Počátky chovu skotu spadají podle archeologů do doby před 11 tisíci roky. Není sporu o tom, že nejdříve byl skot chován především pro maso. Chov pro mléko vyžadoval významný pokrok, protože představoval velice riskantní podnikání. Pokud byla výživa lidí založena na konzumaci mléka a mléčných výrobků, pak se lidem na jedné straně sice dostávalo velice vydatných a hodnotných potravin, ale na druhé straně mohl jejich zdroj obživy velice snadno „vyschnout“ při poklesu laktace chovaných krav. Kdy ale začali zemědělci využívat kravského mléka?
Archeologické nálezy neposkytují v tomto směru mnoho vodítek. Skalní malby z oblastí dnešní Sahary naznačují, že lidé mohli dojit skot už před 5 až 6 tisíciletími. Britští archeologové nyní podali přesvědčivý důkaz o tom, že tradice britského mlékařství sahá přinejmenším do doby železné, konkrétně do období kolem roku 500 př.n.l. O masové konzumaci mléka a mléčných výrobků svědčí stopy po mléčných tucích a bílkovinách skotu nalezené v pórech keramických nádob používaných lidmi doby železné k vaření.
Obrovským překvapením byl pro archeology důkaz přítomnosti mléčných bílkovin skotu ve stěnách nádob odhalených při vykopávkách sídla Cladh Hallan na hebridském ostrově South Uist. Tady, v krutých podmínkách nejsevernější výspy Skotska, očekával chov skotu pro mléko v tak dávných dobách skutečně jen málokterý odborník. Objev vrhá nové světlo i na předchozí nálezy velkého množství telecích kostí, které tvoří asi 40 % všech nalezených hovězích kostí . Až doposud si archeologové vysvětlovali vysoký podíl telecích kostí jako svědectví porážení mladých zvířat v dobách, kdy začala být nouze o krmivo a kdy bylo nutné snížit stavy chovaných zvířat. Nyní se ale zdá, že dávní Skotové poráželi telata především proto, aby mohli krávy dojit. Britští archeologové se nyní připravují k analýzám mnohem starší keramiky. Ty by jim mohly odpovědět na otázku, zda kořeny chovu skotu pro mléko nesahají až do období kolem roku 8000 př.n.l.
