Britská vláda se rozhodla hrát s veřejností fair play a oznámila, že když bude třeba, nechá utratit všechny ovce na Britských ostrovech. Důvodem pro tento skutečně radikální zásah by mohl být výskyt BSE (bovinní spongiformní encefalopatie známé také jako „nemoc šílených krav“) u ovcí. Zatím tuto chorobu u ovcí nikdo neprokázal, ale experimenty na zvířatech dokazují, že to není nemožné.
BSE u ovcí?
Ani ovce nejsou uchráněny před chorobou ze skupiny spongiformních encefalopatií. Tato choroba je označována jako skrapie nebo klusavka. Je vyvolávána podobně jako jiné spongiformní encefalopatie takzvanými priony. Tyto „bílkovinné infekční částice“ vznikají nevhodným prostorovým uspořádáním jediné určité bílkoviny, které se hromadí v nervové tkáni a ničí ji.
Zatímco hovězí priony jsou člověku potenciálně nebezpečné, protože dokážou vyvolat smrtelné onemocnění zvané nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby, ovčí priony jsou pro lidi zřejmě neškodné. Zatím nebyl popsán jediný případ onemocnění Creutzfeldt-Jakobovou chorobou, který by bylo možné dát do souvislosti s konzumací produktů ovcí nakažených skrapií.
To už ale nemusí platit. V prvních fázích boje s nemocí šílených krav byla z některých nakažených zvířat vyrobena masokostní moučka a tou mohly být nakrmeny i ovce. Do organismu ovcí se mohly dostat hovězí priony. Jak naznačují výsledky experimentů, mohou hovězí priony vyvolat u ovcí smrtelné onemocnění. To se na první pohled projevuje stejně jako pro člověka neškodná skrapie. Je ale vyvoláno člověku nebezpečnými hovězími priony - jde o ovce nakažené nemocí šílených krav.
Podle analýz britských odborníků mohlo počátkem devadesátých let dojít nejen k nákaze ovcí hovězími priony, ale navíc se mohla nervová tkáň takto nakažených ovcí dostat do potravin. V tom případě by některé případy nové varianty Creutzfeldt-Jakobovy choroby mohly připadat na vrub „šíleným ovcím“.
V současnosti je ve Velké Británii ročně oficiálně zaznamenáno asi 800 případů skrapie ovcí. Odhaduje se, že ve skutečnosti je počet případů této choroby pětkrát vyšší. Zatím se nepodařilo zjistit, že by některá z těchto ovcí byla nakažena hovězími priony. Britská vláda se ale připravuje i na tuto prozatím krajně nepravděpodobnou situaci. Škála připravovaných opatření je široká. Jako extremní možnost je zvažován i naprostý zákaz konzumace skopového masa a následná porážka všech 40 milionů ovcí chovaných ve Velké Británii. To by byl desetkrát větší „masakr“, než jaký prodělala Británie při nedávném boji se slintavkou a kulhavkou.
Otevřená hra politiků
Vláda se rozhodla seznámit veřejnost i s touto krajní možností.
„Nepochybuji o tom, že v minulosti by byla taková informace pečlivě držena pod pokličkou, aby se předešlo panice,“ prohlásil ministr zemědělství Eliot Morley. „Ale my veřejnosti věříme.“
Předchozí konzervativní vláda volila při výskytu prvních případů BSE ve Velké Británii jiný přístup. Nejprve zatvrzele tvrdila, že lidem nehrozí v souvislosti s BSE žádné nebezpečí. Když se objevily první případy nové varianty Creutzfeldt-Jakobovy choroby, snažila se hrát „mrtvého brouka“ tak dlouho, dokud to jen šlo. Vládnoucí konzervativní stranu stála „hra na zatloukanou“ důvěru veřejnosti. Tato chyba ji následně zřejmě stála hlasy, které pak vynesly k vítězství labouristy. Jejich současná vláda si vzala z osudové chyby konzervativců ponaučení.
Zástupci zemědělců vyjádřili přesvědčení, že se BSE u britských ovcí nevykytuje. Hledáme BSE u ovcí už od osmdesátých let a nenašli jsme zatím nic,“ prohlásil Tim Bennett, který je viceprezidentem Národního svazu farmářů. „Věříme, že na BSE u ovcí nikdy nenarazíme, ale oceňujeme, že je tu plán i pro tuto krajně nepravděpodobnou možnost. Ovce byly krmeny krmivy s masokostní moučkou jen ve velice omezené míře a zřejmě se vůbec nedostaly do styku s krmivem obsahujícím hovězí priony,“ tvrdí Bennett.
Klonované ovce odolné proti prionům
V této souvislosti je zajímavá zpráva z Roslinova ústavu, kde proběhly pokusy, které měly vyústit v získání ovcí odolných vůči prionům (ovčím i hovězím). Ty by se nemohly nakazit ani skrapií ani nemocí šílených krav.
Jak jsme si již vysvětlili, zhoubné priony se množí v těle nakaženého zvířete změnou prostorového uspořádání (jakéhosi zauzlení) tzv. prionového proteinu. Pokud je gen kódující tento protein zablokován, příslušný protein v buňkách nevzniká a nemůže být proměněn na priony. Na základě výsledků pokusů na myších vědci zjistili, že zvířata postrádající prionový protein jsou v podstatě zdravá a prakticky jim nic nechybí. Navíc je takové zvíře odolné vůči nákaze priony.
Už dlouho dobu vědci chtěli získat přežvýkavce odolávající prionům. Podařilo se to teprve nedávno. Pro tyto účely byl poprvé použit u hospodářských zvířat postup označovaný jako genový knokaut.V kultivovaných ovčích buňkách byl vyřazen z činnosti gen, podle kterého buňky vyrábějí prionový protein. Takový cílený zásah vybraného genu se podaří jen výjimečně, ale biologové dokážou buňku se zničeným genem spolehlivě nalézt a namnožit. Následně mohou z těchto buněk naklonovat zvířata stejným postupem, jakým přišla na svět ovce Dolly. Bohužel, narozené jehně trpělo vážným defektem plic a srdce a muselo být ve stáří pouhých 12 dnů utraceno. Defekt zřejmě nesouvisel s knokautováním genu pro prionový protein, ale byl důsledkem techniky klonování. Klonovaná zvířata podobnými poruchami trpí poměrně často. Přesto je dílčí úspěch britského týmu vedeného Johnem Clarkem do budoucna velkým příslibem.
Jaroslav Petr
VÚŽV Uhříněves
