rybník, řeku či potok jsme objevili minimálně polovinu z devíti ohnisek (k 5.9.), přičemž ryby často ještě byly bez klinických příznaků. Problém je i v tom, že se upustilo od letnění a zimování rybníků, které napomáhaly ke snížení infekční zátěže v prostředí.*
Více se dočtete v listopadovém čísle časopisu Náš chov.
