„Rodí se nám samí býci“ stěžuje si zootechnik zodpovědný za vedení farmy s dojenými krávami. „Jalovice musíme kupovat, nemáme zvířata z vlastních zdrojů“ lamentuje. „Změnil jsem býky, kterými inseminujeme, nechal jsem zrevidovat připařovací plán, investoval jsem i do sexovaného spermatu a krávy buď nezabřezávají, nebo se zase rodí jenom býci“ pronáší sklesle a působí dojmem rezignovaného člověka.
Že se někdo z čtenářů s podobným případem již setkal, je pravděpodobné. Občas se stane, že se v chovech hospodářských zvířat mohou sezónně, nebo i dlouhodobě rodit mláďata převážně samčího, či samičího pohlaví. Z hodin genetiky si určitě každý pamatuje, že u savců vajíčka samic nesou pouze chromozom X, zatímco spermie samců jsou nositeli chromozomů X i Y. Pokud spermie, nesoucí chromozom X, se spojí s vajíčkem samice, začne se vyvíjet embryo samičího pohlaví. Pokud se s vajíčkem spojí spermie nesoucí choromozom Y, bude embryo pohlaví samčího. Toto je základní mechanismus alokace pohlaví, který napovídá, že primární slovo v otázce pohlaví mláděte mají zřejmě otcové. Jak je ale možné, že někteří chovatelé střídají plemenné samce jako na běžícím páse a stejně jako by na nich sedělo nějaké prokletí a na jejich farmě se rodila mláďata převážně jednoho pohlaví (a rovnou nejlépe toho méně žádaného), bez ohledu na to, jaký samec zrovna samice na farmě připouští, či odkud se dováží inseminační dávky? Může snad rodič ovlivnit pohlaví svého potomka? Jakými mechanismy a do jaké míry ovlivňují jednotliví rodiče pohlaví svých potomků?
Ing. Barbora Valníčková
VÚŽV Praha
Kontakt: valika@seznam.cz
Celý článek je v NCH 8/2019.
