Navrácení rodinného hospodářství s nemalou historickou hodnotou v městečku Slavětín na jižním okraji Českého středohoří před třiceti lety vlilo tehdy již důchodci Leo Suchému do žil novou energii. Z usedlosti zdecimované násilnou kolektivizací se v průběhu několika let stala prosperující farma. Na odkaz svého dědečka navázal po jeho smrti vnuk Lukáš, který se tu za pomoci ostatních členů rodiny věnuje chovu mléčného skotu a výkrmu býků o celkovém počtu 230 kusů, chovu ryb a rostlinné výrobě na 420 hektarech půdy. Součástí farmy je dětmi hojně vyhledávaná minizoo. Nedílný prvek rodinného podnikání tvoří v klidné části objektu umístěný Agropenzion Hájenka s velmi bohatou nabídkou služeb.
Dnes tvoří zhruba 60 % příjmů farmy rostlinná výroba. Rodina hospodaří na 420 hektarech půdy, z toho 150 vlastních, a věnuje se pěstování potravinářské a krmné pšenice, sladovnického ječmene, řepky, hrachu, kukuřice na siláž a vojtěšky, na hektarové výměře se rozkládá i jablečný sad. Velká část produkce slouží jako krmivová základna pro početné stádo mléčného skotu a výkrm býků, část obilnin je dodávána přímo do litoměřického mlýna, putuje ale i do Německa, řepka do Setuzy. Výhodou je vlastní posklizňová linka, jejíž služby nabízejí Suší i okolním farmářům, ideální je také skladovací kapacita, která umožňuje uskladnění veškeré faremní produkce.
„Jsem velice vděčný za půdu, kterou naše rodina vlastní. Současný trend neúměrného navyšování pachtovného a pokřivení cen z důvodu vstupu dalších subjektů na trh s půdou – ať již církve, či zahraničních investorů, povede dle mého názoru k jedinému. K tomu, že sedláci budou hospodařit pouze na svém,“ domnívá se Lukáš Suchý. I proto se rodina snaží půdu stále přikupovat, naštěstí nemá o nabídky ze strany vlastníků nouzi.
Slavětínská farma se ale v poměrně velké míře věnuje i živočišné výrobě, zejména chovu mléčného skotu a výkrmu býků. Stádo českých strak čítá asi 230 kusů, z toho 60 dojnic. Jsou zde využívány dva dojící automaty, které si mladý hospodář nemůže vynachválit. „První půlrok provozu byl ale nesmírně náročný, to mi jistě potvrdí každý chovatel, který na robotické dojení ve svém chovu přecházel. Zpočátku se to neobešlo bez částečného dojení starou metodou, některá zvířata si na nový systém nemohla vůbec zvyknout. Ale došlo k obrovskému zjednodušení práce a nárůstu dojivosti, proto jsme se rozhodli i pro koupi druhého robota,“ říká hospodář.
Zhruba 1300 až 1600 litrů mléka je denně dodáváno do Pragolaktosu, pro několik desítek litrů si jsou zvyklí chodit zákazníci i přímo na farmu, kde funguje mléčný automat.
