Klíčem k úspěchu je důslednost a fokus na detaily

V březnu v hotelu Tři Věžičky se za hojné účasti uskutečnila Jarní mezinárodní konference společnosti Schaumann, která do České republiky přivedla řadu inspirativních myšlenek a řečníků.  Mezi nejvýraznější osobnosti patřil Dirk Breer, senior konzultant spol. Schaumann a expert na odchov telat. Tuzemští specialisté se také nenechali zahanbit. Ing. Tomáš Novotný ze společnosti MTS ukázal, jak udělat teletník nejen hezký, ale především funkční. MVDr. Martin Vlček se věnoval zdraví telat i jejich matek.

V úvodu vystoupil Hendrik Wallrichs, zástupce společnosti URBAN, která je známá především svými napájecími automaty pro telata. Absolutní novinkou firmy je využití UVC záření pro dezinfekci v chovech. Řečník vysvětlil princip této technologie, která poškozuje DNA patogenů, jako jsou kryptosporidie, rota a koronaviry.

První rok rozhoduje o celoživotní užitkovosti

Německý specialista Dirk Breer se ve své přednášce „Úspěšný odchov telat – klíčová témata a praktické tipy“ se zaměřil na to, jak kriticky důležitý je start života telete pro jeho budoucí užitkovost. Breer nešetřil kritikou zažitých chyb, ale nabídl i konkrétní vědecky podložená řešení, která mohou chovatelům ušetřit statisíce korun.

V literatuře se často dočtete o přírůstcích telat 1000 gramů denně, ale Dirk Breer je k těmto číslům skeptický, pokud nejsou podložena přesným měřením. Druhý extrém je přírůstek nízký. „Realistický cíl je průměrný denní přírůstek 850 gramů v prvním roce odchovu,“ vysvětlil v úvodu své přednášky. Pokud tele dosahuje tohoto tempa, v 15 měsících má ideální hmotnost 400–420 kg vhodnou pro inseminaci.

Zásadním argumentem pro intenzivní odchov v raném věku je ekonomika. Snížení věku při prvním otelení u holštýnského plemene z 28 na 24 měsíců má stejný efekt na celoživotní mléčnou užitkovost jako zvýšení užitkovosti na laktaci o 800 kg mléka. Breer varoval před pokusy o „dohánění“ růstu ve druhém roce života. Takové jalovice sice dorostou, ale dojde k jejich ztučnění, což vede k těžkým porodům, ketózám a předčasnému vyřazení ze stáda. „Dohánění je nejdražší cestou k vyřazení krávy,“ zdůraznil expert.

Závod o střevo začíná na porodně

Tele se rodí bez patogenů, ale také bez imunity. V okamžiku narození začíná pomyslný závod o to, kdo jako první osídlí střevo – s trochou nadsázky: „zda to bude patogenní E. coli nebo ochranné látky z mleziva“.

Breer klade velký důraz na hygienu porodního boxu. Čištění bez dezinfekce je podle něho nedostatečné. Zatímco prosté odstranění hnoje zlepší situaci pětkrát, tlakové mytí tisíckrát, teprve důsledná dezinfekce sníží tlak patogenů milionkrát. Klíčem jsou dezinfekční prostředky na bázi kresolů, protože jako jedny z mála v Evropě účinně ničí oocysty kokcidií a kryptosporidií.

Praktickým tipem pro chovatele je vytváření malých porodních skupin (maximálně tři krávy), aby se snížil stres a infekční tlak. Zajímavým řešením je tzv. kontaktní box (viz obrázek) pro novorozená telata, který lze vyrobit i svépomocí. Umožňuje krávě tele olízat, aniž by tele leželo v nečistotách na podlaze.

Nový MOOML

Obchodní ředitel firmy Schaumann ČR Ing. Dušan Kořínek, Ph.D. představil novou generaci mobilní aplikace MOOML. „Nová aplikace dokáže ještě lépe vyhovět požadavkům vaší farmy,“ zdůraznil přednášející. „Všechna data související s chovem mléčného skotu se natahují automaticky bez nutnosti vašeho zásahu,“ zaznělo v úvodu s tím, že systém je propojen s dojicími programy, Deníkem léčení, Portálem farmáře i kontrolou užitkovosti, ČMSCH.

Jednou z vizuálních novinek je možnost personalizace úvodní fotografie. Praktičtější stránkou je však novinka ve vyhledávání zvířat. Pomocí tří ikon v aplikaci lze nyní zvířata identifikovat naskenováním čárového kódu, NFC známky nebo RFID čipu přímo v terénu. To eliminuje chyby při ručním zadávání.

Aplikace se stává plnohodnotným nástrojem pro zootechniky. Přímo na telefonu lze prohlížet detailní výsledky kontroly užitkovosti, přepínat mezi sledovanými hodnotami (např. složky, somatické buňky) a zobrazovat si laktace v přehledných grafech. „Otočí se vám displej, aby se vám to lépe prohlíželo, a vidíte graficky znázorněnou užitkovost nebo somatické buňky u konkrétní krávy,“ popsal přednášející praktické využití. Systém navíc umožňuje sledovat i index tepelného stresu (THI) díky environmentálním senzorům ve stáji, což je klíčové pro včasnou reakci v letních měsících.

Funkční teletník je základ

Ing. Tomáš Novotný (MTS, spol. s r. o.) se zaměřil na architekturu teletníků a welfare. Přestože je v Česku stále standardem individuální odchov v boudách, trendem je sociální odchov (párový nebo skupinový). Ten přináší vyšší učenlivost, hravost a lepší zvládání stresu (např. při odstavu). Legislativa EU navíc směřuje k zákazu individuálního ustájení a navýšení prostoru na 3 m2 na tele.

Klíčovým prvkem moderního teletníku je aktivní ventilace. „Otevřené boky s plachtami prostě nestačí,“ zdůraznil Novotný s tím, že v českých podmínkách, kde jsou teletníky často „vklíněny“ mezi jiné stavby, je nezbytný tubusový systém pro rovnoměrný přívod čerstvého vzduchu bez průvanu.

Zdraví telat není samo sebou

MVDr. Martin Vlček ve své přednášce otevřel téma, které pálí celou odbornou veřejnost – nedostatek veterinářů zaměřených na skot. Zdůraznil také, že péče o tele začíná již u vysokobřezích krav, kde je stěžejní výživa a vakcinace. Diskuse se vedla kolem vakcinace na katarální horečku (bluetongue). Martin Vlček přiznal svůj loňský skeptický postoj, který však pod tíhou zkušeností z chovů, jež nenavakcinovaly a potýkaly se se zmetáním a slepými telaty, přehodnotil. Apeloval také na důslednou vakcinaci proti klostridiím.

Celý článek najdete v Našem chovu 5/2026.