V malé obci Třebelovice najdeme kromě známého vlakového nádraží Kopysky z filmu Stůj, nebo se netrefím také hlavní sídlo Zemědělského družstva Třebelovice. Zásadní slovo má v tomto podniku předseda Ing. Miloš Křivan. Avšak jaké zkušenosti tu mají s chovem skotu, nám sdělil jeden ze zootechniků, Ing. Tomáš Křivan. Jak jméno napovídá, zkušenosti z oboru se i v Třebelovicích předávají z generace na generaci.
Družstvo v Kraji Vysočina hospodaří v nadmořské výšce 468 metrů zhruba na 1740 hektarech, z toho je 50 ha luk. Mezi nejpěstovanější plodinu patří ozimá pšenice, dále pak ozimý ječmen, oves, řepka, mák, kukuřice a vojtěška. Kromě skotu chovají ještě prasata, jejichž počet nakonec i přes myšlenku úplné likvidace snížili na současných 220 prasnic. Chov by do budoucna rádi udrželi. Vše zvládají obhospodařovat se 43 zaměstnanci na dvou farmách – v Třebelovicích a v Mladoňovicích. Každá z farem má samostatného zootechnika. Tomáš Křivan působí na farmě v Mladoňovicích na pozici zootechnika přibližně čtyři roky.
„Celkově máme v zemědělském družstvu přes 400 krav českého strakatého a holštýnského skotu, z toho se dojí v průměru 330 kusů. Nedávno jsme dosáhli užitkovosti 9700 litrů, což vychází kolem 29,5 litru na dojenou krávu,“ říká Ing. Křivan hned v úvodu. Parametry kvality mléka se v červnu pohybovaly kolem 3,95 % tuku a 3,43 % bílkovin při počtu somatických buněk kolem 130 až 150 tisíc na mililitr mléka. Pokud jde o plemennou skladbu, z 80 % převažuje český strakatý skot, zbylých 20 % tvoří holštýn.
Správná výživa je základ
Jak zvládají krmit plemena s tak odlišnými nároky nejen na výživu, odpovídá Bc. Jaroslav Falhar ze společnosti VVS Verměřovice, s. r. o.: „Základem u všech kategorií je kukuřičná siláž a vojtěšková senáž. K této základní kostře volíme další krmiva podle potřeby dané skupiny zvířat. Krmíme ovesnou a travní senáží, CCM, obilným, řepkovým a sójovým šrotem, slámou, senem, kukuřičnými výpalky, melasou a kompletní minerální směsí. Přidáváme ještě granulovaný sladový květ.“
„Zvířata neustále monitorujeme a sledujeme. Každý měsíc se zootechnikem procházíme základní data ohledně žravosti zvířat, sušin jednotlivých krmiv a TMR. Bereme v potaz i průměrné nádoje jednotlivých skupin spolu s výsledky z kontroly užitkovosti a na jejich základě provádíme drobné úpravy v krmné dávce. Jednou za měsíc kontrolujeme na sítech ještě krmení i výkaly. Problémy řešíme hned,“ doplňuje Jaroslav Falhar.*
Více se dočtete v Našem chovu 10/023.
