07.11.2000 | 11:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Klíč k maximálnímu bachorovému potenciálu

Takto vzletně nazval svou přednášku Dr. Dean Howes, chovatel z velké americké farmy s velkými životními a chovatelskými zkušenostmi, o které se přijel podělit k nám. Seminář firmy Alltech, která dr. Howese pozvala, se konal v brněnském hotelu Boby.
Ve své vystoupení přednášející představil svou farmu a poté se zaměřil na, podle jeho mínění, kritická období v chovu skotu.

Nejdůležitější období, která nejvíce rozhoduje o budoucí užitkovosti zvířete je odchov do 6 měsíců věku. Ale začněme od začátku. O startu jaloviček ve velké míře rozhoduje již matka, v, respektive její zdravotní stav v prenatálním období. Vše začíná u výživy. Dr. Howes doporučuje v dietě při stání na sucho asi 150 g vápníku na dojnici a den. Přebytek tohoto prvku způsobí poporodní horečku či ulehnutí, nedostatek bude chybět ve svalech dělohy, která nedostatečně vypudí lůžko a může dojít k jeho zadržení. Aby chovatel zabránil případným problémům, je dojnice po porodu sledována a měří jí deset dní teplotu. Mimochodem porodní kotec je po každém zvířeti vyčištěn a vydezinfikován. Prvních 6 hodin stráví tele u matky, zde se jedenkrát napije (minimálně 4 litry, v případě potřeby i násilím) a ještě další tři dny stráví v porodně, nikoli však u své matky. Zde se také naučí pít. Poté putuje tele do individuálního boxu, který je pro nejmenší kategorie v plechové hale. Ta ovšem není podmínkou, spíše ji chovatel využívá, aby ji využil, je totiž 25 let stará.
„Kdo se nestará o telata, zadělává si na problémy“, tak dr. Howes zahájil část o telatech. Napájení probíhá pasterizovaným mlékem, které nebylo prodáno do mlékárny. Pasterizace je nutná pro zničení mikroorganizmů. Pokud nedojde k pasterizaci, hrozí nakažení mladých zvířat mastitidními a paratuberkulozními patogeny. Výsledkem je bezmikrobní mléko o teplotě 37 oC, ideální pro krmení.
Talata se mlékem krmí zpočátku dvakrát denně, postupně se ranní dávka zvětšuje na úkor večerní a od 12 dne již dostává mléko jen jednou denně. K němu je přikrmován starter složený z pařené vločkované kukuřice (škrob po této úpravě želatinizuje, částečná extruze), minerálně proteinových granulí a mačkaného ovsa. Směs má 10 % tuku a 20 % bílkovin.
V individuálním boxu stráví tele 30 dní a v té době ještě nedostává žádné objemné krmivo. maximálního růstu papil chovatel dosahuje kombinací mléčných náhražek a kukuřičného starteru, protože ten produkuje nejvíce těkavých masných kyselin, které růst papil stimulují.

Farma Howesových
Sedmiset hlavé stádo je na americké poměry průměrně veliké. Dojí se v dvou paralelních dojírnách 2x20, v každé pracuje jediný člověk a dojí se čtyřikrát (!) denně. Mohou si to dovolit, průměrná užitkovost je 13 800 kg mléka, což znamená že dojnice ve špičce dojí 65 litrů denně, brakace je 30 %. Telata mají do 60 dní přírůstek 1,4 kg denně se ztrátami pod 0,5 %. Na farmě pracuje 18 lidí, většina ale intenzivně obhospodařuje několik tisíc ha půdy kolem farmy.

Kritické zdravotní období pro tele je 11 až 13 den, kdy je vysoké riziko průjmů. Jako náhradu antibiotik, od kterých farmáři ustupují, lze použít acidifikátory, elektrolyty či probiotika. Na farmě Howesových používají probiotikum, které na sebe váže mikroorganizmy způsobující průjmy a vynese je ze střeva aniž by se pomnožily.
V věku 30 dní jdou telata do individuálních bud mimo plechovou halu koncem pátého týdne začínají dostávat řezané vojtěškové seno míchané s extrudovanou kukuřicí v poměru 1:1. Mají přitom volný přístup ke starteru. Ve věku 60 dní musí mít hmotnost 120 až 135 kg. V této době jsou odstavována z mléka, přitom dostávají 3 kg starteru a 1 kg směsi sena a extrudované kukuřice. Dalším krmivem, které se začíná přidávat je kukuřičná LKS se sušinou 60 %. Množství kvalitní LKSky se zvyšuje až do věku 5 měsíců. Pak jsou drahá krmiva vyřazena (starter, kukuřičné zrno.) Podle Howese je základní vývoj bachoru již ukončen, jalovička je po tomto odchovu nastartovaná a nyní do její krmné dávky může chovatel zařadit i slámu, její bachorový potenciál je již rozvinut a je schopna využívat i méně hodnotná krmiva. Přitom přírůstky se pohybují 900 až 1000 g na den.
Nejdůležitější je prvních 6 měsíců a ve věku 13 měsíců je již jalovice hotová. Ve věku 23 měsíců jalovice rodí a Howes uvádí, že za tu dobu ušetřil 250 dolarů na kus oproti tradičnímu krmení telat.
Zajímavosti o krmné dávce
Kolem otelení přidává chovatel kvasinky do krmné dávky (Yea – Sacc 1026). Zvyšují příjem, zlepšují stravitelnost krmiva a tím snižují riziko plynoucí z obrovských požadavků na rozdojovaný organizmus. Kukuřice je základem objemu, strniště nechávají 20 až 25 cm vysoké, hmota je pak méně dřevnatá. Siláž se konzervuje bakteriálním inokulantem, který zlepšuje pH a chutnost siláže. Důležitou pomůckou chovatele je separátor, což je síto o velikosti ok 5 cm, které kontroluje množství strukturních částí v krmné dávce a měří množství efektivní vlákniny. „Struktura je třeba pro přežvykování, to vyvolá dostatečné slinění a 150 litrů slin dokáže snížit kyselost siláží“, shrnul dr. Howes jednoduše, našim chovatelům dobře známé, skutečnosti. Krmení probíhá 2 krát denně a přihrnuje se zhruba 4 krát denně, což stimuluje dojnice k příjmu krmiva.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down