29.11.2004 | 12:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Klidová forma IBR: časovaná bomba

Klinické případy infekční bovinní rhinotracheitidy nebo infekční pustulární vulvovaginitidy jsou v České republice naštěstí spíše vzácností, poslední dva případy se vyskytly v roce 2002. Klidová neboli latentní forma se však vyskytuje mnohem častěji, udává se, že je v naší republice zamořena zhruba polovina stavů skotu.

V červenci 2004 zadal ministr zemědělství Jaroslav Palas odpovědným pracovníkům vypracovat zprávu o možnostech ozdravení od IBR v rámci celé republiky a v případě kladného rozhodnutí předložit ozdravovací program do poloviny příštího roku. Otázkou, jestli hromadně ozdravovat, či ne, se zabýval i seminář pořádaný Svazem chovatelů holštýnského skotu na začátku listopadu ve Zdislavicích.

Původce a projevy onemocnění
Původcem infekční bovinní rhinotracheitidy (IBR) a infekční pustulární vulvovaginitidy (IPV) obou onemocnění je bovinní herpes virus typ I (BHV-I), který napadá dýchací soustavu. Nemoc se projevuje horečkou, zánětem dýchacích cest, nechutenstvím, záněty spojivky a rohovky. Dalšími cílovými orgány viru jsou pohlavní orgány, kde dochází k potratům (nejčastěji ve druhé polovině březosti), k zánětům u samců i samic a k poruchám reprodukčních funkcí.
„Pokud zvířata přestála infekční onemocnění, nastupuje klidová forma. Nemoc se může na zdravá zvířata přenést i z latentně infikovaných kusů a během několika týdnů je nakaženo celé stádo“, upozornil MVDr. Jan Bažant ze Státní veterinární správy a označil klidovou formu IBR jako časovanou bombu každého stáda skotu.

Nákazová situace v zahraničí
Podle slov přednášejícího se s touto chorobou potýká celá řada států. Některé státy jsou IBR prosté. Jde například o Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Rakousko, Švýcarsko a Island. Další země jsou zapojeny do národních ozdravovacích programů – Německo, Holandsko, Belgie a Luucembursko. V ostatních se praktikuje systém regionálního ozdravení chovů, a to ve Velké Británii, Francii, Španělsku a Maďarsku. „Česká republika funguje zatím na principu dobrovolného ozdravování a podle mého názoru to do budoucna nebude stačit“, uvedl MVDr. Bažant. Hrozbou pro české zemědělce je totiž nemožnost vyvážet zvířata nebo plemenný materiál do států IBR prostých.

Řešení a finance
Cestou, jak tuto situaci v českých chovech řešit, je použití tzv. markerové vakcíny. Tato speciálně vyrobená vakcína oje „zkonstruována tak, že i po provedené vakcinaci a tvorbě obranných protilátek lze u zvířete poznat, zda jeho protilátky jsou následkem vakcinace nebo zda prodělalo skutečnou chorobu a může být nositelem infekčního agens. Problémem ale zůstávají peníze. Při spuštění hromadného ozdravovacího programu by se totiž musely zúčastnit všechny chovy v kraji, respektive ve státě (i ty, které mají jen jedno zvíře). A to není z pohledu finanční náročnosti nijak lehké. Ministerstvo zemědělství sice hledá prostředky, ale ty by byly v nejlepším případě vyplaceny až po vakcinaci - prvotní náklady by si tedy chovatel musel nejspíše hradit ze své vlastní kapsy.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down